Minority Report (film)

Minority Report
Původní názevMinority Report
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka145 min
ŽánrAkční/Sci-Fi/Thriller/Krimi
PředlohaThe Minority Report
NámětPhilip K. Dick
ScénářScott Frank
Jon Cohen
RežieSteven Spielberg
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleTom Cruise
Colin Farrell
Max von Sydow
Steve Harris
Neal McDonough
ProdukceGerald R. Molen
Bonnie Curtis
Walter F. Parkes
Jan de Bont
HudbaJohn Williams
KameraJanusz Kaminski
StřihMichael Kahn
Výroba a distribuce
PremiéraUSA 21. června 2002
Česko 26. září 2002[1]
Produkční společnosti20th Century Studios
DreamWorks Pictures
Amblin Entertainment
Cruise/Wagner Productions
DistribuceUSA DreamWorks
mimo USA 20th Century Fox
Rozpočet$102 000 000
Tržby358,4 mil. $ (celosvětově)[2]
132,1 mil. $ (USA)[3]
OceněníCena Saturn za nejlepší sci-fi film (2003)
Minority Report na ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minority Report je americký sci-fi film režiséra Stevena Spielberga z roku 2002 nominovaný na Oscara. Námětem byla povídka Minority Report (1956) spisovatele Philipa K. Dicka. Film se zabývá otázkou předpovídání budoucnosti, svobodné vůle a věcí s tím souvisejících (determinismus, časový paradox).

Děj

V roce 2054 zkouší zvláštní jednotka policie na území hlavního města USA Washingtonu experimentální kriminalistickou metodu, s jejíž pomocí lze zabránit vraždám. Hlavním hrdinou filmu je Tom Cruise v roli Johna Andertona, vedoucího speciálního oddělení Precrime (lze volně přeložit z angličtiny jako Předzločinný oddíl nebo Preventivní policie). S pomocí tří tušitelů, zmutovaných lidí schopných předvídat vraždy, a speciální techniky zjišťuje tým Precrime co nejvíce detailů vztahujících se k budoucí vraždě. Tušitelé jim ve svých myšlenkách prozradí čas vraždy, jména pachatelů i obětí. Na týmu Precrime je pak z útržkovitých obrazů z těchto myšlenek zjistit přesné místo vraždy, aby mohli včas zasáhnout a vraha zneškodnit. Precrime neřeší fakt, že zatýká někoho, kdo ještě nic neudělal.

John Anderton je respektovaným šéfem, který se ve své práci dobře vyzná. Je pro ni z osobních důvodů zapálen: před 6 roky, když ještě jednotka Precrime nefungovala na takové úrovni, mu někdo unesl syna Seana a on má podezření, že syn už nežije. Rozešel se s manželkou Larou a začal brát drogy. Když se o jednotku začne zajímat Danny Witwer (Colin Farrell), pracovník z ministerstva spravedlnosti, nechce si John připustit žádné pochybení a tento audit mu není po chuti. Systému plně důvěřuje. Zjišťuje však nesrovnalosti v případě neznámé Anne Livelyové, která se opakovaně objevuje v mysli nejnadanější tušitelky Agáty. Mezitím se pracovník ministerstva Witwer seznamuje detailně s principem fungování systému.

Zlom nastane, když v jedné z předtuch tušitelů uvidí John sám sebe, jak zabíjí člověka. Odvádí od přehrávaných představ tušitelů pozornost kolegů Precrimu, ale na dlouho se mu to nepodaří. Začne utíkat před vlastní jednotkou, která se ho s pomocí nejmodernější policejní techniky snaží dopadnout. Zároveň je přesvědčen o chybě v systému, protože nechápe, proč by měl zabít člověka, kterého nikdy neviděl a o kterém neslyšel. Když by ho jednotka Precrime dostihla, neměl by čas na obhajobu a byl by rovnou odsouzen a hibernován v alternativní budoucnosti, což je moderní typ vězení. Od doktorky Hinemanové, která tušitele vyvinula, se dozvídá, že ne vždy se tušitelé na předpovědi shodnou. Občas některý z tušitelů má odlišnou předtuchu než zbylí dva, tzv. menšinovou zprávu (anglicky minority report). Samotný fakt existence takové menšinové zprávy Johna Andertona šokuje. Aby dokázal svou nevinu, musí se John dostat k nejnadanější tušitelce – Agátě – a dostat z ní odlišnou zprávu.

Protože po něm intenzivně pátrá bývalý tým, který vedl, a pátrací metody jsou založeny na skenování oční duhovky, nechává si potají u jednoho lékaře vyměnit celé oči. Díky této záměně není odhalen policejními slídily, ale protože s sebou nosí své původní oči (v pytlíku), dovolí mu bezpečnostní systém Precrime vstup do budovy. Podaří se mu Agátu unést. Její menšinová zpráva se týká Anne Livelyové, John ji však nestihne celou zhlédnout, protože mu je v patách Precrime. Díky Agátiným jasnovideckým schopnostem se jim daří jednotce unikat. Dostanou se do domu, kde je ubytovaný Leo Crow, oběť Johnovy budoucí vraždy. John si je jistý, že nemá důvod Crowa zabít a proto, aby dokázal neplatnost předtuchy, se vydává přímo do jeho bytu. Agáta mu to rozmlouvá, je stále více rozrušená z blížící se vraždy. V bytě objeví John fotky unesených dětí a mezi nimi i fotky svého syna Seana; na jedné je Sean s Crowem. Johnovo šestileté utrpení ze ztráty syna v něm vyvolá vztek a když se objeví Crow a přizná se k bestiální vraždě Johnova syna, nemá John daleko k předpovězenému výstřelu na Crowa. V okamžik, kdy tušitelé předpověděli, nakonec nevystřelí a s přemáháním sděluje Crowovi obvinění z vraždy – postupuje standardním policejním postupem. Crow je překvapen, že ho Anderton nezabil, a dokonce se své vraždy dožaduje kvůli tomu, aby Crowova rodina dostala za jeho smrt peníze. John se dozvídá o objednávce a dochází mu, že vražda Crowa byla přece jen léčka na něho. Crow nakonec umírá způsobem, který byl předpovězen, avšak spíše se jedná o sebevraždu. John ustoupil od úmyslu ho zabít.

Mezitím Lamar Burgess, spoluvynálezce a ředitel Precrime, zabije v Johnově bytě Johnovou zbraní auditora Witwera. Využije nefunkčního Precrimu (Agáta je s Johnem a bez ní Precrime nepředpovídá), a umlčí Witwera, který mu právě sdělil „novinku“ o menšinových zprávách a možnosti využití echa předtuch (při zvláště závažné vraždě se obraz vraždy tušitelům několikrát vrací, tomu se říká echo) k zakrytí skutečně proběhlé vraždy. Witwer poukázal na předtuchu týkající se Anne Livelyové. To, co se dá při nepozornosti pokládat za jeden zločin a jeho echo, byly ve skutečnosti dvě předpovědi dvou vražd. Jedné se podařilo zabránit, druhá se stala, ale byla kryta předpokladem, že se jedná o echo neuskutečněné vraždy. O této „mouše“ systému už Witwer – díky pohotové Burgessově reakci – nemá možnost informovat vyšší místa.

Johna sice Precrime zadrží a uvězní, avšak John se předtím setkává se svou bývalou ženou Larou a svěřuje se jí s obavou, že se stal obětí léčky někoho hodně blízkého. Neví však koho. Následně Lara vypátrá na vlastní pěst, že tím, kdo připravil léčku na Johna, je Burgess. Osvobodí Johna z vězení a podaří se jim usvědčit Burgesse z vraždy Livelyové. Anne Livelyová, matka Agáty, se vyléčila z drogové závislosti a projevila zájem o svou dceru, již zapojenou do projektu Precrime. Burgess, vědom si nesmírné důležitosti Agáty v celém svém projektu, využil mezery systému a Agátinu matku zabil.

Burgess po prozrazení spáchá sebevraždu a  tím odsoudí i svůj projekt Precrime k zániku. Systém, ve kterém se nebere v potaz existence menšinových zpráv a který lze zneužít pro utajení vlastní vraždy, není možné dále používat, a lidé, kteří kvůli němu byli uvězněni, jsou osvobozeni. Tušitelé jsou odvezeni na bezpečné a odlehlé místo, kde mohou žít své vlastní životy a kde už je nebudou trýznit drastické předtuchy.

V závěru filmu John obnoví svůj vztah s Larou a Lara znovu otěhotní ...

Prvky sci-fi

Ve filmu se vyskytuje mnoho vynálezů, ať už technických, lékařských nebo biologických, které vykreslují dobu roku 2054. Nejedná se zdaleka jen o tušitele a systém na ně napojený.

Tušitelé

  • uchovávání v polospánku ve vodivé lázni (fotonové mléko) pod vlivem omamných látek (dopamin, endorfiny, serotonin)
  • jejich předtuchy jsou přenášeny do počítače, který je zaznamenává a umožňuje policistům vybírat si podle přání určité scény prohlédnout, rotovat a jinak zpracovávat v reálném čase

Policie a justice

  • vznášedla s tryskovými motory – nástupci vrtulníku
  • kombinéza vybavená letovým systémem – umožňuje vertikální i horizontální pohyb prostorem
  • elektronická čelenka pro zadrženého místo pout
  • skener oční duhovky v metru, v obchodech, napojený na policejní systém
  • příruční skener oční duhovky napojený na policejní databázi
  • slídilhmyzu podobný stroj s umělou inteligencí vybavený skenerem oční duhovky
  • alternativní budoucnosthibernace vězňů ve vysouvacích kójích ve velké hale
  • tepelný snímek místností v budově – detekuje živé organizmy

Domácnost

  • hlasově ovládané osvětlení a multimediální zařízení (počítač, projektor a promítací plátno)
  • trojrozměrná holografická barevná projekce
  • průhledná tenká deska, která se vejde do dlaně, jako nosič audiozáznamu (video)

Biologie a medicína

  • ambulantní výměna očí
  • živé rostliny (z dílny Dr. Iris Hinemanové) – pravděpodobně kříženci živočichů a rostlin, mají vzhled rostlin a pohyby živočichů, v typu pohybu podobné mořským sasankámhadům

Noviny a zpravodajství

  • interaktivní noviny a časopisy – aktualizují se okamžitě, když se o události dozví novináři
  • velké displeje na stěnách budov i pod mosty (propagují Precrime)

Doprava

  • automobily s automatickým řízením jezdící po horizontálních i vertikálních betonových drahách

Obsazení (někteří herci)

Tom CruiseJohn Anderton
Colin FarrellDanny Witwer – auditor z ministerstva spravedlnosti
Samantha MortonAgáta – vůdčí osobnost trojice tušitelů
Kathryn MorrisLara – manželka Johna Andertona
Max von SydowLamar Burgess - zakladatel a ředitel Precrime
Jessica HarperAnne Livelyová – matka Agáty
Lois SmithDr. Iris Hinemanová – genetická inženýrka
Peter StormareDr. Solomon Eddie – operatér Johnových očí
Tim Blake NelsonGideon
Arye GrossHoward Marks
Ashley CrowSarah Marks
Mike BinderLeo Crow
Tyler Patrick JonesSean (starší) – Johnův syn
Dominic Scott KaySean (mladší) – Johnův syn

Nominace na Oscara

  • Nejlepší střih zvuku – Richard Hymns, Gary Rydstrom

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“