Minerální pramen Richard

Minerální pramen Richard
V červenci 2019
V červenci 2019
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecLázně Kynžvart
Zeměpisné souřadnice50°0′27″ s. š., 12°38′2″ v. d.
Parametry
Teplota8 °C (říjen 1970)[1]
8,8 °C[2]
Vydatnost12–36 l/min[1]
Mineralizace186 mg/l[1]
Obsah CO22715 mg/l[1]
Ostatní
Typslabě mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška704 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minerální pramen Richard je volně přístupný minerální pramen v Lázních Kynžvart v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Název

Pramen byl pojmenován po Richardu Metternichovi, synovi kancléře Metternicha, který se zasloužil o rozvoj lázeňství v Lázních Kynžvart.[4]

Přírodní poměry

Pramen vyvěrá v relativně vysoké nadmořské výšce 704 m na jihozápadních svazích Slavkovského lesa svažujících se do Podčeskoleské pahorkatiny.[5] Vývěry sledují mariánskolázeňský hlubinný zlom, který odděluje Slavkovský les od Podčeskoleské pahorkatiny. V puklinovém systému se formují i ostatní okolní minerální prameny.[6] Horninové podloží tvoří krystalinikum Slavkovského lesa, zastoupené převážně žulami, částečně amfibolity.[7]

Pramen je svým složením podobný minerálním pramenům v širší oblasti Mariánských Lázní, společný je hlubinný zdroj oxidu uhličitého. Minerální vody v Lázních Kynžvart se tvoří v hloubce okolo 80–100 m a vzhledem k poměrně mělké zřídelní struktuře jsou citlivé na zásahy v infiltrační i jímací oblasti. Vydatnost pramene je rovněž značně závislá na množství srážek v oblasti Slavkovského lesa. Pramen je zachycen v 9,3 m hluboké studni a odebírá se v otevřeném dřevěném pavilónu.[1][6][8]

Historie

Pramen byl znám již v polovině 15. století, avšak lázně zde vznikly až v roce 1822 zásluhou šlechtického rodu Metternichů, kterým patřilo zdejší panství od roku 1623 až do roku 1945. S využitím pramenů pro léčebné účely se započalo v polovině 19. století. Kynžvartské minerální prameny zkoumal švédský chemik Berzelius a doporučil podchycení šesti zřídel. V roce 1862 dostalo město impuls ke skutečnému rozvoji lázeňství uznáním minerálních pramenů za léčivé.[6] Kyselka Richard byla potrubím svedena do stáčírny minerálních vod, postavené roku 1892 u kynžvartského nádraží. Pod obchodním názvem Richardka (Richardsquelle) byla plněna do skleněných lahví a rozesílána do mnoha evropských zemí i do zámoří.[9]

Jímání pramene je umístěno v dřevěném pavilónu a odběr minerálky je zpoplatněn. Zaplatit za odběr je možné mincemi nebo čipovou kartou na výdejovém automatu. Toto opatření se uplatňuje od konce roku 1994, dříve byl bezplatný odběr minerálky zneužíván pro podnikatelské účely. Obnova pramene proběhla v roce 2013. Pramen Richard spravuje a pravidelně kontroluje Dětská léčebna Lázně Kynžvart.[10]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene mírně kolísá mezi 8 a 9 °C, celková mineralizace je nízká a činí přibližně 180 mg/litr. Minerální voda obsahuje vysoké množství oxidu uhličitého, okolo 2 700 mg/litr, což dodává minerálce příjemnou chuť. Její nejvyšší předností je velmi nízký obsah železa v hodnotě 0,016 mg/litr. Pro svůj nízký obsah železa má vysokou trvanlivost bez případného znehodnocení vysráženými okry železa. Vydatnost se uvádí v rozmezí 12–36 litrů/min. Hodnota pH je 5,7.[1] V léčebném procesu je pramen Richard využíván na zajištění pitného režimu pacientů.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Lázně Kynžvart, s. 162–167. 
  2. ↑ Pramen Richard [online]. Hrady.cz, 2003-12-21 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
  4. ↑ Pramen Richard v Lázních Kynžvart [online]. Léčebné lázně Lázně Kynžvart [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 228–229. 
  7. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ KVĚT, Radan. Minerální vody České republiky. Třebíč: Akcent, 2011. 150 s. ISBN 978-80-7268-862-3. Kapitola Lázně Kynžvart, s. 72–73. 
  9. ↑ Představení léčebných lázní Lázně Kynžvart. Lázeňský zpravodaj. 2016, roč. 1, čís. 2, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-07-26]. 
  10. ↑ Minerální prameny v Lázních Kynžvart [online]. Turistický portál Karlovarského kraje [cit. 2019-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-26. 
  11. ↑ Přírodní léčivé zdroje. Lázeňský zpravodaj. 2016, roč. 1, čís. 2, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-07-26]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Lázně Kynžvart pramen Richard (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Lázně Kynžvart, minerální pramen Richard