Miriam Blascová

Miriam Blascová
Rodné jménoMiriam Guadalupe Blasco Soto
Narození12. prosince 1963 (59 let)
Valladolid
Povoláníjudistka a politička
OceněníZlatá medaile Královského řádu za sportovní zásluhy
Politická stranaLidová strana
ChoťNicola Fairbrotherová[1]
Funkcemember of the Senate of Spain (2000–2011)
Člen poslanecké rady (2011–2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
zlatoLOH 1992lehká váha
Mistrovství světa v judu
zlatoMS 1991lehká váha
bronzMS 1989lehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlatoME 1991lehká váha
stříbroME 1988lehká váha
bronzME 1989lehká váha
bronzME 1992lehká váha
bronzME 1994polostřední váha

Miriam Guadalupe Blasco-Soto, (*12. prosinec 1963 Valladolid, Španělsko) je bývalá reprezentantka Španělska v judu. Je majitelkou zlaté olympijské medaile.

Sportovní kariéra

Úspěchy

  • olympijská zlatá medaile z roku 1992
  • mistryně světa a Evropy z roku 1991

Zajímavosti

  • styl: fyzický
  • úchop: pravý

Pochází ze sportovní rodiny. Otec byl profesorem tělesné výchovy a matka prodávala v obchodě se sportovními potřebami. Má 9 bratrů. Na začátku 80. let se přestěhovala za přítelem z rodného Valladolidu do Alicante. V místním sportovním centru trénovala ve volném čase judo. Impuls věnovat se judu vrcholově přišel až s trenérem Cardellem, který ji připravil na mistrovství Evropy v Pamploně v roce 1988. Před domácím publikem získala stříbrnou medaili a nastartovala tak ve svých 24 letech úspěšnou sportovní kariéru.

V roce 1991 získala před domácím publikem titul mistryně světa a v roce 1992 patřila k hlavním favoritkám na zlatou medaili na olympijských hrách v Barceloně. Měsíc před hrami v červenci dostala těžkou ránu smrtí svého trenéra Cardella (zemřel při autonehodě). Na olympijský turnaj se však dokázala koncentrovat a za ohromné podpory domácího publika vybojovala zlatou olympijskou medaili.

Po olympijských hrách v Barceloně byla nucena změnit trenéra a zároveň přešla o váhu výše, ve které se?? velkých úspěchů nedosahovala. V roce 1996 jí při nominaci na olympijské hry v Atlantě překonala mladá Sara Álvarezová. Vzápětí ukončila sportovní kariéru. Věnovala se trenérské práci a později vstoupila do politiky.

Rivalky

Výsledky

Turnaj19881989199019911992199319941995
2526272829303132
lehká váhapolostřední v.
Olympijské hry1.
Mistrovství světa3.1.úč.úč.
Mistrovství Evropy2.3.5.1.3.5.3.úč.

Podrobnější výsledky

Olympijské hry

RokKategorie1/321/16čtvrtfinálesemifinálefinále
LOH 2000lehká váhavolný losvýhra - 3:01/oug
Jižní Korea Čong Son-jong
výhra - (yus)
Japonsko Čijori Tatenová
výhra - 2:47/jg
Kuba Driulis Gonzálezová
výhra - yuk/ksk
Spojené království Nicola Fairbrotherová

Mistrovství světa

RokKategorie1/641/321/16čtvrtfinálesemifináleopravyopravyo bronzfinále
MS 1989lehká váhaxvolný losvýhra
Belgie Nicole Flagothierová
výhra
Turecko Aysun Akkayová
prohra
Francie Catherine Arnaudová
výhra
USA Kate Donahoová
MS 1991lehká váhaxvýhra
Austrálie Angela Deaconová
výhra
Čínská Tchaj-pej Ceng Siao-fen
výhra - 3:47/ukg
Polsko Maria Gontowiczová
výhra - 0:10/uma
Jižní Korea Čong Son-jong
výhra - waz/oug
Belgie Nicole Flagothierová
MS 1993polostřední váhaxprohra
Francie Catherine Fleuryová
MS 1995polostřední váhavýhra
USA Colleen McDonaldová
výhra
Maroko Mávi Etumiová
výhra
Litva Ieva Klimašauskienė
prohra
Nizozemsko Jenny Galová
prohra
Izrael Ja'el Aradová

Mistrovství Evropy

RokKategorie1/321/16čtvrtfinálesemifináleopravyopravyo bronzfinále
ME 1988lehká váhanekompletní výsledkyprohra
Francie Catherine Arnaudová
ME 1989lehká váhaxprohra
Polsko Maria Gontowiczová
výhra
Rakousko Petra Profanterová
výhra
Československo Miroslava Jánošíková
výhra
Finsko Jaana Utriainenová
ME 1990lehká váhavolný losvýhra
Izrael Ruth Magenová
výhra
Československo Miroslava Jánošíková
prohra
Západní Německo Gudrun Hauschová
prohra
Spojené království Nicola Fairbrotherová
ME 1991lehká váhavolný losvýhra
Bulharsko Toni Stankovová
výhra
Spojené království Nicola Fairbrotherová
výhra
Itálie Laura Zimbarová
výhra
Nizozemsko Gooitske Marsmanová
ME 1992lehká váhavolný losvýhra
Litva Ieva Klimašauskienė
výhra
Rakousko Barbara Ecková
prohra
Spojené království Nicola Fairbrotherová
výhra
Německo Katharine Bingerová
ME 1993polostřední váhavýhra
Itálie Barbara Muzzioliová
výhra
Ljudmila Tarnogurská
výhra
Portugalsko Andrea Cavalleriová
prohra
Izrael Ja'el Aradová
prohra
Francie Catherine Fleuryová
ME 1994polostřední váhavolný losvýhra
Ukrajina Olena Stepočkinová
výhra
Litva Ieva Klimašauskienė
prohra
Belgie Gella Vandecaveyeová
výhra
Rakousko Susanne Profanterová
ME 1995polostřední váhavýhra
Portugalsko Andrea Cavalleriová
prohra
Francie Catherine Fleuryová

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belarus (1918, 1991-1995).svg
Flag of Belarus in 1991—1995
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belarus (1918, 1991–1995).svg
Flag of Belarus in 1991—1995
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.