Mirošov (okres Jihlava)

Mirošov
Kostel sv. Josefa
Kostel sv. Josefa
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°23′22″ s. š., 15°27′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel162 (2022)[1]
Rozloha4,13 km²[2]
Katastrální územíMirošov u Jihlavy
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ588 05
Počet domů67 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduJedlov 10
Mirošov
588 05 Dušejov
mirosov@dusejovsko.cz
StarostaLukáš Fíla
Oficiální web: www.obecmirosov.cz
Mirošov
Další údaje
Kód obce587532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mirošov (německy Miroschau, Mirischendorf (1361)) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 162[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Myrischendorf (1361), Mirischendorf (1367), Myrischdorf (1368), Mirischindorf (1369, 1372), Miryssow a Myrossow (1379), Myrossow (1390), Mirossow (1654), Miroschau (1790), Miroschau, Mirossow, Miröschau, Mireschowitz, Mirschendorf či Miřkov (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Miroš a znamenalo Mirošova ves.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.[5] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Jedlov.[6]

Přírodní poměry

Mirošov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 10 km západně od Jihlavy, 4 km severozápadně od Dvorců a 5,5 km od Cejle, 5 km jihovýchodně od Dušejova, 2 km od Jedlova a 3 km od Hubenova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Čeřínecká vrchovina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[8] Nejvyšší bod, Tomšův kopec (648 m n. m.), leží západně od obce. Východní hranici katastru tvoří Jedlovský potok.[9] Po obou stranách silnice k Mirošovu od Jedlovského potoka k obci stojí alej, která se skládá ze 158 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny dub letní, bříza bělokorá, topol bílý, jírovec maďal a lípa srdčitá.[10]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 27 domech 206 obyvatel, z nichž bylo 106 žen. 204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 206 římských katolíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel Mirošova[12]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120062014
Počet obyvatel560441397350354362344227259234228177189191187
Vývoj počtu obyvatel místní části Mirošov[5]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel35325221418619120619713115114312698102

Obecní správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Obec se člení na 2 místní části – Jedlov a Mirošov,[13] které se nacházejí na jednom katastrálním území Mirošov u Jihlavy[14] a má dvě základní sídelní jednotky – Jedlov a Mirošov.[15] Mirošov je členem Mikroregionu Dušejovsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ludvík Lang.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200615356,2195 SNK Mirošov
4 SNK Jedlov		Ludvík Lang
2006–201015273,6897 SNK II
2 Pro lepší Mirošov		Ludvík Lang
2010–201415171,529Ludvík Lang
2014–201815258,559Ludvík Lang

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firma CORHA Jihlava, v.o.s.,[16] která se zabývá výrobou a prodejem kuchyní a spotřebičů. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01943.[17] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[18] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mirošov.[19]

Pamětihodnosti

  • Zámek Mirošov byl zbourán v roce 1986.
  • Částečně dochovaný areál zámeckého parku
  • Kostel sv. Josefa na návsi tvoří významnou dominantu obce. Jde o ukázku venkovského baroka. V roce 2007 byl kostel převeden do správy obce. V blízkosti stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Nemovitosti náležely do roku 1948 Mirošovskému velkostatku barona Richlého a posléze Ing. Steinbacha. Josef Nepomuk Richlý (1730–1790), pán na Mirošově a poslanec zemského sněmu, byl významným přímluvcem k získání statutu městyse pro Úsobí, které bylo v majetku jeho švagra Leopolda Fučíkovského z Grünhofu. K přímluvcům dále patřil i významný vysoký jihlavský úředník Johann Caspar Joseph de Barger.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 92. 
  5. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 57-2. Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 204. 
  7. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mirošov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Mirošov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Alej k Mirošovu [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 55. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 57. Dostupné online. 
  13. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. 
  14. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. 
  15. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. 
  16. ↑ Mirošov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. ↑ Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dušejov, 2012-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  19. ↑ SDH Mirošov [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • PAULUSOVÁ, Jaroslava. Mirošov, Jedlov: dějiny obce. Mirošov: Obec Mirošov, 2000. 439 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Mirošov - Kostel sv. Josefa 1.jpg
Autor: Jiří Kazda, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: