Minqaria

Jak číst taxoboxMinqaria
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 68 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Holotyp druhu M. bata.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádOrnithopoda
NadčeleďHadrosauroidea
ČeleďHadrosauridae
PodčeleďLambeosaurinae
RodMinqaria
Binomické jméno
Minqaria bata
Longrich et al., 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minqaria („zobák“) byl rod býložravého kachnozobého dinosaura z podčeledi Lambeosaurinae, žijícího v období nejpozdnější křídy (geologický věk/stupeň maastricht, zhruba před 68 až 66 miliony let) na území dnešního Maroka (pánev Ouled Abdoun). Tento malý hadrosaurid žil ve stejných ekosystémech jako je příbuzný druhu Ajnabia odysseus, který byl formálně popsán v roce 2020.[1]

Zařazení a význam

Dinosauří megafauna z marockých fosfátových nalezišť.

Typový druh Minqaria bata byl formálně popsán na začátku roku 2024 na základě fosilních fragmentů lebky (sbírkové označení MHNM.KHG.1395).[2] Jednalo se o velmi malého zástupce této skupiny, jeho délka doahovala v dospělosti přibližně jen 3,5 metru. Podle provedené fylogenetické analýzy se patrně jedná o hadrosaurida z tribu Arenysaurini, kachnozobých dinosaurů až do objevu rodu Ajnabia známých pouze z území Evropy. Jednalo se tedy o blízkého vývojového příbuzného západoevropského druhu Arenysaurus ardevoli. Objev významně zvětšuje známé geografické rozšíření hadrosauridů v období končící křídy.[3]

Blízce příbuznými rody byly také taxony Canardia, Pararhabdodon, Koutalisaurus a Blasisaurus.[4]

Objev tohoto hadrosaurida dále potvrzuje, že i v období pozdní křídy stále docházelo k výrazným migračním tahům různých skupin dinosaurů napříč kontinenty, a že tehdejší geografické bariéry mezi územím Evropy a Afriky nebyly pro tyto dinosaury zcela nepřekonatelné.[5] Také se jedná o potvrzení skutečnosti, že dinosauří biodiverzita v severní Africe byla i na samotném konci křídy stále značně vysoká.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Longrich, N. R.; et al. (2020). The first duckbill dinosaur (Hadrosauridae: Lambeosaurinae) from Africa and the role of oceanic dispersal in dinosaur biogeography. Cretaceous Research. 104678. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104678
  2. ↑ Longrich, N. R.; Pereda-Suberbiola, X.; Bardet, N.; Jalil, N.-E. (2024). A new small duckbilled dinosaur (Hadrosauridae: Lambeosaurinae) from Morocco and dinosaur diversity in the late Maastrichtian of North Africa. Scientific Reports. 14 (1): 3665.
  3. ↑ https://www.thewhig.com/opinion/columnists/dino-news-and-views-a-dinosaurs-odyssey/wcm/4aa1c807-6a07-4533-b456-001fc312c50b
  4. ↑ Nikolov, Vladimir; Dochev, Docho; Brusatte, Stephen L. (2024). The ontogenetic status of a small hadrosauroid dinosaur from the uppermost Cretaceous of Bulgaria, and implications for the paleobiogeography and assembly of European island faunas. Cretaceous Research. 157.
  5. ↑ https://www.sciencedaily.com/releases/2020/11/201105083706.htm
  6. ↑ https://phys.org/news/2024-02-african-duckbill-dinosaurs-evidence-ocean.html

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Late Maastrichtian dinosaurs from the Moroccan Phosphates.png
Autor: N. R. Longrich, X. Pereda-Suberbiola, N. Bardet & N-E Jalil, Licence: CC BY 4.0
Late Maastrichtian dinosaurs of the latest Cretaceous Phosphates of Morocco, compared to a human. Genera depicted include Chenanisaurus, Ajnabia, and Minqaria, alongside several unnamed specimens belonging to abelisaurids, lambeosaurines, and a titanosaur.
Minqaria holotype.png
Autor: N. R. Longrich, X. Pereda-Suberbiola, N. Bardet & N-E Jalil, Licence: CC BY 4.0
Skull elements of Minqaria bata nov. gen. et sp., MHNM.KHG.1395, holotype: right maxilla, braincase, left dentary. Sidi Chennane, Oulad Abdoun Basin, Upper Couche III, late Maastrichtian. Scale = 5 cm.