Mintaka

Mintaka
Orionův pás, Mintaka vpravo nahoře
Orionův pás, Mintaka vpravo nahoře
Mintaka (100x100)
Poloha Mintaky v souhvězdí Orionu (v červeném kroužku)
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000,0)
SouhvězdíOrion (Orion)
Rektascenze5h 32m 00.40009s (Aa1+Aa2+Ab)
Deklinace−00° 17′ 56.7424″ (Aa1+Aa2+Ab)
Paralaxa4,71 ± 0,58
Vzdálenost1200 ly
(380 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost2,23 (Aa1+Aa2+Ab)
δ Ori Aa1
Absolutní hvězdná velikost-5,4
δ Ori Aa2
Absolutní hvězdná velikost-2,9
δ Ori Ab
Absolutní hvězdná velikost-4,2
δ Ori B
Rektascenze5h 31m 58.745s
Deklinace−00° 18′ 18.65″
Zdánlivá hvězdná velikost14,0
HD 36485 (δ Ori C)
Rektascenze5h 32m 00.406s
Deklinace−00° 17′ 04.38″
Zdánlivá hvězdná velikost6,85
Fyzikální charakteristiky
δ Ori Aa1
Spektrální typ09.5II
Hmotnost24 M
Poloměr16,5 R
Zářivý výkon (V)190 000 L
Povrchová teplota29 500 ± 500 K
Rychlost rotace130 ± 10 km/s
δ Ori Aa2
Spektrální typB1V
Hmotnost8,4 M
Poloměr6,5 R
Zářivý výkon (V)16 000 L
Povrchová teplota25 600 ± 3 000 K
Rychlost rotace150 ± 50 km/s
δ Ori Ab
Spektrální typB0IV
Hmotnost22,5 M
Poloměr10,4 R
Zářivý výkon (V)63 000 L
Povrchová teplota28 400 ± 1 500 K
Rychlost rotace220 ± 20
δ Ori B
Spektrální typ?
HD 36485 (δ Ori C)
Spektrální typB3V
Hmotnost~9 M
Poloměr5,7 R
Zářivý výkon (V)3 300 L
Povrchová teplota18 400 K
Systém
Primární hvězdaδ Ori Aa1
Průvodceδ Ori Aa2
Doba oběhu5.732436 dne
Excentricita dráhy0.1133 ± 0.0003
Sklon dráhy76.5 ± 0.2°
Argument šířky pericentra141.3 ± 0.2°
Označení
Henry Draper CatalogueHD 36486 / 36485
Bonner DurchmusterungBD -00° 983 / -00° 982
Bright Star katalogHR 1852 / 1851
SAO katalogSAO 132220 /132221
Katalog HipparcosHIP 25930
General CatalogueGC 6847 / 6848
Bayerovo označeníδ Ori
Flamsteedovo označení34 Ori
Databáze
SIMBADdata (δ Ori Aa1+Aa2)
SIMBADdata (δ Ori Ab)
SIMBADdata (HD 36485 / δ Ori C)
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Delta Orionis (tradičně známá jako Mintaka) je vícenásobná hvězda, při pohledu ze Země jedna ze tří dominantních hvězd v Orionově pásu. Jde o vícenásobnou hvězdu. Název pochází z arabštiny. Hvězda je nejzápadnější a současně nejsevernější hvězdou Orionova pásu, při pohledu ze Země je vidět vpravo.

Systém

Mintaka je vícenásobná hvězda. Asi 52 úhlových vteřin od hlavní složky se nachází hvězda vizuální magnitudy 7, o něco blíže je ještě slabší hvězda. Hlavní složkou systému je trojhvězda. Systému dominuje modrý veleobr spektrální klasifikace O9.5, kolem kterého obíhá hvězda hlavní posloupnosti spektrální klasifikace B1V. Oběžná doba činí 5,73 dne. Ve vzdálenosti 0,26 úhlové vteřiny se pak nachází podobr spektrální klasifikace B0IV.[1] Při zatmění hlavní hvězdy poklesne vizuální magnituda celého systému z 2,23 na 2,35.[2]

Průvodce vizuální magnitudy 7, HD 36485 či Mintaka (nebo δ Ori) C, je neobvyklá hvězda hlavní posloupnosti, která je sama o sobě spektroskopickou dvojhvězdou.

Hvězda vizuální magnitudy 14 se jeví být ve stejné vzdálenosti od Země jako ostatní členové systému, ale není jasné, zda je fyzicky provázána s ostatními hvězdami a celkově je o ní málo informací. Od hlavního systému je vzdálena 33 úhových vteřin.

Mintaka se jeví při vizuálním pozorování obklopená shlukem slabě zářících hvězd, pravděpopodobně jde o stejnou hvězdokupu, která obklopuje σ Orionis.[3]

Jasná centrální hvězda tohoto systému nese označení δ Ori A. Její komponenty jsou obecně označovány vědci jako Aa1, Aa2, a Ab, s HD 36485 odkazovanou jako Mintaka (nebo δ Ori) C, a bližší společník čtrnácté velikosti jako δ Ori B. Některé katalogy ovšem označují Ori Ab jako složku B nebo složku D, konkrétně SIMBAD označuje Ori Ab jako δ Ori B.

Dvě složky systému Mintaka

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delta Orionis na anglické Wikipedii.

  1. TOKOVININ, A. A. MSC - a catalogue of physical multiple stars. A & A Supplement series. 1997, čís. 124, s. 75. DOI:10.1051/aas:1997181. 
  2. ZASCHE, P.; WOLF, M.; HARTKOPF, W. I.; SVOBODA, P.; UHLAŘ, R.; LIAKOS, A.; GAZEAS, K. A Catalog of Visual Double and Multiple Stars with Eclipsing Components. The Astronomical Journal. Roč. 138, čís. 2, s. 664. DOI:10.1088/0004-6256/138/2/664. 
  3. CABALLERO, J. A.; SOLANO, E. Young stars and brown dwarfs surrounding Alnilam (ɛ Orionis) and Mintaka (δ Orionis). Astronomy and Astrophysics. 2008, 3 485, s. 931. DOI:10.1051/0004-6361:200809595. 

Související články

Média použitá na této stránce

Cercle rouge 100%.svg
Opaque red circle
Orion.png
Autor: Původně soubor načetl Listo na projektu Wikipedie v jazyce švédština, Licence: CC BY-SA 3.0
Orion med svärd och pilbåge.
Orion Belt 2009-01-29.jpg
Autor: Astrowicht, Licence: CC BY-SA 3.0
Alnitak, Alnilam, and Mintaka, are the bright bluish stars from east to west (left to right) along the diagonal in this gorgeous cosmic vista. Otherwise known as the Belt of Orion, these three blue supergiant stars are hotter and much more massive than the Sun. They lie about 1,500 light-years away.
Astronomy Picture of the Day on 10. února 2009