Miroslav Boháček

prof. JUDr. Miroslav Boháček
Narození10. září 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. ledna 1982 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprofesor římského práva
ZaměstnavateléUniverzita Komenského v Bratislavě
Univerzita Karlova v Praze
ČSAV
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Boháček (10. září 1899 Praha[1]12. ledna 1982 Praha) byl český právník a kodikolog, profesor římského práva na právnické fakultě Univerzity Komenského a právnické fakultě Univerzity Karlovy, později pracovník komise Československé akademie věd pro soupis a studium rukopisů.

Život a působení

Jeho otcem byl zahradník v zemském ústavu pro choromyslné, měl ještě tři bratry a sestru. Miroslav studoval na gymnáziu v Žitné ulici a na klasickém gymnáziu v Resslově ulici v Praze, poté se zapsal na českou právnickou fakultu. Už během studií se začal velmi zajímat o římské právo, nenavštěvoval pouze přednášky profesorů Heyrovského a Vančury, ale také papyrologický seminář profesora San Nicolò na německé právnické fakultě a díky stipendiu mohl jeden semestr strávit na univerzitě v italském Palermu, kde přednášel např. profesor Riccobono. Zároveň pracoval jako odborný asistent ve fakultní knihovně, v níž zůstal i po absolutoriu a získání doktorátu práv roku 1923. O tři roky později se v oboru římského práva habilitoval a začal o něm přednášet. Publikoval např. studie Římské právní prvky v právní knize brněnského písaře Jana (1924) nebo Ademptio legati (1925).[2]

Mimořádným profesorem a ordinářem římského práva se Miroslav Boháček stal už v roce 1927 na bratislavské právnické fakultě, kde přednášel i o mezinárodním právu soukromém. Zde začal vydávat sérii učebních textů Nástin přednášek o právu římském a učil např. Štefana Lubyho nebo Karola Rebra. Roku 1933 se vrátil do Prahy, jmenování řádným profesorem římského práva překazila krize konce 30. let, takže se jím stal až roku 1945. Z doby předválečné pochází jeho monografie Actio negatoria (1938), vědecky činný byl ale i za okupace. Doba po válce však už římskoprávním studiím příliš nepřála, navíc musel v roce 1949 z fakulty odejít.[2]

V roce 1952 získal místo v historickém ústavu a po dvou letech přešel do komise pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde zůstal až do odchodu do důchodu. Pracoval zde mj. s právním historikem a bývalým děkanem brněnské právnické fakulty Františkem Čádou. Spolu zpracovávali soupisy rukopisů různých zámeckých a jiných státních knihoven, významný soupis olomoucké univerzitní knihovny byl však nakonec vydán až dlouho po jejich smrti. Boháček také redigoval sborník Studie o rukopisech a odborně se navíc věnoval dějinám Univerzity Karlovy a stále římskému právu, zejména jeho vlivům na českém území.[3]

Reference

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP N14, s. 91
  2. a b SKŘEJPEK, Michal. Miroslav Boháček. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 142–144.
  3. HRADILOVÁ, Marta. Miroslav Boháček (10. září 1899 – 12. ledna 1982). Akademický bulletin. 1999, čís. 13. Dostupné online. ISSN 1210-9525. 

Literatura

  • STRAŇÁK, Dušan. Život a působení profesora Miroslava Boháčka. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2000. 112 s. ISBN 80-85889-36-6. 
  • ŠVADLENOVÁ, Martina. Kodikologická práce Miroslava Boháčka a Františka Čády od roku 1950. Praha, 2004.
  • KRÁKORA, Tomáš. Kodikologické dílo prof. Dr. Miroslava Boháčka. Brno, 2010 [cit. 2016-02-26]. 45 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková. Dostupné online.
  • GREGOR, Martin. Miroslav Boháček. In Historiografia rímskeho práva na Slovensku: Príbeh štyroch profesorov. Praha: Leges, 2021, s. 117 - 144. ISBN 978-80-7502-485-5.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“