Miriam Kolodziejová

Miriam Kolodziejová
Kolodziejová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
Stát	Česko Česko
Datum narození	11. dubna 1997 (26 let)
Místo narození	Most, Česko
Výška	178 cm
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	294 974 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	209–122
Tituly	0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění	247. místo (16. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon	1. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů	165–78
Tituly	1 WTA, 17 ITF
Nejvyšší umístění	41. místo (11. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2023)
French Open	2. kolo (2023)
Wimbledon	3. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230911a11. září 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miriam Kolodziejová (* 11. dubna 1997 Most) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 247. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 41. místě. V roce 2022 se jejím trenérem stal partner David Škoch.^[2] Dříve tuto roli plnil Daniel Vaněk.^[3][4]

V juniorském tenise vyhrála s Markétou Vondroušovou čtyřhru na Australian Open 2015, když ve finále porazily Hobgarskou s Minnenovou. Druhou trofej přidaly na French Open 2015 po vítězství nad Dolehideovou a Stewartovou.^[5] Jejich 36zápasová neporazitelnost, zahrnující dva triumfy na ženském okruhu ITF, skončila v semifinále juniorky Wimbledonu 2015, po porážce od Maďarek Gálfiové se Stollárovou.^[6] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše po pařížském grandslamu v červnu 2015 na 8. místě.^[7]

Tenisová kariéra

Do roku 2011 hrála za LTC Chemopetrol Litvínov, odkud v žákovské kategorii přestoupila do I. ČLTK Praha. V sezóně 2019 se stala členkou klubu RPM OÁZA Říčany a v letní sezóně 2022 RPM Spoje Praha.^[8] V roce 2020 zvítězila na Halovém mistrovství České republiky po finálové výhře nad Kristýnou Lavičkovou.^[9]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2014, když na turnaji v řeckém Heráklionu dotovaném 10 tisíci dolary prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazila osmou nasazenou Viktórii Kužmovou než ji v semifinále vyřadila nejvýše nasazená Chorvatka Tena Lukasová z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala – v rámci 36zápasové neporazitelnosti – během května 2015 v polské Zelené Hoře, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry se stabilní spoluhráčkou Markétou Vondroušovou přehrály Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Margaritu Lazarevovou. První singlovou trofej získala v září 2016 na 10tisícové události v Brně. V závěrečném duelu zdolala krajanku Dianu Šumovou také z osmé stovky žebříčku.^[10][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém J&T Banka Prague Open 2018 na dvorcích Sparty Praha, do níž jako 315. žena pořadí obdržela divokou kartu. Na úvod podlehla o více než sto čtyřicet míst výše postavené Deborah Chiesaové z Itálie, přestože získala první set. V červnu téhož roku ovládla 25tisícový turnaj ITF v Klostersu, kde na její raketě dohrály Švýcarka Rushitiová, Minnenová, Naitóová, Minellaová a ve finále Bulharka Šinikovová. První kariérní zápas proti člence elitní světové stovky odehrála v lednové kvalifikaci Sydney International 2019, kde ji vyřadila světová osmatřicítka a bývalá šampionka turnaje Johanna Kontaová.^[11] Na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020 v sérii WTA 125K, pořádaném namísto kvalifikace US Open, vypadla ve třetím kole s Mexičankou Renatou Zarazúovou z konce druhé stovky.^[12]

První hlavní soutěž na túře WTA odehrála ve čtyřhře srpnového Prague Open 2020, konaného jako náhrada za zrušený J&T Banka Prague Open kvůli koronavirové pandemii. Do debla nastoupila na divokou kartu s Jesikou Malečkovou. V prvním duelu jim stopku vystavily van der Hoeková s Wickmayerovou.^[10][1] Ve finále 25tisícovky ITF ve slovinském Otočeci během května 2021 hladce zdolala Slovinku Dalilu Jakupovićovou, když ztratila jen dva gamy.^[13] Časné vyřazení z kvalifikace Livesport Prague Open 2021 jí přivodila Švýcarka Conny Perrinová. V pražské čtyřhře skončila v prvním kole po boku Lucie Havlíčkové. Debut v grandslamové kvalifikaci zaznamenala ve Wimbledonu 2022. V prvním duelu však nenašla recept na stou padesátou čtvrtou ženu žebříčku Nastasju Schunkovou z Německa. Na úvod čtyřhry Livesport Prague Open 2022 dohrála se stabilní spoluhráčkou Anastasií Dețiuc, když nevyužily vedení proti Lucii Hradecké a Andree Sestini Hlaváčkové, která na turnaji ukončila kariéru.^[14][10][1]

První trofej na túře WTA vybojovala ve čtyřhře antukového Parma Ladies Open 2022, kde s krajankou Anastasií Dețiucovou ve finále zdolaly nizozemsko-slovinský pár Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková až ziskem rozhodujícího supertiebreaku s minimálním rozdílem dvou míčů.^[15][16]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 1 (1–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	1. října 2022	Parma, Itálie	antuka	Anastasia Dețiuc	Arantxa Rusová Tamara Zidanšeková	1–6, 6–3, [10–8]
Finalistka	1.	29. července 2023	Hamburk, Německo	antuka	Angela Kulikovová	Anna Danilinová   Alexandra Panovová	4–6, 2–6

Finále série WTA 125

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	1.	prosinec 2022	Angers, Francie	tvrdý (h)	Markéta Vondroušová	Alycia Parksová Čang Šuaj	2–6, 2–6

Finále na okruhu ITF

Dvouhra: 20 (7–13)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	srpen 2016	Pörtschach, Rakousko	antuka	Lenka Juríková	1–6, 2–6
Finalistka	2.	srpen 2016	Praha, Česko	antuka	Petra Krejsová	5–7, 6–7(4–7)
Finalistka	3.	září 2016	Říčany, Česko	antuka	Katharina Gerlachová	5–7, 2–6
Vítězka	1.	září 2016	Brno, Česko	antuka	Diana Šumová	6–3, 3–6, 6–4
Finalistka	4.	listopad 2016	Ramat Gan, Izrael	tvrdý	Deniz Chazaňuková	5–7, 3–6
Finalistka	5.	březen 2017	Héraklion, Řecko	antuka	Olga Jančuková	3–6, 2–6
Finalistka	6.	červen 2017	Přerov, Česko	antuka	Lenka Juríková	4–6, 4–6
Finalistka	7.	červenec 2017	Toruň, Polsko	antuka	Chantal Škamlová	2–6, 6–4, 3–6
Vítězka	2.	září 2017	Praha, Česko	antuka	Nastja Kolarová	6–2, 5–7, 6–4
Vítězka	3.	prosinec 2017	Milovice, Česko	tvrdý (h)	Manon Arcangioliová	6–3, 6–3
Vítězka	4.	prosinec 2017	Jablonec nad Nisou, Česko	tvrdý (h)	Susan Bandecchiová	6–3, 6–4
Finalistka	8.	leden 2018	Antalya, Turecko	antuka	Andreea Roșcová	6–7(6–8), 4–6
Finalistka	9.	duben 2018	Óbidos, Portugalsko	koberec	Ivana Jorovićová	1–6, 2–6
Vítězka	5.	červen 2018	Klosters, Švýcarsko	antuka	Isabella Šinikovová	5–7, 6–4, 6–1
Finalistka	10.	srpen 2018	Koksijde, Belgie	antuka	Richèl Hogenkampová	4–6, 1–6
Finalistka	11.	prosinec 2019	Jablonec nad Nisou, Česko	koberec (h)	Elena Malõginová	4–6, 5–7
Vítězka	6.	březen 2020	Héraklion, Řecko	antuka	Rebeka Masarová	6–4, 6–4
Finalistka	12.	duben 2021	Antalya, Turecko	antuka	Andreea Roșcová	5–7, 3–6
Vítězka	7.	květen 2021	Otočec, Slovinsko	antuka	Dalila Jakupovićová	6–0, 6–2
Finalistka	13.	srpen 2021	Radom, Polsko	antuka	Lucrezia Stefaniniová	6–4, 2–6, 3–6

Čtyřhra (17 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	květen 2015	Zelená Hora, Polsko	antuka	Markéta Vondroušová	Natela Dzalamidzeová Margarita Lazarevová	6–2, 6–2
2.	červen 2015	Přerov, Česko	antuka	Markéta Vondroušová	Martina Borecká Jesika Malečková	6–4, 6–1
3.	leden 2017	Stuttgart, Německo	tvrdý (h)	Markéta Vondroušová	Anita Husarićová Kimberley Zimmermannová	7–6(7–3), 7–5
4.	červen 2017	Přerov, Česko	antuka	Dagmar Dudláková	Tereza Janatová Natálie Novotná	6–1, 6–3
5.	září 2018	Podgorica, Černá Hora	antuka	Nina Potočniková	Nefisa Berberovicová Veronika Erjavecová	2–6, 6–3, [10–0]
6.	únor 2020	Trnava, Slovensko	tvrdý	Laura Ioana Paarová	Viktorija Kanová Ganna Požnichirenková	6–1, 6–1
7.	únor 2021	Potchefstroom, Jižní Afrika	tvrdý	Jesika Malečková	Anna Bondárová Réka Luca Janiová	6–2, 3–6, [10–5]
8.	březen 2021	Antalya, Turecko	antuka	Aneta Laboutková	Darja Astachovová Nika Radišićová	6–3, 4–6, [10–6]
9.	září 2021	Praha, Česko	antuka	Jesika Malečková	Kanako Morisakiová Erika Semaová	6–3, 1–6, [10–2]
10.	únor 2022	Ankara, Turecko	antuka	Jesika Malečková	Funa Kozakiová Naho Satóová	7–6(7–2), 7–6(7–4)
11.	březen 2022	Ankara, Turecko	antuka	Jesika Malečková	Sapfo Sakellaridiová Anastasija Zolotarevová	6–2, 6–4
12.	duben 2022	Chiasso, Švýcarsko	antuka	Anastasia Dețiuc	Aliona Bolsovová Oxana Selechmetěvová	6–3, 1–6, [10–8]
13.	srpen 2022	Přerov, Česko	antuka	Anastasia Dețiuc	Funa Kozakiová Misaki Macudová	7–6(7–4), 4–6, [10–5]
14.	září 2022	Frýdek-Místek, Česko	antuka	Dominika Šalková	Funa Kozakiová Misaki Macudová	6–2, 6–3
15.	říjen 2022	Hamburk, Německo	tvrdý (h)	Jesika Malečková	Veronika Erjavecová Malene Helgøová	6–4, 6–2
16.	říjen 2022	Poitiers, Francie	tvrdý	Markéta Vondroušová	Jessika Ponchetová Renata Voráčová	6–4, 6–3
17.	listopad 2022	Shrewsbury, Velká Británie	tvrdý (h)	Markéta Vondroušová	Jessika Ponchetová Renata Voráčová	7–6(7–4), 6–2

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorek: 2 (2–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	2015	Australian Open	tvrdý	Markéta Vondroušová	Katharina Hobgarská Greet Minnenová	7–5, 6–4
Vítězka	2015	French Open	antuka	Markéta Vondroušová	Caroline Dolehideová Katerina Stewartová	6–0, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miriam Kolodziejová na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miriam Kolodziejová na Wikimedia Commons
• Miriam Kolodziejová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Miriam Kolodziejová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)