Mira

Mira
Snímek Hubblovým teleskopem z roku 1997
Snímek Hubblovým teleskopem z roku 1997
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíVelryba (Cetus)
Rektascenze2h19m20,79s
Deklinace-2° 58' 39,5"
Paralaxa7.79 ± 1.07
Vzdálenostcca 420 ly
(cca 130 pc)
Barevný index (U-B)1,09
Barevný index (B-V)1,42
Zdánlivá hvězdná velikost2-10,1
Absolutní hvězdná velikost0,93
Vlastní pohyb v rektascenzi9,33 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci−237,36 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typM7IIIe
Hmotnost1,2 M
Poloměr500 R
Zářivý výkon (V)15000 L
Povrchová teplota2200 K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 14386
Bonner DurchmusterungBD-03 353
Bright Star katalogHR 681
2MASS2MASS J02192081-0258393
SAO katalogSAO 129825
Katalog HipparcosHIP 10826
Tychův katalogTYC 4693-1144-1
General CatalogueGC 2796
Bayerovo označeníο Cet
Flamsteedovo označení68 Cet
Další ozn. v souhvězdíOmikron Ceti
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mira (ο Cet / ο Ceti / Omikron Ceti / také Mira Ceti) je dvojhvězda v souhvězdí Velryby sestávající z červeného obra Mira A (nebo jen Mira) a bílého trpaslíka Mira B nebo také VZ Ceti. Mira A je proměnná hvězda a je první objevenou proměnnou hvězdou, která byla objevena a nebyla supernovou. Na rozdíl od bizarní Eta Carinae, Mira je nejjasnější periodickou proměnnou hvězdou na obloze, která není po část svého cyklu viditelná.

Její malý hvězdný průvodce byl objeven pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) v roce 1995, kdy byl 70 AU od hlavní složky dvojhvězdy. Objev byl oznámen v roce 1997. Ultrafialové obrázky z HST a pozdější rentgenové obrázky z Chandry ukázaly spirálu plynu opouštějící Miru A směrem k Miře B. Průvodce Miru oběhne jednou za zhruba 400 let. Celá soustava se Galaxií pohybuje rychlostí 130 km·s−1[1].

Mira se stala prototypem mirid, proměnných hvězd s dlouhou periodou. Zatím je známo asi 6000 hvězd tohoto typu. Všechno jsou to červení obři, jejichž povrchy pulzují a zvyšují nebo snižují tak svou jasnost během period dlouhých od asi 80 do více než 1000 dnů. Nejčastěji jsou jejich periody dlouhé od 200 do 400 dnů.

Samotná Mira se zjasňuje až k 3,5. magnitudě, čímž se stává dobře viditelnou hvězdou. Někdy dosáhne maxima až 2,0. mag a minima 4,9. mag. Mění tak celkem běžně svou jasnost až patnáctkrát. V historii ale už její jasnost poklesla až mezi 8,6. a 10,1. mag. Při porovnání absolutního minima a maxima (nikoli během jedné periody) zjistíme, že Mira dokáže změnit svou jasnost až 1700 krát.

Její světelná křivka stoupá asi 100 dnů a dalších zhruba 200 dnů klesá. Perioda je v průměru dlouhá 332 dnů.

Proud částic za hvězdou Mira v ultrafialovém záření

V roce 2007 byl pomocí družice NASA GALEX (Galaxy Evolution Explorer) objeven u této hvězdy mimořádně dlouhý chvost z materiálu, který hvězda uvolňuje. Je tvořen uhlíkem, kyslíkem a dalšími prvky. Proud částic je dlouhý 13 ly.[1]

Objev

Mira byla objevena, nebo alespoň poprvé zaznamenána, po řadě pozorování astronoma Davida Fabricia, která začala 3. srpna roku 1596. Jako referenční hvězdu pro zjišťování polohy planety Merkur si vybral do té doby nezaznamenanou hvězdu třetí magnitudy, která se nacházela opodál. 21. srpna ale hvězda nečekaně zvýšila svou jasnost o celou jednu magnitudu, ale během října přestala být pozorovatelná. Fabricius si myslel, že to byla jen nova, ale překvapivě ji 16. února 1609 opět spatřil.

Později Johannes Phocylides Holwarda určil její periodu na 11 měsíců. Jméno jí dal pak Johannes Hevelius, který ji pozoroval ve stejné době. Jméno se objevilo v jeho práci Historiola Mirae Stellae z roku 1662. Mira znamená latinsky nádherná, udivující nebo výjimečná. Pro toto pojmenování se rozhodl proto, že se chovala zcela jinak než ostatní známé hvězdy na obloze. Ismail Bouillaud potom zpřesnil její periodu na 333 dnů. Tato hodnota se liší jen o jeden den od dnes uváděných 332 dnů. Je přitom známo, že Mira svou periodu mírně mění.

Spekuluje se, jestli Fabricius Miru skutečně pozoroval jako první. Z příkladu hvězdy Algolu, u kterého se s jistotou potvrdila jeho proměnnost až roku 1667, se dá usuzovat, že Miru pozorovali lidé již tisíciletí. V jednom ze svých spisů se o podobné hvězdě zmiňuje už Hipparchos, ale Ptolemaiovy katalogy hvězdu nezmiňují ani jako běžnou hvězdu. V čínských a korejských archívech můžeme také nalézt její pozorování z let 134 př. n. l., 1070 a 1596, tedy z téže doby, kdy ji pozoroval i Fabricius. Těmito pozorováními si ale nemůžeme být jistí, protože záznamy tehdy byly značně nepřesné, protože hvězdy se běžně umísťovaly jen do čínských souhvězdí.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mira na anglické Wikipedii.

  1. a b Česká astronomická společnost, Hvězda s obrovským chvostem [online]. 2007-08-18. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mira.jpg
Ultraviolet image of the star Mira showing its comet-like trail of gas over 13 light-years long. Converted to JPG from the original TIFF Image.
Mira 1997.jpg
This image by the Hubble Space Telescope displays an asymmetrical shape of the red giant star Mira. This may be due to expansion-contraction cycles, or else unresolved surface features.