Miroslav Cúth
J. M. can Miroslav Cúth kněz | |
---|---|
farář, kanovník Staroboleslavské kapituly | |
Miroslav Cúth (2010) | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 29. března 1985, Litoměřice světitel František Tomášek |
Kněžské svěcení | 29. června 1985, Praha světitel František Tomášek |
Osobní údaje | |
Datum narození | 11. listopadu 1954 |
Místo narození | Karlovy Vary, Československo |
Datum úmrtí | 27. října 2023 (ve věku 68 let) |
Místo úmrtí | Praha, Česko |
Rodiče | Matouš Cúth, Vilma Cúthová |
Povolání | kněz |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miroslav Cúth (11. listopadu 1954 – 27. října 2023) byl český katolický kněz, od roku 1997 farářem v pražském Karlíně při kostele svatých Cyrila a Metoděje. Od roku 2007 byl kanovníkem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.
Život
Miroslav Cúth se narodil 11. listopadu 1954 v Karlových Varech jako první dítě rodičů Matouše Cútha a Vilmy, roz. Fúdorové. Měl jednoho mladšího bratra Mariana. Otec, Matouš Cúth, pocházel ze středního Slovenska, okresu Zvolen, byl zemědělec, po kolektivizaci uvězněn. Po propuštění se přestěhoval do Čech, kde nastoupil práci v uranových dolech v Jáchymově. Zde se také seznámil se svou budoucí manželkou, také původem ze středního Slovenska, okresu Banská Bystrica.
V dětství bydlel na několika místech, nejprve – do 6 let v Horním Slavkově. Poté jeden rok ve slovenské obci Hiadeľ (původní bydliště maminky), kde také absolvoval první třídu. Od roku 1962 bydlel na jižní Moravě v obci Hrabětice.
Vystudoval Střední průmyslovou školu v Břeclavi a nastoupil do Tatry Kopřivnice, kde pracoval mezi roky 1974 a 1977, s výjimkou základní vojenské služby v Klatovech. Dále pracoval jako řidič nákladního vozu na stavbě elektrárny Mělník III či jako mechanik ve továrně Chemont Brno. Právě během stavby na Mělníku se seznámil se významnými osobnostmi, které mu výrazným způsobem ovlivnily jeho budoucí život jako např. Bernard Říský, Bohumil Kolář, Fridolín Zahradník, Jan Šimáček nebo Josef Lux. V roce 1979 nastoupil na Fakultu strojní ČVUT v Praze, ale již od ledna 1980 studií zanechal a po setkání s arcibiskupem Františkem Tomáškem se přihlásil do kněžského semináře v Praze, který dostudoval.
Jáhenské svěcení přijal z rukou kardinála Františka Tomáška v březnu 1985 v litoměřické katedrále. Krátce poté mu zemřel otec a následně i matka. Na kněze byl vysvěcen také kardinálem Františkem Tomáškem 29. června 1985 v pražské katedrále.
Jako kněz nejprve působil v Mariánských Lázních a Dolním Žandově, následně od roku 1990 v Říčanech. Po absolvování kněžské školy Díla Mariina u Florencie nastoupil v roce 1995 jako administrátor a od roku 1997 jako farář při pražské farnosti u kostela svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně a v kvazifarnosti při kostele sv. Vojtěcha Na Balkáně.
Po povodních v roce 2002, kdy byla značná část Karlína pod vodou a utrpěl i kostel, se významně zasadil o celkovou rekonstrukci a nejen opravu, včetně výzdoby interiéru kostela svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně. Dále se zasadil o vznik nové fary včetně bytů v rekonstruovaném městském domě v Křižíkově ulici v Praze. Ta slouží jako místo setkávání, ale i konkrétní pomoci pro staré lidi nebo uprchlíky. Poslední měsíce svého života zde trávili mj. i emeritní arcibiskup kardinál Miloslav Vlk nebo Bohumil Kolář.
Miroslav Cúth zemřel 27. října 2023. Pohřeb měl 7. listopadu 2023 v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně, ostatky byly uloženy na Vinořském hřbitově.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Štěpán Mikuda, Licence: CC BY-SA 4.0
Miroslav Cúth, farář, Praha Karlín v r. 2010