Minoritský klášter (Český Krumlov)
Minoritský klášter v Českém Krumlově | |
---|---|
Minoritský klášter v Českém Krumlově | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský kraj |
Místo | Český Krumlov |
Ulice | Klášterní |
Souřadnice | 48°48′46,35″ s. š., 14°19′7,29″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Řád menších bratří konventuálů (minorité), křižovníci s červenou hvězdou |
Založení | 1350 |
Zrušení | 1782 (klášter klarisek), 1950 (klášter minoritů) |
Odkazy | |
Kód památky | 33669/3-1174 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bývalý minoritský klášter s kostelem Božího těla v Českém Krumlově je historický komplex celkem tří klášterů (trojklášteří): minoritského, kláštera klarisek a kláštera bekyň, což ho činí unikátním. Dnes je objekt ve správě Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Nachází se na adrese Klášterní čp. 50 krumlovského Latránu.
Dějiny


Klášter byl založen v roce 1350 rožmberskými majiteli panství, konkrétně Kateřinou z Rožmberka (rozenou z Vartenberka, vdovou po nejvyšším komorníkovi Českého království Petru z Rožmberka, se čtyřmi syny Petrem II., Joštem, Oldřichem a Janem. Výstavba kláštera však nepostupovala příliš rychle.
Klášter byl původně minoritský. První mniši do kláštera přišli v roce 1357. Byl vysvěcen sarajevským biskupem Albertem. Klášterní kostel byl zasvěcen Božímu tělu a Panně Marii.
Do ženského kláštera svaté Kláry vstoupily první řeholnice v roce 1361.
Třetí klášter v sousedství konventu klarisek, rovněž ženský, pak byl obsazen v roce 1375 komunitou zbožných laických sester – bekyní.
Rožmberkové klášterům věnovali mnoho darů, výnosy z některých vsí a dvorů.
Klášter byl stavebně upravován ještě v době pozdně gotické v letech 1490 až 1500, což připomínají dochované střešní krovy z této doby. V průběhu 17. a 18. století byl stavebně upravován v barokním slohu. Tyto přestavby daly klášteru jeho současnou podobu.
Konvent řádu klarisek byl zrušen v roce 1782, jako mnoho jiných, za panování císaře Josefa II., v rámci josefinských reforem. Klášter minoritů pak byl násilně zrušen v roce 1950, tedy v době, kdy u moci byli komunisté a prováděli svůj plán K.
V novodobé historii kláštery sloužily různým účelům: klášter klarisek např. jako vojenská škola, či jako bydlení pro úředníky panského dvora. Později zde byla skladiště, a částečně také sociálnímu byty, a to až do 90. let 20. století. Do roku 2014, kdy započala rozsáhlá rekonstrukce celého klášterního komplexu, byly některé interiéry i vnější části budov v dezolátním stavu.
Revitalizace

Od května 2014 probíhala velmi rozsáhlá rekonstrukce a revitalizace celého areálu kláštera.[1] Opravený klášter byl znovu otevřen pro veřejnost 28. listopadu 2015. Celkové náklady na revitalizaci objektu dosáhly témě 327 milionů korun.[2] Část objektu byla upravena jako ubytovací zařízení.
Zahrady
Obnoveny byly také klášterní zahrady. Na Tramínu jsou vysázeny dřeviny smutečního charakteru připomínající tamní existenci hřbitova a cesty byly obnoveny v původním rozložení a vydlážděny.[3] Na nádvoří byly vybudovány náznaky základů hřbitovní kaple sv. Anny z roku 1555, kterou nechal pro postavit Vilém z Rožmberka pro svou třetí ženu Annu Marii Bádenskou na bývalém klášterním hřbitově. Zbořena byla ve 2. polovině 19. století poté, co bylo už za císaře Josefa II. zrušeno její využívání. Skutečné základy jsou pod zemí,[4] na povrchu viditelné jsou také základy dvou sloupů, které držely tribunu.
Hlavní klášterní zahrada, jež byla léta využívána jako zahrádkářská kolonie,[3] je terasovitě rozdělená a obsahuje jak část užitnou tak okrasnou včetně vinic, chmelnice a zeleninových a barvířských záhonů. Na jihovýchodním okraji areálu je zrekonstruovaná část budovy kuželny. Součástí je rovněž odpočinková zóna a bylinková zahrada s několika zachovanými původními vstupními brankami. U zahrady kláštera je jedna z budov kláštera využívána pro výuku Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České, jež v zahradě také postavila a využívá nízké dřevěné skladiště.
V areálu bývalé kuchyňské zahrady za budovou kostela Božího Těla se dochovala kamenná lourdská jeskyňka s výklenkem pro sošku Panny Marie, celkově porostlá břečťanem. V sadu převažují ovocné dřeviny.[5]
Významnou součástí zahradních ploch bývala i rajská zahrada konventu bekyň, jež byla zadlážděna a vprostřed byla vestavěna raně barokní kaple Panny Marie Einsiedelnské.[3]
Galerie
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Průhled zahradou ke kostelu sv. Víta
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Část užitné zahrady s odpočinkovou zónou
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Historická dřevěná pila, v pozadí rožmberská zbrojnice a dům matky Viléma z Rožmberka
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Zahrada s bývalou kuželnou v pozadí
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Kuchyňská zahrada za kostelem Božího Těla
- Vinohrad u zdi zahrady
- Budova SUPŠ sv. Anežky České u zahrady kláštera
- (c) Czeva, CC BY-SA 3.0Základy hřbitovní kaple sv. Anny
- Květinové záhony v klášterní zahradě
- Pohled ze zahrady ke kostelu sv. Víta
Odkazy
Reference
- ↑ Ruina klášterů se promění v centrum kultury za 150 milionů na budejovice.idnes.cz, 18. dubna 2014
- ↑ Revitalizace areálu klášterů v Českém Krumlově na http://obcan.ckrumlov.info/, zveřejněno 4. února 2016
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.ckrumlov.info [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-12.
- ↑ https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/krumlovske-klastery-vydavaji-svetu-sva-tajemstvi-20130322.html
- ↑ http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_zaklmi.xml
Literatura
- Kolektiv: Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově. Umění, zbožnost a architektura; Český Krumlov, 2015; 354 s. ISBN 978-80-86829-99-9
Související články
- Kaple sv. Wolfganga
- Kaple sv. Bartoloměje
- Kaple Panny Marie Einsiedelnské
- bývalý klášter svaté Kláry
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minoritský klášter na Wikimedia Commons
- Českokrumlovský minoritský klášter na kudyznudy.cz Archivováno 18. 11. 2018 na Wayback Machine.
- Historie Českého Krumlova - Minoritský klášter Archivováno 1. 12. 2020 na Wayback Machine.
- Oficiální stránky - stálá expozice a výstavy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrady bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Nadezděný náznak základů kaple sv. Anny na nádvoří Tramín kláštera minoritů na českokrumlovském Latránu. Hřbitovní kapli nechal v roce 1555 postavit Vilém z Rožmberka pro svou nejmilejší třetí ženu Annu Marii Bádenskou na bývalém klášterním hřbitově. Zbořena byla ve 2. pol. 19, století poté, co bylo zrušeno užívání za Josefa II. Skutečné základy jsou pod zemí, viditelné jsou základy dvou sloupů, které držely tribunu. (informace ze Dne otevřených zahrad dne 9. června 2018)
Autor: H2k4, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Kostel Božího těla za zahradou minoritského kláštera na českokrumlovském Latránu.
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Zahrada minoritského kláštera na českokrumlovském Latránu, v pozadí rožmberská zbrojnice a dům matky Viléma z Rožmberka.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrady bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově. Pohled na kostel sv. Víta
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Budova Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České u zahrady minoritského kláštera na českokrumlovském Latránu.
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Pforte zum ehem. Minoritenkloster in Böhmisch Krumau (Český Krumlov) in Südböhmen, jetzt Kloster des Ritterordens der Kreuzherren mit dem roten Stern
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádvoří minoritského kláštera s kostelem Božího Těla a Panny Marie
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Zahrada minoritského kláštera na českokrumlovském Latránu s bývalou kuželnou v pozadí.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrady bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Zahrada minoritského kláštera na českokrumlovském Latránu.
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Zahrada minoritského kláštera na českokrumlovském Latránu.