Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky

Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky bylo od srpna 1990 do října 1992 ústředním orgánem státní správy[P 1] České republiky. Agenda ministerstva poté přešla na ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a na ministerstvo hospodářství.

Vývoj

Zejména s ohledem na plánovaný přechod československé ekonomiky od jejího direktivního řízení na tržní hospodářství připravila vláda České republiky v červenci 1990 návrh zákona, který počítal se změnami v uspořádání ústřední orgánů České republiky a novým vymezením působnosti ministerstev, a to zejména v ekonomické oblasti. Změnami měla být posílena koncepčnost v činnosti orgánů, snížit počet ústředních orgánů státní správy a pozitivně ovlivnit celkovou činnost vlády, jež se poté neměla zabývat detailními ekonomickými problémy. Vláda tak navrhla zřídit ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci a ministerstvo zemědělství.[1]

Od 1. srpna 1990 bylo ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ústředním orgánem státní správy na úseku tvorby hospodářské politiky a strategie rozvoje ekonomiky, vědy a techniky a současně mělo provádět státní expertizy investic.[2]

V prosinci 1990 připravila vláda návrh zákona, kterým mělo být posíleno postavení ministerstva. Podle návrhu měl přejít na ministerstvo z působnosti, jež do té doby vykonávaly federální orgány, výkon státní správy ve věcech pošt, energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby a úpravy tuhých paliv, těžby ropy a zemního plynu a těžby, úpravy a zušlechťování radioaktivních surovin. Rozvinuta byla i oblast tvorby hospodářské politiky a strategie rozvoje ekonomiky. Další část agendy přešla na ministerstvo z působnosti ministerstva výstavby a stavebnictví, resp. ministerstva strojírenství a elektrotechniky. Na ministerstvo pak přešla také působnost ve věcech geologického výzkumu a průzkumu, která náležela ministerstvu životního prostředí. Ministerstvu pak měla být podřízena i Státní energetická inspekce pro Českou republiku.[3] Výbory České národní rady návrh projednaly v prosinci 1990 a doporučily ho přijmout s pozměňovacími návrhy.[4] S účinností od 1. ledna 1991 tak byla ministerstvu podřízena Česká energetická inspekce a samotné ministerstvo bylo ústředním orgánem: [5]

  • správy pro tvorbu hospodářské, strukturální, vědní, technické, informační a regionální politiky a politiky životní úrovně, včetně bytové politiky;
  • státní správy pro investiční rozvoj energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu ropy a zemního plynu, těžbu, úpravu a zušlechťování tuhých paliv, rud, radioaktivních surovin a magnezitu, pro tvorbu jednotné surovinové politiky, pro využívání nerostného bohatství a pro geologický průzkum;
  • státní správy pro tvorbu zahraničně ekonomické politiky, včetně zahraničních investic a zahraniční pomoci v rozsahu, v jakém je tato působnost svěřena České republice;
  • státní správy pro silniční a městskou dopravu, dráhy zvláštního určení, pozemní komunikace, včetně dálnic, silniční hospodářství, námořní dopravu, říční plavbu a civilní letectví.
  • státní správy pro pošty.

V souvislosti se vznikem ministerstva mezinárodních vztahů České republiky došlo od 1. června 1992 k drobné úpravě v působnosti ministerstva.[6] Na konci června 1992 pak došlo k další drobné úpravě v působnosti, týkající se námořní, resp. říční dopravy.[7]

V září 1992 předložila vláda návrh, jenž počítal se zánikem ministerstva a rozdělením jeho působnosti mezi plánované ministerstvo hospodářství, dopravy a spojů a ministerstvo průmyslu a obchodu.[8] Nakonec, díky pozměňovacím návrhům – např. poslance Ludvíka Motyčky[9], s účinností od 31. října 1992 ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj zaniklo a jeho působnost přešla: [10]

  • ve věcech energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby ropy a zemního plynu, těžby, úpravy a zušlechťování tuhých paliv, rud, radioaktivních surovin a magnezitu a tvorby zahraničně ekonomické politiky včetně zahraničních investic a řízení České energetické inspekce na ministerstvo průmyslu a obchodu;
  • ve věcech vědní politiky a vývoje technologií na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
  • v ostatních věcech na ministerstvo hospodářství.

Ministr

Funkci ministra zastával od 29. června 1990[P 2] do 31. října 1992 Karel Dyba.[11][12]

Poznámka

  1. ↑ Podle současné terminologie správního práva se jednalo o  správní úřad.
  2. ↑ Do vzniku ministerstva byl ministrem bez portfeje

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČNR. Tisk č. 22: Vládní návrh zákona České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky [online]. 1990-07-01 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zák. ČNR č. 288/1990 Sb., o  opatřeních v  soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. ↑ ČNR. Tisk č. 140: Vládní návrh zákona České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky [online]. 1990-07-01 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČNR. Tisk č. 145: Společná zpráva výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona České národní rady o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky (tisk 140) [online]. 1990-07-01 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zák. ČNR č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  6. ↑ Zák. ČNR č. 167/1992 Sb., o zřízení ministerstva mezinárodních vztahů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  7. ↑ Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  8. ↑ ČNR. Tisk č. 23: Vládní návrh Zákon České národní rady, o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky [online]. 1992-09-02 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČNR. Stenoprotokoly: 4. schůze ČNR: 5 [online]. 1992-09-22 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zák. ČNR č. 474/1992 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  11. ↑ Vláda ČR. Vláda Václava Klause (02.07.1992-04.07.1996): Přehled členů vlády [online]. C2010 [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČNR. Vláda České republiky (29.6.1990 - 2.7.1992) [doc]. [1992] [cit. 2011-07-09]. Dostupné online. 

Související články