Miriam Škoch
Miriam Škoch | |
---|---|
Kolodziejová v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
Stát | Česko |
Datum narození | 11. dubna 1997 (27 let) |
Místo narození | Most, Česko |
Výška | 178 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 391 206 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 209–122 |
Tituly | 0 WTA, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 247. místo (16. května 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 184–98 |
Tituly | 1 WTA, 1 125 WTA, 18 ITF |
Nejvyšší umístění | 41. místo (11. září 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2023) |
French Open | 2. kolo (2023, 2024) |
Wimbledon | 3. kolo (2023) |
US Open | 2. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 14. srpna 2024
Miriam Škoch (rodným příjmením Kolodziejová, * 11. dubna 1997 Most) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 247. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 41. místě. V roce 2022 se jejím trenérem stal partner David Škoch.[3] Dříve tuto roli plnil Daniel Vaněk.[4][1]
V juniorském tenise vyhrála s Markétou Vondroušovou čtyřhru na Australian Open 2015, když ve finále porazily Hobgarskou s Minnenovou. Druhou trofej přidaly na French Open 2015 po vítězství nad Dolehideovou a Stewartovou.[5] Jejich 36zápasová neporazitelnost, zahrnující dva triumfy na ženském okruhu ITF, skončila v semifinále juniorky Wimbledonu 2015, po porážce od Maďarek Gálfiové se Stollárovou.[6] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše po pařížském grandslamu v červnu 2015 na 8. místě.[7]
Soukromý život
V červenci 2024 se v Lomu u Mostu vdala za o dvacet let staršího trenéra Davida Škocha, vítěze wimbledonské juniorky z roku 1992.[8] Na okruzích začala hrát pod nepřechýleným příjmením Škoch.[1]
Tenisová kariéra
Do roku 2011 hrála za LTC Chemopetrol Litvínov, odkud v žákovské kategorii přestoupila do I. ČLTK Praha. V sezóně 2019 se stala členkou klubu RPM OÁZA Říčany a v letní sezóně 2022 RPM Spoje Praha.[9] V roce 2020 zvítězila na Halovém mistrovství České republiky po finálové výhře nad Kristýnou Lavičkovou.[10]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2014, když na turnaji v řeckém Heráklionu dotovaném 10 tisíci dolary prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazila osmou nasazenou Viktórii Kužmovou než ji v semifinále vyřadila nejvýše nasazená Chorvatka Tena Lukasová z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala – v rámci 36zápasové neporazitelnosti – během května 2015 v polské Zelené Hoře, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry se stabilní spoluhráčkou Markétou Vondroušovou přehrály Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Margaritu Lazarevovou. První singlovou trofej získala v září 2016 na 10tisícové události v Brně. V závěrečném duelu zdolala krajanku Dianu Šumovou také z osmé stovky žebříčku.[11][2]
V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém J&T Banka Prague Open 2018 na dvorcích Sparty Praha, do níž jako 315. žena pořadí obdržela divokou kartu. Na úvod podlehla o více než sto čtyřicet míst výše postavené Deborah Chiesaové z Itálie, přestože získala první set. V červnu téhož roku ovládla 25tisícový turnaj ITF v Klostersu, kde na její raketě dohrály Švýcarka Rushitiová, Minnenová, Naitóová, Minellaová a ve finále Bulharka Šinikovová. První kariérní zápas proti člence elitní světové stovky odehrála v lednové kvalifikaci Sydney International 2019, kde ji vyřadila světová osmatřicítka a bývalá šampionka turnaje Johanna Kontaová.[12] Na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020 v sérii WTA 125K, pořádaném namísto kvalifikace US Open, vypadla ve třetím kole s Mexičankou Renatou Zarazúovou z konce druhé stovky.[13]
První hlavní soutěž na túře WTA odehrála ve čtyřhře srpnového Prague Open 2020, konaného jako náhrada za zrušený J&T Banka Prague Open kvůli koronavirové pandemii. Do debla nastoupila na divokou kartu s Jesikou Malečkovou. V prvním duelu jim stopku vystavily van der Hoeková s Wickmayerovou.[11][2] Ve finále 25tisícovky ITF ve slovinském Otočeci během května 2021 hladce zdolala Slovinku Dalilu Jakupovićovou, když ztratila jen dva gamy.[14] Časné vyřazení z kvalifikace Livesport Prague Open 2021 jí přivodila Švýcarka Conny Perrinová. V pražské čtyřhře skončila v prvním kole po boku Lucie Havlíčkové. Debut v grandslamové kvalifikaci zaznamenala ve Wimbledonu 2022. V prvním duelu však nenašla recept na stou padesátou čtvrtou ženu žebříčku Nastasju Schunkovou z Německa. Na úvod čtyřhry Livesport Prague Open 2022 dohrála se stabilní spoluhráčkou Anastasií Dețiuc, když nevyužily vedení proti Lucii Hradecké a Andree Sestini Hlaváčkové, která na turnaji ukončila kariéru.[15][11][2]
První trofej na túře WTA vybojovala ve čtyřhře antukového Parma Ladies Open 2022, kde s krajankou Anastasií Dețiucovou ve finále zdolaly nizozemsko-slovinský pár Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková až ziskem rozhodujícího supertiebreaku s minimálním rozdílem dvou míčů.[16][17]
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 2 (1–1)
Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (1–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 1. října 2022 | Parma, Itálie | antuka | Anastasia Dețiuc | Arantxa Rusová Tamara Zidanšeková | 1–6, 6–3, [10–8] |
Finalistka | 1. | 29. července 2023 | Hamburk, Německo | antuka | Angela Kulikovová | Anna Danilinová Alexandra Panovová | 4–6, 2–6 |
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 3 (1–2)
Legenda |
---|
WTA 125 (1–2) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | prosinec 2022 | Angers, Francie | tvrdý (h) | Markéta Vondroušová | Alycia Parksová Čang Šuaj | 2–6, 2–6 |
Vítězka | 1. | duben 2024 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | antuka | Anna Sisková | Tímea Babosová Dalma Gálfiová | bez boje |
Finalistka | 2. | červen 2024 | Gaiba, Itálie | tráva | Anna Sisková | Hailey Baptisteová Alycia Parksová | 6–7(4–7), 2–6 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 20 (7–13)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | srpen 2016 | Pörtschach, Rakousko | antuka | Lenka Juríková | 1–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | srpen 2016 | Praha, Česko | antuka | Petra Krejsová | 5–7, 6–7(4–7) |
Finalistka | 3. | září 2016 | Říčany, Česko | antuka | Katharina Gerlachová | 5–7, 2–6 |
Vítězka | 1. | září 2016 | Brno, Česko | antuka | Diana Šumová | 6–3, 3–6, 6–4 |
Finalistka | 4. | listopad 2016 | Ramat Gan, Izrael | tvrdý | Deniz Chazaňuková | 5–7, 3–6 |
Finalistka | 5. | březen 2017 | Héraklion, Řecko | antuka | Olga Jančuková | 3–6, 2–6 |
Finalistka | 6. | červen 2017 | Přerov, Česko | antuka | Lenka Juríková | 4–6, 4–6 |
Finalistka | 7. | červenec 2017 | Toruň, Polsko | antuka | Chantal Škamlová | 2–6, 6–4, 3–6 |
Vítězka | 2. | září 2017 | Praha, Česko | antuka | Nastja Kolarová | 6–2, 5–7, 6–4 |
Vítězka | 3. | prosinec 2017 | Milovice, Česko | tvrdý (h) | Manon Arcangioliová | 6–3, 6–3 |
Vítězka | 4. | prosinec 2017 | Jablonec nad Nisou, Česko | tvrdý (h) | Susan Bandecchiová | 6–3, 6–4 |
Finalistka | 8. | leden 2018 | Antalya, Turecko | antuka | Andreea Roșcová | 6–7(6–8), 4–6 |
Finalistka | 9. | duben 2018 | Óbidos, Portugalsko | koberec | Ivana Jorovićová | 1–6, 2–6 |
Vítězka | 5. | červen 2018 | Klosters, Švýcarsko | antuka | Isabella Šinikovová | 5–7, 6–4, 6–1 |
Finalistka | 10. | srpen 2018 | Koksijde, Belgie | antuka | Richèl Hogenkampová | 4–6, 1–6 |
Finalistka | 11. | prosinec 2019 | Jablonec nad Nisou, Česko | koberec (h) | Elena Malõginová | 4–6, 5–7 |
Vítězka | 6. | březen 2020 | Héraklion, Řecko | antuka | Rebeka Masárová | 6–4, 6–4 |
Finalistka | 12. | duben 2021 | Antalya, Turecko | antuka | Andreea Roșcová | 5–7, 3–6 |
Vítězka | 7. | květen 2021 | Otočec, Slovinsko | antuka | Dalila Jakupovićová | 6–0, 6–2 |
Finalistka | 13. | srpen 2021 | Radom, Polsko | antuka | Lucrezia Stefaniniová | 6–4, 2–6, 3–6 |
Čtyřhra (18 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2015 | Zelená Hora, Polsko | antuka | Markéta Vondroušová | Natela Dzalamidzeová Margarita Lazarevová | 6–2, 6–2 |
2. | červen 2015 | Přerov, Česko | antuka | Markéta Vondroušová | Martina Borecká Jesika Malečková | 6–4, 6–1 |
3. | leden 2017 | Stuttgart, Německo | tvrdý (h) | Markéta Vondroušová | Anita Husarićová Kimberley Zimmermannová | 7–6(7–3), 7–5 |
4. | červen 2017 | Přerov, Česko | antuka | Dagmar Dudláková | Tereza Janatová Natálie Novotná | 6–1, 6–3 |
5. | září 2018 | Podgorica, Černá Hora | antuka | Nina Potočniková | Nefisa Berberovicová Veronika Erjavecová | 2–6, 6–3, [10–0] |
6. | únor 2020 | Trnava, Slovensko | tvrdý | Laura Ioana Paarová | Viktorija Kanová Ganna Požnichirenková | 6–1, 6–1 |
7. | únor 2021 | Potchefstroom, Jižní Afrika | tvrdý | Jesika Malečková | Anna Bondárová Réka Luca Janiová | 6–2, 3–6, [10–5] |
8. | březen 2021 | Antalya, Turecko | antuka | Aneta Laboutková | Darja Astachovová Nika Radišićová | 6–3, 4–6, [10–6] |
9. | září 2021 | Praha, Česko | antuka | Jesika Malečková | Kanako Morisakiová Erika Semaová | 6–3, 1–6, [10–2] |
10. | únor 2022 | Ankara, Turecko | antuka | Jesika Malečková | Funa Kozakiová Naho Satóová | 7–6(7–2), 7–6(7–4) |
11. | březen 2022 | Ankara, Turecko | antuka | Jesika Malečková | Sapfo Sakellaridiová Anastasija Zolotarevová | 6–2, 6–4 |
12. | duben 2022 | Chiasso, Švýcarsko | antuka | Anastasia Dețiuc | Aliona Bolsovová Oxana Selechmetěvová | 6–3, 1–6, [10–8] |
13. | srpen 2022 | Přerov, Česko | antuka | Anastasia Dețiuc | Funa Kozakiová Misaki Macudová | 7–6(7–4), 4–6, [10–5] |
14. | září 2022 | Frýdek-Místek, Česko | antuka | Dominika Šalková | Funa Kozakiová Misaki Macudová | 6–2, 6–3 |
15. | říjen 2022 | Hamburk, Německo | tvrdý (h) | Jesika Malečková | Veronika Erjavecová Malene Helgøová | 6–4, 6–2 |
16. | říjen 2022 | Poitiers, Francie | tvrdý | Markéta Vondroušová | Jessika Ponchetová Renata Voráčová | 6–4, 6–3 |
17. | listopad 2022 | Shrewsbury, Velká Británie | tvrdý (h) | Markéta Vondroušová | Jessika Ponchetová Renata Voráčová | 7–6(7–4), 6–2 |
18. | duben 2024 | Zaragoza, Španělsko | antuka | Anna Sisková | Angelica Moratelliová Camilla Rosatellová | 6–2, 6–3 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2015 | Australian Open | tvrdý | Markéta Vondroušová | Katharina Hobgarská Greet Minnenová | 7–5, 6–4 |
Vítězka | 2015 | French Open | antuka | Markéta Vondroušová | Caroline Dolehideová Katerina Stewartová | 6–0, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miriam Kolodziejová na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Miriam Škoch na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. srpna 2024
- ↑ a b c d Miriam Škoch na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. srpna 2024
- ↑ Kolodziejová po titulu: Můj tenis se zlepšuje! Wimbledon? Buď to vyjde, nebo ne. Tenisový svět [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Vondroušovou brzdí v přípravě zanícený moudrák. Přesto věří, že do Austrálie odletí zase ve formě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-17 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Petr. Kolodziejová s Vondroušovou vyhrály v Paříži čtyřhru juniorek. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Konec vítězné série. Kolodziejová s Vondroušovou se loučí s Wimbledonem v semifinále. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Miriam Kolodziejova Juniors Singles Overview. ITF [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRAMEROVÁ, Martina. Jako Petra Kvitová. Česká tenistka se vdala, vzala si svého trenéra. TN.cz [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Český tenisový svaz - hráč | Miriam Kolodziejová. Český tenisový svaz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-05.
- ↑ Halovou Mistryní ČR žen 2020 je Miriam Kolodziejová. Český tenisový svaz [online]. 2019-11-23 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Miriam Kolodziejova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Siniaková na úvod kvalifikace v Sydney potvrdila roli favoritky. TenisPortal.cz [online]. 2019-01-05 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. V Praze dohrála i poslední Češka. Kolodziejová ve 3. kole podlehla Zarazuaové. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-02 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kolodziejová ve Slovinsku vyhrála turnaj ITF. Ve finále smetla domácí Jakupovičovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ SKOK, Aleš. Kariéra Sestini Hlaváčkové pokračuje. S Hradeckou porazily jinou českou dvojici. TN.cz [online]. 2022-07-25 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Nečekaný triumf. České tenistky slaví premiérový titul na okruhu WTA, vyhrály v Parmě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-10-01 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Krejčíková si v Tallinnu zahraje finále, Detiucová a Kolodziejová slaví titul. iDNES.cz [online]. 2022-10-01 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miriam Škoch na Wikimedia Commons
- Miriam Škoch na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Miriam Škoch na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Kolodziejova WMQ22 (16)