Miroslav Florian

Miroslav Florian
Narození10. května 1931
Kutná Hora
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí10. května 1996 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, překladatel, knihovník, básník, novinář, rozhlasový moderátor a politik
Oceněnínárodní umělec (1982)
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Manžel(ka)
  • Ida Florianová
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Florian (10. května 1931 Kutná Hora10. května 1996 Praha) byl český básník a překladatel. Byl také dlouholetým členem výboru Svazu československých spisovatelů.

Život

Pocházel z Kutné Hory, kde roku 1950 maturoval, poté vystudoval knihovnictví na Karlově univerzitě, tomuto oboru se ale nikdy nevěnoval.[1]

V letech 19521954 absolvoval vojenskou službu, kde se dostal do časopisu Československý voják, vojnu dokončil v redakci tohoto časopisu, to vedlo k přestěhování do Prahy, kde zůstal i po vojně.

Od roku 1955 pracoval v Československém rozhlase a od roku 1958 až do roku 1977 v redakci nakladatelství Československý spisovatel.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[2]

Roku 1976 byl zvolen poslancem České národní rady.

Zemřel na jevišti pražského Národního domu při slavnostním předávání jeho poslední sbírky Vroubky při příležitosti jeho 65. narozenin.[1][3]

Jaromír Nohavica jej zmiňuje ve své rozverné písni Maturitní písemná práce - Česká poezie alias Básníci, chlípníci.[4]

Ocenění

Dílo

V 50. letech byl vyznavač tzv. poezie všedního dne, kterou ozvláštnil citovým zaujetím. V pozdějším období zdůrazňoval občanskou angažovanost a úsilí postihnout základní etické normy tehdejší společnosti.

  • Snubní prsten1948
  • Záznam o potopě1953
  • Otevřený dům1957
  • Blízký hlas
  • Závrať1957 - protiválečné; motivy města a velkoměsta; volný verš
  • Stopy1960 - otázka kolektivní viny, odpovědnost za vývoj světa; motiv neklidu a pohybu
  • Tichá pošta1965, milostná lyrika
  • Svatá pravda
  • Iniciály
  • Jízda na luční kobylce1974
  • Hvězdná réva
  • Modré z nebe1976
  • Jeřabiny1977
  • Dejte mi – zde se objevuje vidění světa v protikladech.
  • Zelená flétna
  • Odliv noci
  • Zítřejší sněhy
  • Prodloužený čas
  • Vidět Neapol
  • Sonetarium aneb Večer v králíkárně1995

Odkazy

Reference

  1. a b https://web.archive.org/web/20120512024409/http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/212563235300013/
  2. HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  3. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1010
  4. Jaromír Nohavica: Maturitní písemná práce - Česká poezie alias Básníci, chlípníci. Dostupné online na youtube.com nebo nohavica.cz: (geneze písně), (text) [cit. 2023-12-21].

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“