Mirko III. Perényi
| Mirko III. Perényi | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 15. století |
| Úmrtí | 5. února 1519 |
| Povolání | politik |
| Choť | Dorotea Kanižská |
| Děti | Petr Perényi František Perényi |
| Rodiče | Štěpán Perényi |
| Rod | Perényiové |
| Příbuzní | Gabriel Perényi (vnuk) |
| Funkce | uherský palatin (1504–1519) bán Chorvatska (1512–1513) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirko (Emerich) III. Perényi, nebo též Emerich či Emerik III. (latinsky Emericus Perenius, maďarsky Perényi (III.) Imre, * ? – 5. února 1519, ?) byl uherský šlechtic z hornouherského rodu Perényiů, v letech 1512–1513 zastával úřad chorvatského bána a v roce 1504 se stal doživotním palatinem Uherského království.
Životopis
Jeho otcem byl královský taverník Štěpán Perényi, jeho matkou Uršula Újlakiová, dcera Mikuláše Újlakiho je transylvánského vojevůdce a bosenského krále.
Roku 1504 se Mirko stal uherským palatinem a tento titul si udržel do konce života. Byl jedním z vůdců královské strany a postavil se proti rozhodnutí zakázat volbu cizinců na chorvatsko-uherský trůn, nakonec však listinu podepsal.[1] Za nepřítomnosti krále Vladislava II. (1490–1516), který po roce 1509 sídlil v Českém království, vládl jako regent. Společně s některými velmoži plánoval dobytí Dalmácie na Benátčanech během jejich konfliktu s Cambraiskou ligou.
Roku 1512 se stal chorvatským bánem a od roku 1513 spolu s Janem Zápolským zastával úřad nejvyššího kapitána království.
Byl jedním ze signatářů dohody mezi králem Vladislavem II. a římsko-německým císařem Maxmiliánem I. z roku 1515. Tato dohoda zaručovala přechod uherského trůnu na Habsburky v případě zániku Vladislavova rodu. Za tuto zásluhu mu císař Maxmilián I. roku 1517 udělil dědičný titul knížete Svaté říše římské.[1]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirko III. Perényi na Wikimedia Commons - Perényi, Mirko – Hrvatska enciklopedija
| Předchůdce: Ondřej Bot z Bajny |  | Chorvatský bán 1513–1513 | | Nástupce: Petr Berislavić Trogirský |
Média použitá na této stránce
Historic coat of arms of (central) Croatia, white square first. For the version with the first red square, see this file. (In heraldry the first means the rightmost in reality (where your right arm points). Description (blason) is checquy argent and gules (NOT gules and argent). For the majority of time the order were as stated here. When applying the rule of the right hand we can always repeat the same pattern. In cases where the number of the squares (of every row) is even starting (rightmost) square would be white and ending (leftmost) square would be red. When odd number of squares is in question we have either white rightmost and white leftmost or red rightmost and red leftmost square. There is even a testimony of Nikša Stančić that he has ommited that rule to the first president of Croatia (after the fall of the Berlin wall) in order not to make difficult the choice to then president Franjo Tuđman (which decided that the modern CoA would have first and fifth square red).)
