Mintaka
Mintaka | |
---|---|
Orionův pás, Mintaka vpravo nahoře | |
Poloha Mintaky v souhvězdí Orionu (v červeném kroužku) | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
Souhvězdí | Orion (Orion) |
Rektascenze | 5h 32m 00.40009s (Aa1+Aa2+Ab) |
Deklinace | −00° 17′ 56.7424″ (Aa1+Aa2+Ab) |
Paralaxa | 4,71 ± 0,58 |
Vzdálenost | 1200 ly (380 pc) |
Zdánlivá hvězdná velikost | 2,23 (Aa1+Aa2+Ab) |
δ Ori Aa1 | |
Absolutní hvězdná velikost | -5,4 |
δ Ori Aa2 | |
Absolutní hvězdná velikost | -2,9 |
δ Ori Ab | |
Absolutní hvězdná velikost | -4,2 |
δ Ori B | |
Rektascenze | 5h 31m 58.745s |
Deklinace | −00° 18′ 18.65″ |
Zdánlivá hvězdná velikost | 14,0 |
HD 36485 (δ Ori C) | |
Rektascenze | 5h 32m 00.406s |
Deklinace | −00° 17′ 04.38″ |
Zdánlivá hvězdná velikost | 6,85 |
Fyzikální charakteristiky | |
δ Ori Aa1 | |
Spektrální typ | 09.5II |
Hmotnost | 24 M☉ |
Poloměr | 16,5 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 190 000 L☉ |
Povrchová teplota | 29 500 ± 500 K |
Rychlost rotace | 130 ± 10 km/s |
δ Ori Aa2 | |
Spektrální typ | B1V |
Hmotnost | 8,4 M☉ |
Poloměr | 6,5 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 16 000 L☉ |
Povrchová teplota | 25 600 ± 3 000 K |
Rychlost rotace | 150 ± 50 km/s |
δ Ori Ab | |
Spektrální typ | B0IV |
Hmotnost | 22,5 M☉ |
Poloměr | 10,4 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 63 000 L☉ |
Povrchová teplota | 28 400 ± 1 500 K |
Rychlost rotace | 220 ± 20 |
δ Ori B | |
Spektrální typ | ? |
HD 36485 (δ Ori C) | |
Spektrální typ | B3V |
Hmotnost | ~9 M☉ |
Poloměr | 5,7 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 3 300 L☉ |
Povrchová teplota | 18 400 K |
Systém | |
Primární hvězda | δ Ori Aa1 |
Průvodce | δ Ori Aa2 |
Doba oběhu | 5.732436 dne |
Excentricita dráhy | 0.1133 ± 0.0003 |
Sklon dráhy | 76.5 ± 0.2° |
Argument šířky pericentra | 141.3 ± 0.2° |
Označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 36486 / 36485 |
Bonner Durchmusterung | BD -00° 983 / -00° 982 |
Bright Star katalog | HR 1852 / 1851 |
SAO katalog | SAO 132220 /132221 |
Katalog Hipparcos | HIP 25930 |
General Catalogue | GC 6847 / 6848 |
Bayerovo označení | δ Ori |
Flamsteedovo označení | 34 Ori |
Databáze | |
SIMBAD | data (δ Ori Aa1+Aa2) |
SIMBAD | data (δ Ori Ab) |
SIMBAD | data (HD 36485 / δ Ori C) |
(V) – měření provedena ve viditelném světle |
Delta Orionis (tradičně známá jako Mintaka) je vícenásobná hvězda, při pohledu ze Země jedna ze tří dominantních hvězd v Orionově pásu. Jde o vícenásobnou hvězdu. Název pochází z arabštiny. Hvězda je nejzápadnější a současně nejsevernější hvězdou Orionova pásu, při pohledu ze Země je vidět vpravo.
Systém
Mintaka je vícenásobná hvězda. Asi 52 úhlových vteřin od hlavní složky se nachází hvězda vizuální magnitudy 7, o něco blíže je ještě slabší hvězda. Hlavní složkou systému je trojhvězda. Systému dominuje modrý veleobr spektrální klasifikace O9.5, kolem kterého obíhá hvězda hlavní posloupnosti spektrální klasifikace B1V. Oběžná doba činí 5,73 dne. Ve vzdálenosti 0,26 úhlové vteřiny se pak nachází podobr spektrální klasifikace B0IV.[1] Při zatmění hlavní hvězdy poklesne vizuální magnituda celého systému z 2,23 na 2,35.[2]
Průvodce vizuální magnitudy 7, HD 36485 či Mintaka (nebo δ Ori) C, je neobvyklá hvězda hlavní posloupnosti, která je sama o sobě spektroskopickou dvojhvězdou.
Hvězda vizuální magnitudy 14 se jeví být ve stejné vzdálenosti od Země jako ostatní členové systému, ale není jasné, zda je fyzicky provázána s ostatními hvězdami a celkově je o ní málo informací. Od hlavního systému je vzdálena 33 úhových vteřin.
Mintaka se jeví při vizuálním pozorování obklopená shlukem slabě zářících hvězd, pravděpopodobně jde o stejnou hvězdokupu, která obklopuje σ Orionis.[3]
Jasná centrální hvězda tohoto systému nese označení δ Ori A. Její komponenty jsou obecně označovány vědci jako Aa1, Aa2, a Ab, s HD 36485 odkazovanou jako Mintaka (nebo δ Ori) C, a bližší společník čtrnácté velikosti jako δ Ori B. Některé katalogy ovšem označují Ori Ab jako složku B nebo složku D, konkrétně SIMBAD označuje Ori Ab jako δ Ori B.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mintaka na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delta Orionis na anglické Wikipedii.
- ↑ TOKOVININ, A. A. MSC - a catalogue of physical multiple stars. A & A Supplement series. 1997, čís. 124, s. 75. DOI:10.1051/aas:1997181.
- ↑ ZASCHE, P.; WOLF, M.; HARTKOPF, W. I.; SVOBODA, P.; UHLAŘ, R.; LIAKOS, A.; GAZEAS, K. A Catalog of Visual Double and Multiple Stars with Eclipsing Components. The Astronomical Journal. Roč. 138, čís. 2, s. 664. DOI:10.1088/0004-6256/138/2/664.
- ↑ CABALLERO, J. A.; SOLANO, E. Young stars and brown dwarfs surrounding Alnilam (ɛ Orionis) and Mintaka (δ Orionis). Astronomy and Astrophysics. 2008, 3 485, s. 931. DOI:10.1051/0004-6361:200809595.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Orion_constellation_map.png: Torsten Bronger
- derivative work: Kxx (talk)
Orion constellation map
Opaque red circle
Autor: Původně soubor načetl Listo na projektu Wikipedie v jazyce švédština, Licence: CC BY-SA 3.0
Orion med svärd och pilbåge.
Autor: Astrowicht, Licence: CC BY-SA 3.0
Alnitak, Alnilam, and Mintaka, are the bright bluish stars from east to west (left to right) along the diagonal in this gorgeous cosmic vista. Otherwise known as the Belt of Orion, these three blue supergiant stars are hotter and much more massive than the Sun. They lie about 1,500 light-years away.
Astronomy Picture of the Day on 10. února 2009