Mira Mladějovská

PhDr. Mira Mladějovská
PhDr. Mira Mladějovská
Narození	3. března 1899 nebo 9. března 1899; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. ledna 1969 (ve věku 69 let); Praha; Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	historička umění, archivářka, básnířka a publicistka
Funkce	ředitel muzea
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Mira Mladějovská (* 9. března 1899, Praha^[1] - 9. ledna 1969 tamtéž) byla česká historička umění, archivářka, muzejní a vlastivědná pracovnice, publicistka, básnířka a zakladatelka ženského skautingu v Československu, turistka.

Život

Pocházela z rodiny profesora balneologa na Karlově univerzitě a fyzioterapeuta v Mariánských Lázních, MUDr. Vladislava Mladějovského (1866-1935, klimatické lázně Rožnov pod Radhoštěm, Mariánské lázně). Měla sestru Renée Mladějovskou-Heřmanovou, která byla archeoložka. Mira Mladějovská maturovala roku 1920 na gymnáziu na Královských Vinohradech v Praze, a v letech 1920-1927 studovala dějiny umění (prof. Karel Chytil, Vojtěch Birnbaum) a klasickou archeologii (H. Vysoký) na Filozofické fakultě UK. Roku 1927 zakončila studia obhajobou rigorózní práce Giovanni da Udine a grotesky.

Od roku 1926 se aktivně spolu se svou sestrou věnovala dívčímu skautingu a pořádání dívčích lesních škol.^[2] Po skončení druhé světové války převzala Mira Mladějovská vedení Chebského muzea po Janu Kubínovi, v polovině roce 1945 dosazeném coby správce. Do té doby pomáhala předválečnému archiváři a zakladateli Národopisného muzea (Museum für Volkskunde) Dr. Heribertu Sturmovi při navrácení archiválií a městských sbírek z válečné úschovy. Projevila mravní velikost a osobní odvahu, když se zasazovala o slušné zacházení s vyháněnými Němci, a když marně intervenovala za vyjmutí Dr. Sturma z „odsunu“ s poukazem na jeho morální a odborné kvality a zásluhy o kulturní dědictví Chebu, a kritizovala úroveň nových českých kádrů.^[3] Dr. Heribert Sturm byl nucen odejít do Bavorska, kde vedl archiv v Ambergu a stál u zrodu Collegia Carolina v Mnichově.

V letech 1946-1950 byla ředitelkou archivu a muzea města Chebu a zároveň konzervátorkou Státní památkové péče pro okresy Cheb a Aš. Roku 1951 byla i přes protesty tehdejšího archivního inspektora z funkce ředitelky městského archivu propuštěna. ^[4]

Od roku 1950 byla ředitelkou Městské obrazové galerie na chebské radnici a od roku 1955 byla odbornou pracovnicí chebského muzea. Její působení se vyznačovalo velmi citlivým a fundovaným zacházením s archiváliemi většinou německé provenience. Stejně citlivého a ohleduplného zacházení se jí nedostalo od nastupujícího komunistického režimu.^[5]

Roku 1962 ve spolupráci s Národní galerií v Praze spoluzaložila Státní galerii výtvarného umění v Chebu a až do své smrti (1969) byla spolupracovnicí jejího ředitele Bojmíra Hutty.^[6]

Mira Mladějovská poslední roky svého života strávila v Milíkově u Mariánských Lázní. Zemřela v Praze 9. ledna roku 1969.

Dílo

Bibliografie (výběr)

Chebské pověsti, Okresní rada osvětová, Cheb 1948
Legenda o blahoslavené Anežce, Chebské zlomky, nakl. Vladimír Žikeš, Praha 1948
Bibliografie Chebska, 1. díl, Město Cheb. 2. díl, Okres Cheb. 3. díl, Obce Chebska, Okresní rada osvětová, Cheb, 1948, Karlovy Vary 1950
Malovaný chebský nábytek, Karlovarsko, Vlastivědný sborník 2, 1958, s. 125-145
Babický S (ed.), Chebsko: sborník k 85. výročí založení Chebského muzea (1874-1959), 191 s., Krajské vlastivědné museum Karlovy Vary 1959

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
↑ Dívčí skauting
↑ Historie muzea Cheb
↑ „Jako archivní inspektor musím znovu zdůraznit, že nemohu souhlasit s tím, aby jeden z nejpřednějších archivů v republice byl zbaven odborné správy. Není přece např. možno, aby správce archivu, v němž se chová přes 2 500 středověkých listin, neovládal jazyk latinský, nehledíce k tomu, že soudr. Slavík dosud vůbec se archivnictví nevěnoval.“…. „Dr. Mladějovská mi večer po poradě slíbila, že zanechá svého pasivního postoje k lidově demokratickému zřízení ….“ SOkA Cheb, Okresní archiv Cheb 1911-1984, inv. č. 222, kart. č. 13 – Dotazy ČSSR – „V“ 1949-1967.
↑ Státní oblastní archiv v Plzni: Historie archivu
↑ Slavíček L, 2016, s. 933

Literatura

Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 933, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
Jaromír Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea / Zehn Bilder aus der Geschichte des Egerer Museums, (tschechisch und deutsch), Mira Mladejovska str. 208-214, Cheb/Eger 2003, ISBN 80-85018-35-7
Petr Heřman, Moje teta Mira, In: Sborník Chebského muzea / Cheb : Chebské muzeum (1995,) s. 71-72.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mira Mladějovská na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mira Mladějovská
Mira Mladějovská v informačním systému abART
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mladějovský, Vladíslav * 1866 s rodinou, otec Miry Mladějovské

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském

[2] Dívčí skauting

[3] Historie muzea Cheb

[4] „Jako archivní inspektor musím znovu zdůraznit, že nemohu souhlasit s tím, aby jeden z nejpřednějších archivů v republice byl zbaven odborné správy. Není přece např. možno, aby správce archivu, v němž se chová přes 2 500 středověkých listin, neovládal jazyk latinský, nehledíce k tomu, že soudr. Slavík dosud vůbec se archivnictví nevěnoval.“…. „Dr. Mladějovská mi večer po poradě slíbila, že zanechá svého pasivního postoje k lidově demokratickému zřízení ….“ SOkA Cheb, Okresní archiv Cheb 1911-1984, inv. č. 222, kart. č. 13 – Dotazy ČSSR – „V“ 1949-1967.

[5] Státní oblastní archiv v Plzni: Historie archivu

[6] Slavíček L, 2016, s. 933

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály