Mirošovice (Hrobčice)

Mirošovice
Střed vesnice s kostelem svatého Vavřince
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Hrobčice
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°30′19″ s. š., 13°46′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	118 (2021)[1]
Katastrální území	Mirošovice (3,11 km²)
PSČ	417 57
Počet domů	43 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mirošovice
Další údaje
Kód části obce	48194
Kód k. ú.	648191
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirošovice (dříve také Mirešovice, německy Miroschowitz) jsou malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Hrobčic. Prochází zde silnice II/257. Mirošovice jsou také název katastrálního území o rozloze 3,11 km².^[3]

První písemná zmínka o Mirošovicích pochází z roku 1207, kdy vesnice patřila oseckému klášteru. Nachází se v listině, kterou papež Inocenc III. klášteru potvrdil desátky z vína.

Od čtrnáctého století byli majitelé vsi spojeni s držiteli mirošovické tvrze, později přestavěné na zámek. Až do roku 1599 jimi byli Mirošovští z Mirošovic, po nich následovali Kaplířové ze Sulevic, Šternberkové, Martinicové a Ditrichštejnové.^[4]

Během třicetileté války vesnice částečně zpustla, ale podle berní ruly z roku 1654 v ní stálo dvanáct obydlených chalupnických usedlostí. Další tři chalupnické a jeden selský statek byly pusté. Roku 1669 vesnici koupili Lobkovicové, kteří ji připojili ke svému bílinskému panství, ke kterému Mirošovice patřily až do zrušení patrimoniální správy.^[5]

Jádro vsi tvoří malá náves se zástavbou zemědělských usedlostí. Dominantou návsi je kaple svatého Vavřince a k jihozápadními rohu přiléhá rozlehlý zámecký areál. Menší chalupnické a domkářské usedlosti stojí především podél silnice z Chouče a na úbočí Králičího vrchu. Sídelní strukturu Mirošovic nenarušily demolice ani novostavby, takže si vesnice uchovala charakter typický pro předhůří Českého středohoří.^[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 208 obyvatel (z toho 104 mužů), z nichž bylo 36 Čechoslováků, 169 Němců a tři cizinci. Až na dva evangelíky a deset lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.^[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 236 obyvatel: 82 Čechoslováků, 149 Němců a pět cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také deset evangelíků, čtyři členové církve československé, tři židé, jeden člen jiných nezjišťovaných církví a jeden člověk bez vyznání.^[7]

• Nad návsí stojí kaple svatého Vavřince^[10] postavená majiteli bílinského panství roku 1708. Kaple je jednolodní s odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem.^[11][10]
• V jižní části vesnice stojí hospodářský dvůr s mirošovickým zámkem, který vznikl přestavbou pozdně gotické tvrze z konce 15. století. V 17. století proběhly za Lobkoviců barokní úpravy interiérů. Ve druhé polovině 20. století v areálu hospodařil státní statek a družstvo Jednota. Objekt nebyl udržován, a postupně se dostal do havarijního stavu. ^[12] V letech 2021–2023 byl zámek opraven.^[13]
• Usedlost čp. 21 je památkově chráněný^[14] dům na východní straně návsi. Má zděné přízemí a hrázděné patro, podél kterého vede pavlač. Štít kryje lomenice.^[5]
• Socha svatého Antonína Poustevníka, umístěná před domem čp. 21 pochází z roku 1716 a jejím autorem byl Jan Adam Dietz.^[15]
• Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na návsi pochází z první čtvrtiny osmnáctého století.^[5] V roce 2010 byl zrestaurován.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirošovice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Mirošovice na webu ČÚZK