Mirów (hrad)

Mirów
Poloha
Adresa	Mirów, Polsko Polsko
Souřadnice	50°36′53″ s. š., 19°28′30″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirów je zřícenina hradu u stejnojmenné vesnice, nacházející se v Krakovsko-čenstochovské vysočině. Tato zřícenina je součástí systému tzv. Orlích hnízd, která byla stavěna jako obrana proti západním sousedům. První zmínky o hradu pochází z roku 1399. Stavba je příkladem středověkého opevněného hradu upraveného později pro obytné účely. Původně byla plocha hradu cca 270 m², ale po rozšíření provedeném pozdějšími vlastníky se budova rozrostla až na 1 200 m². Hrad se nachází ve vápencových skalách Mirowskie Skały nad vesnicí Mirów (gmina Niegowa, okres Myszków) ve Slezském vojvodství.

Historie

Hrad v Mirówě byl postaven v dobách Kazimíra Velikého kolem poloviny čtrnáctého století u vesnice Mirów. Historici se domnívají, že na tomto místě stály původně dřevěné budovy. Na počátku byla tvrz tvořena kamennou strážní věží podřízenou nedalekému hradu v Bobolicích, který byl spolu s ní součástí obranného systému známého dnes jako Orlí hnízda. Tato strážní věž patřila šlechtické rodině Lisů, která vlastnila také nedaleký hrad v Koziegłowech. Ti jako první zahájili rozšiřování opevnění do podoby rytířského hradu. V roce 1378 hrad dostal od Ludvíka Węgierského jako léno Władysław Opolczyk, ale pro vedení nepřátelské politiky vůči Polsku mu jej král Vladislav II. Jagello v roce 1396 odebral.

Jednu z prvních zmínek o hradu zaznamenává Sassin, který byl v letech 1401–1405 prvním mirówským purkrabím. Ten spravoval hrad jménem majitele – kastelána z Nowého Sącze, Krystyna z Kozichgłów. Soudní dokumenty v roce 1416 zmiňují dalšího purkrabího hradu, který měl spor s farářem ze Zrębic. V roce 1424 převedl Vladislav II. Jagello svou vesnici Mirów s dalšími vesnicemi na Krystyna na základě jeho žádosti. Později, v polovině 15. století, se hrad v Mirówě dostal do rukou dalších rytířských rodin. V roce 1442 koupil panství Mirów Piotr z Bnin a zahájil zvětšování hradu. Pokračovali v něm další majitelé (Myszkowští erbu Jastrzębiec), kteří hrad zakoupili v roce 1489 a kteří sem přesunuli své rodinné sídlo. Během této doby byl hrad zvýšen a byla postavena také obytná věž. Omezené možnosti rozšíření však znamenaly, že se Myszkowští později přestěhovali na nové, pohodlnější místo a hrad přešel do rukou Piotra Korycińského a poté rodiny Męcińských.

Zámek v Mirówě hodně utrpěl během švédského období, kdy byla zničena velká část hradeb. Přes rekonstrukční práce majitelů hrad pomalu chátral a v roce 1787 byl definitivně opuštěn. Pevnost se pak stala zdrojem stavebního kamene pro místní obyvatele, což urychlilo devastaci hradu, ten již neměl střechy a stěny byly na mnoha místech zhroucené. V 19. století byl hrad poprvé inventarizován. V roce 1934 se však jižní zeď hradu zřítila.

Poválečné období

Hrad se nachází na území malé stejnojmenné obce, ve které nyní žije okolo 159 obyvatel. Současným majitelem hradu je rodina Laseckých, která v roce 2006 na této památce zahájila záchranné práce. Na žádost zástupců rodiny, senátora Jarosława W. Laseckého a jeho bratra Dariusze Laseckého, byla zpracována řada studií, na jejichž základě byla realizována optimální metoda zajištění ruin. Tyto práce probíhají pod dohledem odborníků.

V současné době není možné interiér hradu navštívit, areál musel být kvůli hrozbě, kterou představoval pro turisty oplocen. Plánuje se také částečná rekonstrukce zhroucených zdí. Hrad bude po probíhajících úpravách zpřístupněn. V zabezpečených a upravených místnostech bude umístěno turistické informační centrum a muzeum.

Další informace

Mirów leží na turistické trase Szlak Orlich Gniazd.

Galerie

• 
  Pohled na hrad 1
• 
  Pohled na hrad 2
• 
  Pohled na hrad 3
• 
  Pohled na hrad 4

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zamek w Mirowie na polské Wikipedii a Mirów (województwo śląskie) na polské Wikipedii.

Literatura

• Słownik historyczno-geograficzny województwa krakowskiego w średniowieczu. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich Dostupné online. ISBN 83-04-02201-X, ISBN 978-83-04-02201-0. OCLC 18291444 
• GUERQUIN, Bohdan. Zamki w Polsce. Warszawa: Arkady, 1974. S. 198–200. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirów na Wikimedia Commons
• (polsky) Rytířský zámek
• (polsky) Historický slovník