Mirka Bendlová-Koželuhová
| Mirka Bendlová-Koželuhová | |
|---|---|
| Stát |  Československo |
| Datum narození | 16. prosince 1951 (71 let) |
| Místo narození | Praha |
| Profesionál od | 1973 |
| Ukončení kariéry | 1983 |
| Dvouhra | |
| Tituly | 1 WTA |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| French Open | čtvrtfinále (1978) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| French Open | 2. kolo (1975) |
| Týmové soutěže | |
| Fed Cup | vítězka (1975) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslava „Mirka“ Bendlová-Koželuhová (* 16. prosince 1951 Praha) je tenisová trenérka a bývalá česká profesionální tenistka. Na okruhu WTA Tour vyhrála singlovou soutěž Austrian Open 1974 v Kitzbühelu. V roce 1975 se stala členkou československého týmu, který poprvé zvítězil v Poháru federace.
Soukromý život
Narodila se roku 1951 v Praze jako Miroslava Koželuhová do tenisové rodiny. Jejími prastrýci byli Jan Koželuh a Karel Koželuh, uvedený v roce 2006 do Mezinárodní tenisové síně slávy.[1] Vdala se den před odjezdem na French Open 1975, které začalo 2. června. Do manželství se následující rok narodila dcera. V souvislosti s emigrací fedcupové spoluhráčky Martiny Navrátilové z Československa po US Open 1975, jí státní orgány odebraly cestovní pas a dva roky se nemohla účastnit mezinárodních turnajů. Na okruh se vrátila roku 1978 pod jménem Mirka Bendlová. V tomto období dálkově vystudovala učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kdy také hrála extraligu za přerovský klub. Trenérství zejména mládeže se začala věnovat v roce 1979, mj. působila jako šéftrenérka ve Spartě Praha a stala se zakladatelkou tenisové školy v Nedvězí. V Košicích se věnovala Martině Hingisové. Ve 21. století začala vést mládež na vsetínských tenisových dvorcích na Ohradě. Po ukončení kariéry rovněž učila zeměpis, tělocvik, fyziku a matematiku na základní škole.[2][1]
Tenisová kariéra
V roce 1974, kdy bylo spojeno mistrovství Československa s mezinárodním mistrovstvím ČSSR v tenise, postoupila na ostravském šampionátu do finále. V něm ji zdolala Renáta Tomanová. Jako poražená finalistka skončila i roku 1975 v Bratislavě po prohře od Reginy Maršíkové. V letech 1972 a 1974 si zahrála semifinále amatérského mistrovství Evropy.[2][1][3]
Na římském Italian Open 1973 postoupila přes Rumunku Virginii Ruziciovou do třetího kola, v němž nestačila na druhou nasazenou Britku Virginii Wadeovou. Jedinou trofej na okruhu WTA Tour vyhrála na Austrian Open 1974 v Kitzbühelu, kde ve finále hladce zdolala jugoslávskou tenistku Mimu Jaušovecovou. Během kariéry si čtyřikrát zahrála hlavní soutěž na French Open. Při první účasti roku 1973 postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla také debutující Martině Navrátilové. O rok později ji ve druhé fázi porazila osmá nasazená Američanka Julie Heldmanová a na Roland Garros 1975 nezvládla první duel proti australské kvalifikantce Wendy Gilchristové.[2][1]
V roce 1975 se stala členkou československého týmu, který poprvé zvítězil v Poháru federace. Do soutěže nikdy aktivně nezasáhla a byla nominována pro jediný ročník.[4] Po emigraci Navrátilové z Československa na US Open 1975 dva roky nestartovala na mezinárodních soutěžích, neboť jí úřady zabavily cestovní pas.[5][1]
Návrat na okruh prožila v roce 1978 díky výhře na halovém mistrovství Československa, které tvořily čtyři turnaje a závěrečný masters. Vítězka získala příslib účasti na Mezinárodním mistrovství Itálie v Římě, kde po příjezdu zjistila, že ji tenisový svaz do turnaje nepřihlásil. Odcestovala tak na navazující French Open 1978, na němž vytvořila své grandslamové maximum. V důsledku dvouleté neaktivity neměla žádné body a zasáhla tak do předkvalifikace i kvalifikace. Do úvodního kola pařížského dvouhry již vstupovala se šesti vyhranými zápasy. V pařížské dvouhře pak v úvodním utkání vyřadila osmou nasazenou Američanku Lauru duPontovou. Až ve čtvrtfinále ji zastavila Francouzka Brigitte Simonová ve dvou setech.[2][1]
Aktivní tenisovou dráhu zakončila ve třiceti dvou letech po mistrovství Evropy ve Vratislavi.[1]
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 1 (1–0)
|
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 15. července 1974 | Kitzbühel, Rakousko | antuka |  Mima Jaušovecová | 6–3, 6–0 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirka Koželuhová na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Zuzana Vyškovská. Kdo dřinu nedělá rád, tak to nemůže nikam dál dotáhnout, i když to je talent. Valašský deník [online]. 26-05-2014. Dostupné online.
- ↑ a b c d Bendlová Miroslava [online]. Český tenis [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
- ↑ LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. S. 209–210.
- ↑ Mirka Bendlová-Koželuhová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 21. října 2020
- ↑ Bendlová-Koželuhová pomohla k prvnímu "Fed Cupu", letos bude jen u televize [online]. Česká televize, 2015-11-14 [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Mirka Bendlová-Koželuhová – oficiální stránky
- Mirka Bendlová-Koželuhová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Mirka Bendlová-Koželuhová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Mirka Bendlová-Koželuhová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Mirka Bendlová-Koželuhová na Český tenis
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]