Minerální pramen Doubrava

Minerální pramen Doubrava
V květnu 2019
V květnu 2019
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
Obec
Místní částDoubrava
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Teplota8,5 °C (leden 1975)[1]
Vydatnost1,2 l/min[1]
Mineralizace3860 mg/l[2]
Obsah CO21600 mg/l[2]
Ostatní
Typsilně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1]
Nadm. výška500 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minerální pramen Doubrava (nové pojmenování Pramen století) je volně přístupný minerální pramenDoubravě, místní části města okrese ChebKarlovarském kraji.

Přírodní poměry

Pramen vyvěrá v severovýchodní části Ašského výběžku při levém břehu Bílého Halštrova, přibližně 1 km od česko-saské hranice. Nachází se v Ašské vrchovině v geomorfologickém celku Smrčiny v severovýchodní části přírodního parku Halštrov.[4][5]

Odběrné místo v květnu 2019

Horninové podloží vývěru v nivních sedimentech Bílého Halštrova tvoří svory krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Osamocený vývěr patří ke skupině kyselek v širší oblasti saských lázní Bad Elster.[6][1]

Historie

Pramen má lokální význam a je již dlouho využíván místními obyvateli k pitným účelům. Jímání je ve vyzděné kruhové studni o průměru 1 metr. Nad pramenem byl v roce 1972 vybudován zděný pavilon šestibokého půdorysu s jehlanovou střechou. K odběrnému místu zapuštěném 2,3 m pod úroveň okolního terénu se schází po točitých schodech. V roce 2000 byly provedeny chemické rozbory, které prokázaly vysokou kvalitu minerálky a podobné chemické složení jako prameny na německé straně v Bad Elsteru. V okolí stávajícího vývěru byly v roce 2003 provedeny průzkumné vrty.[2] V roce 2009 byl pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století.[7]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene je poměrně stálá okolo 8,5 °C, celková mineralizace činí 3 860 mg/litr. Obsah rozpuštěného oxidu hličitého je okolo 1 600 mg/litr, což dodává minerálce příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 55 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. Vydatnost je poměrně nízká, podle měření z ledna 1975 činí 1,2 litrů/min.[1]

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný. Okolo zděného pavilonu vede středem Doubravy silnice z Aše k hraničnímu přechodu Doubrava/Bad Elster. Kromě silnice je k minerálce možný přístup po žlutě značené turistické trase a naučné stezce nazvané Údolím Bílého Halštrova. Nedaleko pavilonu se nacházejí pozůstatky historické papírny.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. Starší zdroje většinou uvádějí slabou mineralizaci, přičemž vycházejí z již neplatné ČSN 86 8000, kterou nahradila vyhláška č. 423/2001 Sb.[3]

Reference

  1. a b c d KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Doubrava, s. 71–73. 
  2. a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 88–90. 
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
  4. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  5. a b Mapy.cz [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  6. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-06-28]. Dostupné online. 
  7. Minerální pramen v Doubravě - Pramen století [online]. Informační centrum Aš [cit. 2019-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-28. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kyselka v Doubravě (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Doubrava, místní část města Aš, minerální pramen ve vesnici, Smrčiny, okres Cheb
Kyselka v Doubravě pavilon (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Doubrava, místní část města Aš, minerální pramen ve vesnici, Smrčiny, okres Cheb