Miroslav Haller

PhDr. Miroslav Haller
Miroslav Haller (asi okolo roku 1950)
Narození	25. října 1901 Libotenice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. ledna 1968 (ve věku 66 let) Praha, Československo Československo
Povolání	básník, pedagog
Vzdělání	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Haller (25. října 1901 Libotenice^[1] – 31. ledna 1968, Praha^[2]) byl básník, pedagog, překladatel a spisovatel. Byl zakládajícím členem českobudějovického avantgardního uměleckého sdružení Linie a po válce se podílel na založení Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a školního divadla DISK.

Miroslav Haller se narodil v rodině řídícího učitele Františka Hallera a jeho manželky Ludmily. V roce 1921 maturoval na reálném gymnáziu v Roudnici nad Labem a v letech 1921–1925 studoval světovou literaturu, filozofii a slovanskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium úspěšně ukončil 10. února 1928.^[1] Po ukončení studia učil na středních školách v Bratislavě (1925–1926), Liptovském sv. Mikuláši (1927–1928) a do konce ledna 1929 v Pelhřimově, odkud přešel do Českých Budějovic. Spolu s Josefem Stejskalem a Jiřím Linhartem působil na tamním reformním reálném gymnáziu a vyučoval francouzštinu a češtinu.

Po přeložení do Prahy roku 1938 ukončil spolupráci s Linií a po roce 1945 se věnoval pedagogické praxi. Byl odborným a jazykovým poradcem filmového odboru Ministerstva školství^[3] a v letech 1941–1948 ředitelem dramatického oddělení Státní konzervatoře.^[4] Jako pedagogové tam působili herec Jiří Plachý, režisér Jiří Frejka, scénograf František Tröster.

Již za války vypracovali Jiří Frejka s Miroslavem Hallerem a Františkem Tröstrem návrhy na transformaci studia dramatického umění. To mělo sestávat ze čtyřleté střední školy a čtyřletého vysokoškolského studia.^[5]Roku 1946 se podílel spolu s Jiřím Frejkou a Františkem Trösterem na založení Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a školního divadla DISK (původně v Divadle Na Slupi, později v sálu Unitarie v Karlově ulici č. 8 na Starém Městě).^[6]

Když v učebním roce 1946–1947 zahájila Divadelní fakulta AMU svou činnost, byl Miroslav Haller kvůli své politické orientaci z jejího dalšího budování vyřazen. Po únoru 1948 skončila i pedagogická činnost zakladatelů Jiřího Frejky a Jiřího Plachého. Oba spáchali v roce 1952 sebevraždu.^[7]

Byl členem pětičlenného uměleckého sdružení Kontakt, které se od roku 1928 scházelo v kavárně Savoy v Českých Budějovicích a přispěl básní Rudé opojení do první vydané publikace – skládanky Kornout (1931). Po založení Linie v ní působil jako básník, kritik a člen redakčního kruhu časopisu Linie. V prvním čísle časopisu Linie zveřejnil programový text, v němž se přihlásil k širším nadregionálním ambicím sdružení Linie: "Chceme Jižním Čechám snášet vše nejihočeské... co podle našeho společného uvažování chybí jejich životu, to, co je může vázat a spojovat se zemí, se světem, s dneškem".

Přispíval do časopisu svými básněmi a divadelní a literární kritikou. Své básně, některé zveřejněné pod pseudonymem Petr Halar, shrnul do několika sbírek. Třetí sbírku typograficky upravil a doplnil kresbou Josef Bartuška. Psal převážně vážnou a milostnou lyriku. Ve své čtvrté sbírce shromáždil satirické verše (Sršatá promenáda literaturou, 1932).^[6]

Překládal poezii z němčiny a francouzštiny a přeložil drama Federico Garcíi Lorcy, Dům Doni Bernardy ze španělštiny.^[8] Koncem 20. let se spolu s kroužkem romanistů Jihočeská Theléma podílel na překladu stěžejního díla Françoise Rabelaise Gargantua a Pantagruel.

• 1927 Poutníkova hůl (verše z let 1921–1926)
• 1930 Plná země (s dřevorytem Františka Koblihy)
• 1931 Zřícená nebesa (edice Linie, upravil Josef Bartuška)
• 1932 Sršatá promenáda literaturou (edice Linie, s kresbami Richarda Landera)
• 1935 Cizinec s bílou holí (s obálkou Fr. Muziky), druhá cena v soutěži nakl. Borový a Družstevní práce
• 1941 Okřídlené sandály
• 1944 Hovory u krbu, nakl. Melantrich Praha

• 1935 Hra s kejklířem a Marií (uvedlo JČ divadlo 1938–1939, režie Josef Stejskal, scéna Emil Pitter)

• 1940 Žně (nakl. Družstevní práce)
• 1940 Duše krajiny (příloha sborníku Hollar, s dřevoryty K. Štěcha)
• 1941 Pouť krajem, Sborník graf. umění Hollar

• 1944 Sem pohádek, nakl. Rudolf Kmoch, Praha

• 1936 Paul Gröllhesl, Pašijové hry v Hořicích na Šumavě
• 1981 Heinrich Heine, Láska básníkova

• Luisa Nováková, Proměny české pohádky: K historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století, 196 s., Masarykova univerzita, Brno 2009
• Jaroslav Anděl, Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931–1939, kat. 280 s., Obecní dům Praha 2004, ISBN 80-86339-25-4
• Zdeněk Stolbenko, Od Linie po Fotos, magisterská diplomová práce, FAMU Praha 1998
• Přemysl Blažíček, in: Vladimír Forst (ed.), Lexikon české literatury 2/1, Academia Praha 1993
• Linie: Avantgardní literárně umělecké sdružení / 1930–38, texty: Bartuška Josef, Haller Miroslav, Nouza Oldřich, Pletzer Karel, Tetiva Vlastimil, kat. 80 s., České Budějovice 1984
• Karel Valter, Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní, 136 s., Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1980
• Jaroslav Kunc, Slovník soudobých českých spisovatelů 1918–1945, 559 s., Orbis Praha 1945

• Miroslav Haller v informačním systému abART