Miomir Kecmanović
Miomir Kecmanović | |
---|---|
Miomir Kecmanović na French Open 2019 | |
Stát | Srbsko |
Datum narození | 31. srpna 1999 (24 let) |
Místo narození | Bělehrad, Srbsko[1] |
Bydliště | Bradenton, FL, Spojené státy[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 75 kg[1] |
Profesionál od | 2017 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 5 492 857 USD |
Tenisová raketa | Dunlop |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 122–120 |
Tituly | 1 ATP, 2 challengery, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 27. místo (16. ledna 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 4. kolo (2022, 2024) |
French Open | 3. kolo (2022) |
Wimbledon | 3. kolo (2022, 2024) |
US Open | 2. kolo (2019, 2020, 2022) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 25–35 |
Tituly | 1 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 127. místo (24. dubna 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 2. kolo (2019, 2022) |
US Open | 3. kolo (2019) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | základní skupina finále (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 5. února 2024
Miomir Kecmanović (srbskou cyrilicí: Миомир Кецмановић; * 31. srpna 1999 Bělehrad) je srbský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový i deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2023 na 27. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 127. místě. Trénují ho Wayne Black s Ivanem Cinkusem. Dříve tuto roli plnil Miro Hrvatin.[1]
V juniorské kategorii vybojoval trofej na Orange Bowlu 2015 po finálovém vítězství nad Řekem Stefanosem Tsitsipasem.[3] V roce 2016 floridský titul obhájil jako první hráč od roku 1974.[4] Jako poražený finalista skončil na juniorce US Open 2016, kde jej zdolal Félix Auger-Aliassime.[5] Sezónu 2016 zakončil na 1. místě juniorského kombinovaného žebříčku ITF a stal se mistrem světa.[6]
V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 čtvrtfinálem finálového turnaje proti Kazachstánu, v němž prohrál dvouhru s Michailem Kukuškinem. Srbové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 2–3 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[7]
Srbsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde ve druhém kole mužské dvouhry podlehl čtrnáctému nasazenému Francouzi Ugu Humbertovi.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2015, když na turnaj v rodném Bělehradu obdržel divokou kartu. Ve druhém kole podlehl krajanu Denisi Bejtulahiovi.[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze sučouského turnaje v říjnu 2017. Ve finále přehrál moldavského hráče a stého třinácté muže žebříčku Radu Albota.[1][2]
Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2018 v Houstonu. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace po výhře nad Dennisem Novikovem. V úvodním kole dvouhry pak vypadl s Američanem Ryanem Harrisonem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na Brisbane International 2019 po vítězství nad padesátým šestým hráčem žebříčku Leonardem Mayerem z Argentiny. Ve druhé fázi skončil na raketě Milose Raonice. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové stovky žebříčku ATP.[8] V rámci série Masters se do čtvrtfinále probojoval na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells z pozice šťastného poraženého kvalifikanta. V soutěži vyřadil světovou třicítku a krajana Lasla Djereho, než jeho cestu pavoukem opět ukončil Raonic.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Španěla Fernanda Verdasca. Debutový vyhraný zápas na grandslamu dosáhl na French Open 2019, když přehrál Denise Kudlu po pětisetové bitvě, aby ve druhém kole skončil na raketě Davida Goffina.[9][1][2]
Premiérové finále na okruhu ATP Tour si zahrál na travnatém Antalya Open 2019, kde do finále prošel přes Australana Jordana Thompsona. Ve vyrovnaném utkání rozhodl o všech sadách až tiebreak. Ve finálovém duelu podlehl sedmdesátému pátému hráči žebříčku Lorenzu Sonegovi z Itálie, přestože měl ve druhém setu mečbol.[10] Debutový titul získal na zářijovém Generali Open Kitzbühel 2020, kde ve finále přehrál německého kvalifikanta Yannicka Hanfmanna po dvousetovém průběhu. V probíhající sezóně se stal čtvrtým hráčem, jenž získal první titul ATP. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 39. místo žebříčku ATP.[11]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 4 (1–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | červen 2019 | Antalya, Turecko | tráva | Lorenzo Sonego | 7–6(7–5), 6–7(5–7), 1–6 |
Vítěz | 1. | září 2020 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Yannick Hanfmann | 6–4, 6–4 |
Finalista | 2. | únor 2023 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Taylor Fritz | 0–6, 7–5, 2–6 |
Finalista | 3. | duben 2023 | Estoril, Portugalsko | antuka | Casper Ruud | 2–6, 6–7(3–7) |
Dvouhra: 2 (1–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | srpen 2022 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | William Blumberg | Raven Klaasen Marcelo Melo | 6–0, 6–1 |
Finalista | 1. | duben 2023 | Estoril, Portugalsko | antuka | Nikola Ćaćić | Sander Gillé Joran Vliegen | 3–6, 4–6 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (2–1 D; 0–0 Č) |
Futures (3–2 D; 1–1 Č) |
Dvouhra: 8 (5–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 24. dubna 2016 | Orange Park, Spojené státy | antuka | Denis Shapovalov | 5–7, 6–2, 6–7(6–8) |
Vítěz | 1. | 22. ledna 2017 | Sunrise, Spojené státy | antuka | Christian Lindell | 6–2, 6–2 |
Vítěz | 2. | 28. května 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Alessandro Petrone | 6–0, 6–4 |
Finalista | 2. | 4. června 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Julien Cagnina | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 3. | 25. června 2017 | Havré, Belgie | antuka | Christopher Heyman | 6–4, 3–6, 6–2 |
Vítěz | 4. | 29. října 2017 | Su-čou, Čína | tvrdý | Radu Albot | 6–4, 6–4 |
Finalista | 3. | 28. října 2018 | Liou-čou, Čína | tvrdý | Radu Albot | 2–6, 6–4, 3–6 |
Vítěz | 5. | 4. listopadu 2018 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Blaž Kavčič | 6–2, 2–6, 6–3 |
Čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 1. května 2016 | Vero Beach, Spojené státy | antuka | Jonas Luetjen | Deiton Baughman Reed Anderson | 6–1, 5–7, [10–8] |
Finalista | 1. | 7. května 2016 | Tampa, Spojené státy | antuka | Jonas Luetjen | Gonzalo Escobar Roberto Quiroz | 4–6, 6–7(4–6) |
Finále juniorského Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2016 | US Open | tvrdý | Félix Auger-Aliassime | 3–6, 0–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miomir Kecmanović na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Miomir Kecmanović na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 27. února 2023
- ↑ a b c d e Miomir Kecmanović na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. února 2023
- ↑ JOVICA, ILIC. 2015 Orange Bowl: Kecmanovic stuns Tsitsipas to win the title in a thrilling match [online]. Tennis World USA, 2015-12-14 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOVICA, ILIC. 2016 Orange Bowl: Miomir Kecmanovic defend his title, writing Orange Bowl history [online]. Tennis World USA, 2016-12-12 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Junior US Open final [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-23.
- ↑ ITF Juniors Ranking [online]. itftennis. com [cit. 2016-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Miomir Kecmanović na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 27. února 2023
- ↑ Miomir Kecmanovic, Indian Wells Quarter-finalist, Learned From Novak Djokovic | ATP Tour | Tennis [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Rising star Miomir Kecmanovic targets French Open debut [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sonego přežil mečbol a od první výhry na trávě došel v Antalyi až k titulu [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-29 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Miomir Kecmanovic Claims Maiden Title In Kitzbühel | ATP Tour | Tennis [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miomir Kecmanović na Wikimedia Commons
- Miomir Kecmanović na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Miomir Kecmanović na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Miomir Kecmanović v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.