Miomir Kecmanović

Miomir Kecmanović
Miomir Kecmanović na French Open 2021
Stát	Srbsko Srbsko
Datum narození	31. srpna 1999 (25 let)
Místo narození	Bělehrad, Srbsko[1]
Bydliště	Dubaj, Spojené arabské emiráty
Výška	183 cm[1]
Hmotnost	75 kg[1]
Profesionál od	2017[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 962 825 USD
Tenisová raketa	Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů	156–153
Tituly	2 ATP, 2 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění	27. místo (16. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2022, 2024)
French Open	3. kolo (2022)
Wimbledon	3. kolo (2022, 2024)
US Open	2. kolo (2019, 2020, 2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	30–44
Tituly	2 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění	127. místo (24. dubna 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2021)
French Open	2. kolo (2019, 2022)
US Open	3. kolo (2019)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250220a20. února 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miomir Kecmanović (srbskou cyrilicí: Миомир Кецмановић; * 31. srpna 1999 Bělehrad) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové i deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2023 na 27. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 127. místě. Trenůje ho bývalý srbský tenista Viktor Troicki.^[1]

V juniorské kategorii vybojoval trofej na Orange Bowlu 2015 po finálovém vítězství nad Řekem Stefanosem Tsitsipasem.^[3] V roce 2016 floridský titul obhájil jako první hráč od roku 1974.^[4] Jako poražený finalista skončil na juniorce US Open 2016, kde jej zdolal Félix Auger-Aliassime.^[5] Sezónu 2016 zakončil na 1. místě juniorského kombinovaného žebříčku ITF a stal se mistrem světa.^[6]

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 čtvrtfinálem finálového turnaje proti Kazachstánu, v němž prohrál dvouhru s Michailem Kukuškinem. Srbové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 6–5 ve dvouhře a 3–3 ve čtyřhře.^[7]

Srbsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde ve druhém kole mužské dvouhry podlehl čtrnáctému nasazenému Francouzi Ugu Humbertovi.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2015, když na turnaj v rodném Bělehradu obdržel divokou kartu. Ve druhém kole podlehl krajanu Denisi Bejtulahiovi.^[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze sučouského turnaje v říjnu 2017. Ve finále přehrál moldavského hráče a stého třinácté muže žebříčku Radu Albota.^[2]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2018 v Houstonu. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace po výhře nad Dennisem Novikovem. V úvodním kole dvouhry pak vypadl s Američanem Ryanem Harrisonem.^[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na Brisbane International 2019 po vítězství nad padesátým šestým hráčem žebříčku Leonardem Mayerem z Argentiny. Ve druhé fázi skončil na raketě Milose Raonice. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové stovky žebříčku ATP.^[8] V rámci série Masters se do čtvrtfinále probojoval na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells z pozice šťastného poraženého kvalifikanta. V soutěži vyřadil světovou třicítku a krajana Lasla Djereho, než jeho cestu pavoukem opět ukončil Raonic.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Španěla Fernanda Verdasca. Debutový vyhraný zápas na grandslamu dosáhl na French Open 2019, když přehrál Denise Kudlu po pětisetové bitvě, aby ve druhém kole skončil na raketě Davida Goffina.^[9][1][2]

Premiérové finále na okruhu ATP Tour si zahrál na travnatém Antalya Open 2019. Do finále prošel přes Australana Jordana Thompsona. Ve vyrovnaném utkání rozhodl o všech sadách až tiebreak. Ve finálovém duelu podlehl sedmdesátému pátému hráči žebříčku Lorenzu Sonegovi z Itálie, přestože měl ve druhém setu mečbol.^[10] Debutový titul získal na zářijovém Generali Open Kitzbühel 2020, kde ve finále přehrál německého kvalifikanta Yannicka Hanfmanna po dvousetovém průběhu. V probíhající sezóně se stal čtvrtým hráčem, jenž získal první titul ATP. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 39. místo žebříčku ATP.^[11]

Druhou singlovou i deblovou trofej ATP si odvezl z únorového Delray Beach Open 2025. Do finále dvouhry postoupil přes světovou sedmatřicítku Alexe Michelsena a v něm zdolal šedesátého muže klasifikace Alejandra Davidoviche Fokinu po třísetovém průběhu, ačkoli ztratil úvodní set. V závěrečné sadě otočil průběh ze stavu 2–5 a při poměru her 3–5 odvrátil dva mečboly.^[12][13] V páru s Američanem Brandonem Nakashimou navíc triumfoval i v delraybeachské čtyřhře, když v boji o titul porazii americký pár Christian Harrison a Evan King. Stal se tak prvním Srbem v historii ATP, který vyhrál obě soutěže jediného ročníku turnaje. Na Delray Beach Open představoval čtvrtého takového šampiona.^[14]

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	červen 2019	Antalya, Turecko	ATP 250	tráva	Lorenzo Sonego	7–6(7–5), 6–7(5–7), 1–6
Vítěz	1.	září 2020	Kitzbühel, Rakousko	ATP 250	antuka	Yannick Hanfmann	6–4, 6–4
Finalista	2.	únor 2023	Delray Beach, Spojené státy	ATP 250	tvrdý	Taylor Fritz	0–6, 7–5, 2–6
Finalista	3.	duben 2023	Estoril, Portugalsko	ATP 250	antuka	Casper Ruud	2–6, 6–7(3–7)
Vítěz	2.	únor 2025	Delray Beach, Spojené státy	ATP 250	tvrdý	Alejandro Davidovich Fokina	3–6, 6–1, 7–5

Stav	č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	srpen 2022	Los Cabos, Mexiko	ATP 250	tvrdý	William Blumberg	Raven Klaasen Marcelo Melo	6–0, 6–1
Finalista	1.	duben 2023	Estoril, Portugalsko	ATP 250	antuka	Nikola Ćaćić	Sander Gillé Joran Vliegen	3–6, 4–6
Vítěz	2.	únor 2025	Delray Beach, Spojené státy	ATP 250	tvrdý	Brandon Nakashima	Christian Harrison Evan King	7–6(7–3), 1–6, [10–3]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	24. dubna 2016	Orange Park, Spojené státy	antuka	Denis Shapovalov	5–7, 6–2, 6–7(6–8)
Vítěz	1.	22. ledna 2017	Sunrise, Spojené státy	antuka	Christian Lindell	6–2, 6–2
Vítěz	2.	28. května 2017	Antalya, Turecko	antuka	Alessandro Petrone	6–0, 6–4
Finalista	2.	4. června 2017	Antalya, Turecko	antuka	Julien Cagnina	3–6, 4–6
Vítěz	3.	25. června 2017	Havré, Belgie	antuka	Christopher Heyman	6–4, 3–6, 6–2
Vítěz	4.	29. října 2017	Su-čou, Čína	tvrdý	Radu Albot	6–4, 6–4
Finalista	3.	28. října 2018	Liou-čou, Čína	tvrdý	Radu Albot	2–6, 6–4, 3–6
Vítěz	5.	4. listopadu 2018	Šen-čen, Čína	tvrdý	Blaž Kavčič	6–2, 2–6, 6–3

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	1. května 2016	Vero Beach, Spojené státy	antuka	Jonas Luetjen	Deiton Baughman Reed Anderson	6–1, 5–7, [10–8]
Finalista	1.	7. května 2016	Tampa, Spojené státy	antuka	Jonas Luetjen	Gonzalo Escobar Roberto Quiroz	4–6, 6–7(4–6)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	2016	US Open	tvrdý	Félix Auger-Aliassime	3–6, 0–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miomir Kecmanović na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miomir Kecmanović na Wikimedia Commons
• Miomir Kecmanović na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Miomir Kecmanović na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Miomir Kecmanović na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Miomir Kecmanović v databázi Olympedia (anglicky)
• Miomir Kecmanović na Instagramu