Minsterberské knížectví

Minsterberské knížectví Księstwo Ziębickie (polsky) Herzogtum Münsterberg (německy) ←  1321–1791  → znak
geografie Slezská knížectví 1322–1331, Minsterberské knížectví fialově
hlavní město:	Minsterberk
obyvatelstvo
národnostní složení:	Slezané, Poláci, Němci, Češi
jazyky:	polština, němčina, čeština, latina
náboženství:	římskokatolické, protestantské
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie (knížectví)
mateřská země:	Dolní Slezsko, slezská knížectví
vznik:	1321 – dělení dědictví po Bolkovi I.
zánik:	1742 – dobyto Pruskem 1791 – zabráno Hohenzollerny
státní útvary a území
předcházející: Javorské knížectví následující: Pruské království

Minsterberské knížectví (německy Herzogtum Münsterberg, polsky Księstwo Ziębickie) bylo jedním ze slezských knížectví s hlavním městem Minsterberk (nyní Ziębice).

Historie

Knížectví vzniklo roku 1321, když město a jeho okolí obdržel Boleslav II. Minsterberský při dělení dědictví po svém otci Bolkovi I. z rodu Piastovců a již roku 1336 bylo dobyto Karlem IV. (tehdy ještě jen moravským markrabětem) a poddalo se Čechám. Po Bolkově smrti roku 1341 v knížectví vládl jeho syn Mikuláš až do své smrti roku 1351 a po něm vládl jeho syn Bolek III. až do roku 1410. V letech 1410 až 1420 vládli Minsterbersku společně bratři Jindřich a Jan, přičemž po smrti Jindřicha roku 1420 vládl Jan až do své smrti 27. prosince roku 1428, kdy padl v bitvě u Staré Jesenice proti husitům. S ním vymřela minstrberská větev Piastovců.

Roku 1429 zastavil Zikmund Lucemburský jako český král celé knížectví českému pánu Půtovi z Častolovic a po jeho smrti roku 1435 držela zástavu jeho vdova Anna z Koldic. Roku 1435 zemské stavy pro knížectví přijaly jako kněžnu Eufémii z Oettingenu, neteř posledního knížete, která se ovšem kvůli sporům s Annou z Koldic již příštího roku vzdala trůnu. Roku 1440 Anna z Koldic prodala knížectví svému druhému manželovi Hynku Krušinovi z Lichtenburka. Zemské stavy ovšem stále rebelovaly proti jeho vládě, takže Hynek roku 1442 pro výstrahu vypálil klášter v Jindřichově.

Roku 1443 byl jako kníže vybrán Vilém I. Opavský, který svůj nárok zakládal na tom, že je jednak synem Kateřiny Minsterberské, dcery knížete Jana a dále, že je ženatý se Salomenou z Častolovic, dcerou Půty z Častolovic. Nicméně spor s Hynkem Krušinou byl vyřešen až následujícího roku 1444. Po smrti Viléma I. se knížetem stal jeho bratr Arnošt Opavský, který posléze knížectví prodal Jiřímu z Poděbrad.

Roku 1472 se vlády nad knížectvím ujali synové Jiřího z Poděbrad Jindřich I. Starší, Viktorín z Poděbrad a Hynek z Poděbrad. Potomci Jindřicha Staršího, knížata minsterberská, zde vládli do roku 1569, kdy Minsterbersko prodali českému králi. Roku 1654 je císař Ferdinand III. udělil Auersperkům a roku 1742 bylo knížectví dobyto a spolu s větší částí Slezska pruským králem Fridrichem II. připojeno k Prusku.

Minsterberská knížata

• 1301–1341 Boleslav II. († 1341), syn Boleslava I.
• 1341–1358 Mikuláš „Malý“ († 1358), syn Boleslava II.
• 1358–1410 Boleslav III. († 1410), 1358–~1366/85 společně s Jindřichem I., synem Mikuláše Malého
• 1410–1420 Jindřich II. († 1420), syn Boleslava III.
• 1410–1428 Jan I. † 1428, syn Boleslava III. Konec vlády slezských Piastovců v Minsterberku. Knížectví připadlo jako volné léno českému králi Zikmundovi.
• 1429–1434 zastavitel: Půta ml. z Častolovic († 1434)
• 1435–1436 Eufémie († 1447), sestra Jana I., vd. hraběnka z Oettingenu, vzdala se nároku kvůli vleklým sporům
• 1437–1440 zastavitelka: Anna († 1467), vdova po Půtovi ml. z Častolovic
• 1440–1443 zastavitel: Hynek Krušina IV. z Lichtenburka († 1454), nabyl zástavní listiny po ovdovělé Anně, s níž se v onom roce oženil
• 1443–1452 Vilém I. († 1452), syn Přemyslovce Přemysla I. Opavského a Kateřiny, sestry posledního z minsterberských Piastovců, Jana († 1428).
• 1452–1456 Arnošt († 1464), bratr Viléma; prodal Minsterberk roku 1456 českému králi Jiřímu z Poděbrad.
• 1456–1462 Jiří z Poděbrad († 1471)
• 1462–1498 Jindřich I. Starší († 1498), syn Jiřího z Poděbrad, říšský kníže, kladský hrabě, od roku 1495 též olešnický vévoda, společně s bratry:
  • 1462–1471 Viktorínem z Poděbrad († 1500)
  • 1462–1471 Hynkem ml. z Poděbrad († 1492)
• 1498–1536 Karel I. Minsterberský († 1536), syn Jindřicha Staršího, hrabě kladský; společně s bratry:
  • 1498–1502 Jiřím I. Minsterberským († 1502), vévodou olešnickým, hrabětem kladským
  • 1498–1511 Albrechtem Minsterberským († 1511), hrabětem kladským
• 1536–1542 Jáchym, Jindřich II., Jan a Jiří II., synové Karla I., dali Minsterberk do zástavy svému strýci:
  • 1542–1547 Fridrich II. Lehnický († 1547)
• 1547–1552 Ferdinand I.
  • 1552–1559 v zástavě Isabely Uherské
• 1559–1565 Jan Minsterbersko-Olešnický, syn Karla I.
• 1565–1569 Karel Kryštof Minsterberský, syn Jana ; prodáno Koruně
• 1569–1654 v majetku českého krále
• 1654–1677 Jan Vikart z Auerspergu
• 1677–1705 Ferdinand František z Auerspergu, syn Jana Weikharda
• 1705–1713 František Karel z Auerspergu, bratr Ferdinanda Františka
• 1713–1783 Jindřich Josef Jan z Auerspergu, syn Františka Karla
• 1783–1791 Karel Josef z Auerspergu
• 1791 prodej pruským Hohenzollernům
• 1795 prodej Ludvíku Vilémovi ze Schlabrendorfu

Literatura

• FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
• FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
• URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X. 
• ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. 
• ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Minsterberské knížectví na Wikimedia Commons