Miroslav Červenka

prof. PhDr. Miroslav Červenka, DrSc.
NarozeníPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. listopadu 2005 (ve věku 73 let)
?
ČeskoČesko Česko
PseudonymOtakar Č. Mokrý
Povoláníspisovatel, překladatel, pedagog, básník, kritik a literární teoretik
Alma materUniverzita Karlova
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Červenka (5. listopadu 1932 Praha – 19. listopadu 2005) byl český básník, překladatel a literární vědec.

Život

Dětství prožil ve Vlašimi, od třinácti žil v Praze. Maturoval v roce 1951 na gymnáziu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. V roce 1961 zde získal titul kandidáta věd a o osm let později doktora věd. Působil též v časopise Květen a v letech 1968–1970 byl šéfredaktorem časopisu Česká literatura. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[1]

Po roce 1968 nesměl publikovat, v roce 1971 byl propuštěn z ústavu. Pracoval pak na smlouvu o dílo v Památníku národního písemnictví, kde kupříkladu uspořádal pozůstalost Jana Jelínka. Roku 1975 se stal technickým knihovníkem v Pragoprojektu, kde pracoval až do roku 1989. Své práce uveřejňoval v samizdatu a v cizině. Spolupracoval se samizdatovým časopisem Obsah.

V roce 1990 se vrátil do Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze. Od roku 1990 až do své smrti přednášel na Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 1989 získal titul docent, roku 1994 profesor.[2] Stal se místopředsedou Pražského lingvistického kroužku, opět se stal šéfredaktorem České literatury (1990–2002), od roku 2002 byl členem Učené společnosti ČR.[3]

V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[4]

Dílo

Literárněvědné publikace

  • Český volný verš devadesátých let, knižně 1963
  • Symboly, písně a mýty, 1966
  • Významová výstavba literárního díla, 1992 původně německy (1978)
  • Z večerní školy versologie, 1983 (v samizdatu), 1991
  • Styl a význam, 1991
  • Obléhání zevnitř, 1996
  • Fikční světy lyriky, 2003
  • Kapitoly o českém verši, 2006 (posmrtně)

Poezie

  • Po stopách zítřka, 1953
  • To jsi ty, země, 1956
  • Lijáky, 1960
  • Hra na hvězdy, 1962
  • Strojopisná trilogie, 1992

Kromě vlastní tvorby překládal z mongolštiny, ruštiny, estonštiny a ukrajinštiny.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  2. ↑ Miroslav Červenka. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Červenka Miroslav | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ocenění Ministerstva kultury pamětní medailí ke 100. výročí narození Otokara Březiny. Bulletin Společnosti Otokara Březiny. 09.2018, roč. 2018, čís. 72, s. 16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“