Mirošov

Mirošov
Kostel
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rokycany
Obec s rozšířenou působností	Rokycany (správní obvod)
Okres	Rokycany
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°41′17″ s. š., 13°39′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 245 (2024)[1]
Rozloha	13,63 km²[2]
Nadmořská výška	457 m n. m.
PSČ	338 43
Počet domů	710 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 53 Mirošov 338 43 Mirošov 1 mu@mirosov.cz
Starosta	Vlastimil Sýkora
Oficiální web: www.mirosov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mirošov
Další údaje
Kód obce	559997
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirošov (německy Miröschau) je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v lesní krajině při úpatí Brd, necelých osm kilometrů jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať Rokycany–Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 200^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.

Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.

V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.

V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.

Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.^[4] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.^[5]

• Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech)
• Myť (k. ú. Mirošov)

V roce 1869 k městu patřily i Hrádek a Nová Huť a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 také Kakejcov, Kornatice, Mešno, Příkosice, Skořice, Štítov, Trokavec a Vísky.^[8]

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.^[9]

• Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století.^[10]
• V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek.^[11] Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku.
• Kostel svatého Josefa na náměstí
• Kostel svatého Jakuba Většího na severozápadě katastru obce, u silnice mezi Mirošovem a Hrádkem
• Socha anděla
• Socha svatého Antonína Paduánského
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Sousoší Piety
• Zájezdní hostinec na náměstí
• Sýpka se sochou anděla
• Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
• Lípy u křížku
• U města rostl tzv. Mirošovský topol chráněný jako památný strom.

• Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
• Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
• Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirošov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Mirošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa Mirošova na webu ČÚZK
• Oficiální stránky
• Mirošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)