Minoritský klášter Krupka

Klášter františkánů v Krupce
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoKrupka
Základní informace
ŘádFrantiškáni
Založení14. století(?) nebo 1474
Zrušení1575
ZnakFrancescocoa.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jezuitská kolej v Krupce
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoKrupka
Základní informace
ŘádJezuité
Založení1587
Zrušení1618 (Definitivní zánik 1787)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Krupka existoval ve městě Krupka od 14. století do roku 1575 jako klášter Menších bratří (františkánů, minoritů) a v letech 1587–1618 jako jezuitská kolej. Definitivně však zanikla až v roce 1787.

Klášter minoritů

Kdy vznikl minoritský klášter v Krupce, nelze již zjistit, i když není vyloučeno, že to mohlo být již v první polovině 14. století. Časté požáry, zničení kláštera atd. nedávají ani možnost zjistit jak přibližnou dobu jeho vzniku, tak i jeho dějiny a uměleckohistorický význam. Je pouze jisté, že roku 1429 byla Krupka dobyta a zdejší klášter i kostel snad Nejsvětější Trojice byl i s celým městem pobořen a vypálen.[zdroj?][1]

Krupka byla významný střediskem dolování cínu a její počátky lze klást do doby před rokem 1305. Roku 1330 zde bylo již městečko, takže lze předpokládat, že brzy potom se zde usadili minorité.

Roku 1474 poskytl držitel Krupky Těma z Koldic reformované větvi františkánů – observantům prostředky k znovuzřízení kláštera, který po příchodu prvních observantů následujícího roku povstal z trosek.[2] V čele malé komunity stál kvardián, jemuž v majetkových záležitostech vypomáhal první známý purkmistr Krupky Vít Schwärzl. V roce 1479 již jistě opět minoritský klášter vyvíjel činnost. Stavba kostela však pokračovala velmi zvolna a teprve 27. dubna 1494 byl kostel vysvěcen ke cti Všech svatých a Nejsvětější Trojice Janem Filipcem, biskupem a tehdy řádovým juniorem. V noci 25. června 1527 však kostel i klášter opět zcela vyhořely a jeden mnich přitom uhořel.[3] Zpráva z roku 1555 dosvědčuje, že klášter byl opět z větší části obnoven. Když Krupka podlehla protestantismu, zůstal zdejší malý klášter jediným katolickým centrem ve městě. Poslední kvardián zvolna se prázdnícího kláštera opustil chátrající budovy roku 1575.[4]

Jezuitská kolej

Teprve, když se stal pánem Krupky Jiří Popel z Lobkovic, rozhodl se klášter a kostel Všech svatých opravit a obnovit a předal jej 30. dubna 1587 jezuitům, konkrétně správě řádové koleje u sv. Klimenta v Praze. Původní příjmy konventu byly po roce 1575 rozděleny tak, že polovina byla určena na údržbu bývalého kostela, druhá polovina byla ponechána františkánskému klášteru v Kadani. Klášterní budovy jim předal věrný katolický pán Jiří ml. z Lobkovic. Ještě do konce roku 1587 přišli do kláštera první jezuité. Ti převzali jednak péči o proslulé poutní mariánské místo Bohosudov, jednak se snažili kázáním zabránit dalšímu šíření protestantismu. Viditelný úspěch se však nedostavil. Hned roku 1587 se začalo s opravou klášterního komplexu, který byl rozšířen, a již roku 1588 konsekroval papežský nuncius z Prahy nově opravený kostel.

Zánik kláštera

Při českém povstání však byli zdejší jezuité vypuzeni a klášter byl stavovskými úředníky zabaven a roku 1619 ho koupilo město Krupka, kde tehdy vládli protestanti. Ještě při tomto prodeji uvádí, že klášter je minoritský a jezuité ho měli jen k užívání. Za třicetileté války utrpěla Krupka i její klášter velké škody. Od roku 1634 ležel klášter v troskách. Po Bílé hoře se však jezuité z Chomutova usídlili přímo v Bohosudově, a i když roku 1651 předal krupský farář klášter s kostelem opět pražské jezuitské koleji u sv. Klimenta, jezuité se již nevrátili. Brzy však vznikly mezi bohosudovskými jezuity a františkány o klášter a jeho zařízení těžké spory. Krupští stáli na straně Menších bratří, kteří se nároků na krupský konvent vzdali na své provinční kapitule v Bechyni v roce 1673. Spor byl ukončen roku 1675 rozhodnutím litoměřického biskupa Schleinitze, podle něhož byl zpustlý klášter a kostel Všech svatých, „na nějž františkánský řád již dříve rezignoval“, přiřčen jezuitům. Roku 1677 předal rektor jezuitské koleje sv. Klimenta restaurovaný kostel Všech svatých a zpustlý klášter v Krupce darem bohosudovským jezuitům. Ti pak drželi tento kostel až do zrušení řádu roku 1773. Kostel byl spravován jezuity a patřil k jejich panství Soběchleby. Teprve roku 1787 zakoupilo město Krupka od eráru kostel Všech svatých s vedle stojícím malým domkem (poslední zbytek bývalého kláštera). Kostel, který byl v troskách, byl snesen a v místech bývalého kostela a kláštera bylo postaveno šest malých měšťanských domů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Podle OLIVA, Václav. Z předhusitských a husitských dějin klášterů sv. Františka v zemích českých. In: Svatý František z Assisi a Čechové : 1226-1926. Praha: [s.n.], 1926. S. 128–135. klášter údajně založili rytířové z Trmic, poškozen měl být roku 1427 vojskem Prokopa Holého. Nutno však poznamenat, že tento příspěvek obsahuje řadu nepodložených informací nebo údajů vyvrácených pozdějších historiografií. Pro toto tvrzení starší literatury nejsou známy žádné dokládající historické prameny.
  2. ↑ GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana. Tomus I.. Oeniponte: [s.n.], 1777. Fol. Hhhhhhhh2/v (odstavec 174). 
  3. ↑ HALLWICH, Hermann. Geschichte der Bergstadt Graupen in Böhmen. Prag: [s.n.], 1868. Dostupné online. S. 104. 
  4. ↑ HALLWICH. Geschichte der Bergstatt... (cit.)., s. 131.

Literatura

Související články

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“