Miroslav (nádraží)

Miroslav
	Železniční stanice Miroslav
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Město	Miroslav
Souřadnice	48°56′7,27″ s. š., 16°21′45,14″ v. d.
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Miroslav
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	348755
Trať	Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov
Nadmořská výška	214 m n. m.
V provozu od	15. října 1870
Zabezpečovací zařízení	elektromechanické vz. 5007
Dopravní koleje	3
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (2)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Stanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav je železniční stanice asi 4 kilometry východně od města Miroslav, v katastru obce Suchohrdly u Miroslavi v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, nedaleko říčky Miroslavky. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.

Historie

Stanice byla otevřena 15. září 1870 na trati Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) z Brna přes Střelice, Hrušovany nad Jevišovkou, Hevlín a Laa an der Thaya do Vídně. Budova miroslavského nádraží vznikla dle typizovaného stavebního vzoru.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.^[1]

Popis

Nachází se zde dvě nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště č. 2 slouží přechody přes koleje. Ze stanice odbočuje jedna vlečka.

Výpravní budova

Architektem typizované výpravní budovy II. třídy byl Carl Schumann. Typově stejná výpravní budova je i ve Střelicích, Moravských Bránicích a Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově, obdobné budovy s kratšími křídly také v Moravském Krumlově a Břežanech. Dvoupodlažní budova je postavena na půdorysu obdélníku a zakončena sedlovou střechou s malým přesahem (francouzský vliv). Po stranách tříosého středového rizalitu, který byl orientován do ulice i k dráze, byla pětiosá křídla. Rizalit byl ukončen vysokým štítem s kruhovým oknem a lemovaný zubořezem. Fasáda byla hladce omítaná s rohovými neomítanými lizénami dělená členěnou kordonovou a hlavní římsou. Obdélná okna byla v cihelných neomítaných šambránách se segmentovým záklenkem. V bočních štítových fasádách nejsou okna (mimo kruhového okna ve štítu) z důvodu možnosti rozšíření objektu o další osovou část křídla. V přízemí rizalitu byl vestibul s okénkem pokladny. V křídlech byly umístěny čekárny na jedné straně a kanceláře a byty na druhé straně. V patře byl byt přednosty, nocležna a další byty.^[2]^[3]

Reference

↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 51–53.
↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 51, 52, 147.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav na Wikimedia Commons
Historie dráhy
Profil stanice na webu czecot.cz
Profil stanice na stránkách Českých drah
Profil a hodnocení stanice Miroslav na stránkách Vlakem jednoduše.cz

[1] SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.

[2] BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 51–53.

[:0-3] BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 51, 52, 147.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály