Miroslav Antl

JUDr. Miroslav Antl
Miroslav Antl (8. června 2012)
Miroslav Antl (8. června 2012)
1. předseda hnutí ZA OBČANY
Ve funkci:
25. června 2020 – 29. prosince 2021
Předchůdcesubjekt vznikl
Nástupcesubjekt zanikl
3. senátor
za obvod č. 48 – Rychnov nad Kněžnou
Ve funkci:
25. října 2008 – 18. října 2020
PředchůdceVáclava Domšová
NástupceJan Grulich
Zastupitel Královéhradeckého kraje
Ve funkci:
13. října 2012 – 3. října 2020
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (do 1989)
ZA OBČANY (2020–2021)
Nestraník
v krajiza ČSSD (2012–2020)
v Senátuza ČSSD (2008–2020)
do Senátuza ANO 2011 (2022)

Narození21. února 1955 (69 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťHelena Antlová
Dětijedna dcera
SídloHradec Králové
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Webová stránkawww.zaobcany.cz
CommonsMiroslav Antl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Antl (* 21. února 1955 Ostrava) je český právník a politik, v letech 2008 až 2020 senátor za obvod č. 48 – Rychnov nad Kněžnou, mezi lety 2012 a 2020 zastupitel Královéhradeckého kraje. Dříve nestraník za ČSSD, v letech 2020 až 2021 předseda hnutí ZA OBČANY.

Vzdělání, profese a rodina

Po maturitě na gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1980 vykonal rigorózní zkoušku a získal tak titul JUDr.

V letech 19791983 byl právním čekatelem na státním zastupitelství v Litoměřicích. Od roku 1983 působil jako prokurátor, respektive státní zástupce v Chrudimi a v letech 19862001 na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové a specializoval se na nejzávažnější násilnou a drogovou kriminalitu a organizovaný zločin.[1]

V roce 2001 působil na Ministerstvu vnitra v pozici ředitele Úřadu vyšetřování pro ČR a poté jako 1. náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení (hodnost plukovník). Na funkci rezignoval kvůli nehodě, při níž řídil pod vlivem alkoholu (jel ve služebním voze a policisté mu naměřili 0,52 promile). Ihned druhý den dobrovolně rezignoval na svou funkci, ale pak se rok úspěšně vyhýbal převzetí obsílky a nebyl tak potrestán.[2] Poté hostoval jako profesor trestního práva na Policejní akademii ČR v Praze. V letech 20032007 byl výkonným ředitelem pro bezpečnost Českého Telekomu a poté zprivatizované Telefónica O2 Czech Republic.[3]

V současnosti působí jako odborný asistent na katedře sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde přednáší trestní právo.[4] Věnuje se také publikační činnosti, vydal dvě knihy pro širší veřejnost, „Gaunery nemám rád“ a „Miroslav Antl radí, jak na gaunery“. Napsal také několik odborných publikací, mimo jiné „Průvodce policisty trestním řízením“. V roce 2008 byl trestněprávním expertem pořadu Prima TV „KRIMI LIVE“.

Je ženatý s manželkou Helenou.

Politická kariéra

Před rokem 1989 byl členem KSČ. V roce 1998 odmítl nabídku stát se ministrem spravedlnosti v Tošovského vládě.

V roce 2008 se stal senátorem za ČSSD[5] za obvod č. 48 – Rychnov na Kněžnou, když v prvním kole porazil tehdejší nezávislou senátorku Václavu Domšovou kandidující za SNK-ED v poměru 43,83 % ku 18,96 % hlasů. Ve druhém kole svou silnější pozici potvrdil výhrou díky zisku 59,60 % všech platných hlasů.[6] V Senátu působil jako předseda Ústavně-právního výboru a člen Mandátového a imunitního výboru.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 obhajoval jako nestraník za ČSSD mandát senátora v obvodu č. 48 – Rychnov nad Kněžnou.[7] Se ziskem 41,12 % hlasů vyhrál první kolo a postoupil tak do kola druhého. V něm porazil poměrem hlasů 59,76 % : 40,23 % nestraníka za KDU-ČSL Luboše Řeháka a zůstal senátorem.[8]

V krajských volbách v roce 2016 obhájil z pozice nestraníka za ČSSD mandát zastupitele Královéhradeckého kraje. Na kandidátce byl původně na 3. místě, získal však ze všech kandidátů sociální demokracie nejvíce preferenčních hlasů a skončil nakonec první.[9] Ve volbách v roce 2020 již nekandidoval.[10]

V červnu 2020 založil nové hnutí ZA OBČANY, jehož se stal předsedou.[11] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 obhajoval za toto hnutí mandát senátora v obvodu č. 48 – Rychnov nad Kněžnou.[12][13] V prvním kole získal 26,44 % hlasů, a postoupil tak z 1. místa do druhého kola, v němž však prohrál s kandidátem TOP 09 a LES Janem Grulichem poměrem hlasů 40,34 % : 59,65 %, mandát senátora se mu tak prodloužit nepodařilo.[14]

Dne 29. prosince 2021 bylo hnutí ZA OBČANY usnesením členské schůze dobrovolně rozpuštěno.[15]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval jako nestraník za hnutí ANO v obvodu č. 70 – Ostrava-město.[16] V prvním kole skončil druhý s podílem hlasů 22,53 %, a postoupil tak do druhého kola, v němž se utkal s kandidátem koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Zdeňkem Nytrou.[17] Ve druhém kole prohrál poměrem hlasů 48,46 % : 51,53 %.[18]

Kontroverze

V souvislosti s výkonem mandátu senátora patřil při senátních hlasováních v letech 2014–2016 k největším absentérům. Absentoval na 59,7 % hlasování, což ho po Daniele Filipiové a Miluši Horské řadilo na třetí místo v této statistice. Svou neúčast zdůvodnil tím, že se účastnil pouze důležitých zasedání a že se soustředil na schůze výborů. K tomu dodal, že byl senátorem „se suverénně nejvyšším počtem zpravodajských zpráv,“ což mělo dokládat jeho aktivitu při přípravě zákonů. „Práce ve výborech se mnohem hůře sleduje i porovnává, záznamy nejsou elektronizované, zasedání jsou i výjezdní,“ uvedl politolog Kamil Gregor z Masarykovy univerzity.[19]

Reference

  1. https://web.archive.org/web/20081028175132/http://db.aktualne.centrum.cz/volby/2008/senatni/senatori/antl-miroslav/ Senátor Antl Miroslav
  2. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/535-miroslav-antl Archivováno 9. 6. 2010 na Wayback Machine. JUDr. Miroslav Antl – senátor
  3. https://web.archive.org/web/20131110024005/http://www.denikpolitika.cz/politik/miroslav-antl/zivotopis JUDr. Miroslav Antl – životopis
  4. https://www.uhk.cz/cs-CZ/UHK/Header/rozsirene-vyhledavani?lideId=antlmi1 Archivováno 12. 3. 2017 na Wayback Machine. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové
  5. http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&par_3=224
  6. http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20081017&xobvod=48 Senátní volby 2008
  7. Töpfer do Senátu za TOP 09 nechce, zpívající právník Jahelka zkusí štěstí na Pelhřimovsku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-07-01 [cit. 2014-07-02]. Dostupné online. 
  8. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 48 – Rychnov nad Kněžnou [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  9. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Královéhradecký kraj, Kandidátní listina: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-21]. Dostupné online. 
  10. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Královéhradecký kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  11. Rejstřík politických stran a politických hnutí, Politické hnutí, Název hnutí: ZA OBČANY [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  12. Seznam kandidátů pro podzimní senátní volby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-06-18 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  13. „Utíkají jako krysy z potápějící se lodi.“ ČSSD se zlobí na své senátory. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-07-17 [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  14. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 48 – Rychnov nad Kněžnou [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  15. Rejstřík politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  16. K volbám do Senátu bylo připuštěno 179 kandidátů, je jich méně než dříve | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 23.9. – 24.9.2022, Jmenné seznamy a přehledy, Obvod: 70 – Ostrava-město, Výběr: všichni platní kandidáti dle čísla [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. 
  18. Výsledky hlasování | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
  19. Senát jako melouch. www.vystrcil.cz [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Miroslav Antl.jpg
Autor: kancelář senátora M. Antla, Licence: CC BY-SA 3.0
Senátor Miroslav Antl