Minija
| Minija | |
|---|---|
 (c) lt:JonasS, CC BY-SA 3.0 řeka u Kintů | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 213 km |
| Plocha povodí | 2942,1 km² |
| Průměrný průtok | 38,7 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 17010001[1] |
| Pramen | |
| jezero Didovas 55°50′33″ s. š., 22°15′37″ v. d. 180 m n. m. | |
| Ústí | |
| Atmata 55°20′49″ s. š., 21°17′32″ v. d. 0,3 m n. m. | |
| Protéká | |
 Litva (Klaipėdský, Telšiaiský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Baltské moře, Němen | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Minija (vyslov [Minyja]) je řeka na západě Litvy (Klaipėdský, Telšiaiský kraj). Je dlouhá 213 km. Povodí má rozlohu 2980 km².
Průběh toku
.png)
Oficiální výtok je z jezera Didovas na Žemaitijské vysočině, hydrografický je z jezera Sydeklis (lit. Sydeklio ežeras) v okrese Telšiai, 14 km na jih od Telšů. Pokud by délka byla počítána z tohoto bodu, byla by délka toku 213 km, ale protože z jezera Sydeklis vytéká potok pod jménem Mava, další jeho pokračování mezi jezery Ilgis a Pluotinalis pod názvem Kliurkė, dále spojka mezi jezery Pluotinalis a Didovas vůbec nemá oficiální název (v Oficiální klasifikátoru litevských řek je označena pouze jako D-1, hydrologické pořadí: 17010002) a teprv od Didova jezera pod názvem Minija, činí oficiální délka řeky jen 201,8 km. Na horním toku jsou na ní peřeje. Až do soutoku s řekou Salantas teče převážně směrem západním, od tohoto soutoku u Kūlupėnů se stáčí směrem na jih a tento směr převažuje až do soutoku s Atmatou. Ústí zprava do pravého ramene Němenu Atmaty. (Němen totiž vytváří deltu (viz článek) a jedním z jeho ramen je Atmata).
Přítoky
V povodí Minije je přibližně 1360 vodních toků. Naprostá většina z nich je kratších než 30 km. Říční síť v povodí je velmi hustá, dosahuje 1,53 km/km2. 51 % přítoků je levostranných.[2]
- Levé:
- Pravé:
| Hydrologické pořadí | Řeka | Délka (km) | Povodí (km²) | Vzdálenost od ústí (km) | Ústí kde | Koordináty ústí |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 17010010 | Šaltupis | 1,9 | 1,8 | 199,8 | Karšteniai | |
| 17010020 | Tūtaka | 7,5 | 19,8 | 199,4 | Karšteniai | 55°51′23″ s. š., 22°14′48″ v. d. |
| M-16 | 3,6 | 192 | Kereliškė | |||
| 17010060 | Vilka | 13,7 | 39,6 | 185,5 | Saušilis | 55°51′4″ s. š., 22°7′55″ v. d. |
| 17010110 | Briedupis | 6,9 | 13,1 | 170,7 | Žvirzdaliai | 55°49′40″ s. š., 22°1′4″ v. d. |
| 17010120 | Viešdauba | 7,5 | 10,1 | 169,3 | Žvirzdaliai | 55°49′41″ s. š., 22°0′17″ v. d. |
| 17010040 | Lendrupis | 169,0 | Žvirzdaliai | |||
| 17010150 | Sausdravas | 25,5 | 96,2 | 156,0 | Stalgėnai | 55°49′52″ s. š., 21°53′30″ v. d. |
| 17010190 | Didžioji Sruoja | 9,1 | 14,5 | 141,4 | Juodeikiai | 55°51′54″ s. š., 21°48′28″ v. d. |
| 17010210 | Mažoji Sruoja | 8,8 | 15,2 | 140,8 | Juodeikiai | 55°52′8″ s. š., 21°48′17″ v. d. |
| 17010240 | Babrungas | 59 | 270,4 | 130,2 | Stonaičiai | 55°52′59″ s. š., 21°43′28″ v. d. |
| 17010290 | M-14 | 2,6 | 1,7 | 129,2 | Stonaičiai | |
| 17010310 | M-12 | 3,2 | 1,7 | 126,5 | ||
| 17010320 | Orė | 3,4 | 3,5 | 125,1 | Pakutuvėnai | 55°54′17″ s. š., 21°42′16″ v. d. |
| 17010340 | Varlupis | 4,4 | 4,0 | 119,9 | Narvaišiai | 55°55′11″ s. š., 21°40′30″ v. d. |
| 17010350 | Auksališkis | 4,8 | 10,3 | 118,8 | Narvaišiai | |
| 17010360 | M-10 | 5,1 | 5,9 | 113,6 | ||
| Lubdaubalis | ~104 | Prystovai | 55°56′33″ s. š., 21°34′8″ v. d. | |||
| 17010390 | Mišupė | 25,7 | 49,2 | 102,6 | Prystovai | 55°57′24″ s. š., 21°32′58″ v. d. |
| 17010410 | Salantas | 42,1 | 268,5 | 98,5 | Kūlupėnai | 55°57′42″ s. š., 21°30′20″ v. d. |
| 17010450 | Vorautis | 2,3 | 4,0 | 96,7 | Kūlupėnai | |
| 17010510 | Paltis | 5,6 | 6,4 | 86,7 | Asteikiai | 55°55′3″ s. š., 21°25′54″ v. d. |
| 17010520 | Dirsupis | 3,0 | 2,3 | 86,4 | Asteikiai | |
| Dvilinkis II | 55°48′50″ s. š., 21°24′38″ v. d. | |||||
| 17010570 | Dvilinkis | 2,4 | 4,1 | 67,3 | Žvelsėniai | 55°47′10″ s. š., 21°25′29″ v. d. |
| Kurtupalis | 55°45′8″ s. š., 21°25′53″ v. d. | |||||
| 17010620 | Gargždupis | 6,8 | 14,4 | 58,4 | Gargždai | 55°43′43″ s. š., 21°24′49″ v. d. |
| 17010660 | M-6 | 3,4 | 3,7 | 48,9 | Gargždai | |
| 17010670 | Lašiupis | 6,8 | 10,1 | 47,9 | Dovilai | 55°40′4″ s. š., 21°21′26″ v. d. |
| Ketvergio upalis | 55°38′59″ s. š., 21°19′1″ v. d. | |||||
| 17010720 | Ditupė | 5,1 | 9,5 | 37,2 | Dituva | 55°35′41″ s. š., 21°17′31″ v. d. |
| 17010730 | M-4 | 4,8 | 4,7 | 33,6 | Priekulė | |
| 17011190 | M-2 | 6,5 | 18,6 | 9,2 | Vabalai |
- Vodní kanál: Vilémův kanál – spojuje Miniji (zprava, 19 km od jejího ústí) s Kurským zálivem – přesněji s jeho vedlejším zálivem jménem Malkų įlanka v Klaipėdském přístavu.
Vodní režim
Zdroj vody je smíšený s převahou dešťového (55 % ročního průtoku), dále sněhového (22 % ročního průtoku) a nakonec spodní vody (23 % ročního průtoku). Jezernatost je pouze 0,6 % povodí, bažiny a slatiny tvoří 5,2 % povodí. Zalesněnost je 21 %.[3] Nejvyšší průtoky jsou od října do dubna. Průměrný průtok ve vzdálenosti 93 km od ústí je 15,4 m³/s. Průměrný spád řeky je 0,084%. Led je na řece od prosince do března. Povodí řeky je na jih od soutoku s řekou Salantas nesymetrické (pro blízkost s mořem): převažují delší levé přítoky nad kratšími pravými přítoky. V řece je často napájen dobytek.
Využití
Na dolním toku je možná vodní doprava. Roku 1873 byla řeka Minija u vsi Lankupiai přímou vodní cestou spojena Vilémovým kanálem, (jinak také Klajpedským) s Klaipėdským přístavem přes záliv "Malkų įlanka" v Kurském zálivu (nyní přímo v Klajpedě). Na řece leží města Žarėnai, Kartena, Gargždai, Priekulė, Minija (ves).
Vodáctví
Řeka je sjízdná pro vodáky v délce 178 km.
Delta Minije na mapě delty Němenu
 Aukštumala Aukštumalos protaka Bevardis Bevardė Briedžių Dumblė Kadaginis Kiemo Kniaupas Krokų Lanka Kubilių Pakalnė Palankys Záliv Prūsinė Záliv Rindutė Rusnė Senoji Skirvytė Záliv Šilinė Šventos Elenos Šyškrantė Tiesioji Trušių Duobelė Upaitis Vilkinė Vilkinės Vito Zingelinė |
L Řeka je propojena průlivem jménem Purvalankis s lagunovým jezerem jménem Krokų Lanka.
0 km Říční delta. Zde se řeka zprvu rozdvojuje: levé rameno míří do Atmaty, která sama je pravým ramenem delty Němenu.
Pravé rameno (řeky Minije) míří do zálivu Kniaupų nebo také Kniaupas v Kurském zálivu, přičemž se přibližně v polovině vzdálenosti opět rozděluje na dvě hlavní ramena a ještě několik menších ramen. Zleva: slepé rameno (menší); rameno jménem Bevardis (Bezejmenné), které se opět vlévá do Atmaty (jedno z hlavních); rameno jménem Upaitis, které někdy tradičně také ještě nese název Minija, vlévá se přímo do zálivu Kniaupų (další z hlavních ramen); (tato dvě hlavní ramena spolu se zálivem a ramenem Atmata ohraničují ostrov jménem Zingelinė sala); čtyři (až 6) další ramena (menší) – jejichž vody také plynou do zálivu Kniaupų – , z nichž některá se dále štěpí, některá jsou slepá.
Galerie
Most přes Miniji u obce Raguviškiai
Fauna
V řece jsou tyto druhy, v Litvě zařazené mezi přísně chráněné:
- Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus
dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné
- Pstruh obecný mořský Salmo trutta trutta
- Pstruh obecný potoční Salmo trutta fario
- Parma obecná Barbus barbus
- Podoustev říční Vimba vimba
dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné podle bernské konvence:
- Mihule říční Lampetra fluviatilis
- Slunka stříbřitá Leucaspius delineatus
- Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus
- Hořavka duhová Rhodeus sericeus
- Sekavec písečný Cobitis taenia
- sekavčík zlatavý Sabanejewia aurata
další chráněné druhy:
- Vranka obecná Cottus gobio
- Losos obecný Salmo salar
- Vydra říční Lutra lutra
- Bobr evropský Castor fiber
- Vlk obecný Canis lupus
Jsou tu časté také lišky, psík mývalovitý, norek americký (Mustela vison).
V blízkém okolí řeky hnízdí tyto v Litvě chráněné druhy:
- Chřástal polní Crex crex
- Břehule říční Riparia riparia
- Ledňáček říční Alcedo atthis
- Včelojed lesní Pernis apivorus
- Luňák hnědý Milvus migrans
- Moták pochop Circus aeruginosus
- Poštolka obecná Falco tinnunculus
- Dudek chocholatý Upupa epops (u obce Cigonaliai.)
- Žluna zelená Picus viridis
- Skřivan lesní Lullula arborea
- Ťuhýk obecný Lanius collurio
Vyskytuje se (ale nehnízdí zde):
- Čáp černý Ciconia nigra
Zde jako v celé Litvě poměrně často hnízdí jinde méně častý Čáp bílý Ciconia ciconia.
Skloňování
- 1. p. Minija
- 2. p. Minije
- 3. p. Miniji
- 4. p. Miniji
- 5. p. Minijo!
- 6. p. (o) Miniji
- 7. p. Minijí
Minija je v češtině i v litevštině rodu ženského, číslo jednotné.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minija na litevské Wikipedii.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Миния“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minija na Wikimedia Commons - vodácké trasy a servis (zaměřeno na řeku Minija) v litevštině
- Foto
Média použitá na této stránce
(c) lt:JonasS, CC BY-SA 3.0
Autoriaus nuotrauka, 2006.05.27. Minija, piečiau lt:KintaiKintų. Nuotrauka gali būti platinama pagal GFDL licenciją.
Autor: Kusurija, Licence: CC BY-SA 3.0
Minija mezi vsí Baubliai a zahrádkářskou kolonií Jokūbavy Rasa, v břehu hnízdí břehule
Delta řeky Němen
Autor: Kusurija, Licence: CC BY-SA 3.0
Šernai. Dva mosty přes Miniji. Starý byl s dřevěnou vozovkou. Pohled od západu, tedy od Ketvergů. Minija zde teče k jihu, tedy zleva do prava.
Autor: Kusurija, Licence: CC BY-SA 3.0
Dřevěná lávka přes Miniji na severním okraji Priekulė. Pohled na západ, za řekou je statek/jízdárna na severním okraji Priekulė.