Miroslav Hirt

prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.
Narození24. května 1950 (73 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materLékařská fakulta Masarykovy univerzity
Povolánílékař a soudní znalec v oboru soudní lékařství, vysokoškolský pedagog
ZaměstnavateléLékařská fakulta Masarykovy univerzity
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Hirt (* 24. května 1950 Brno) je český soudní lékař, vysokoškolský pedagog a autor vysokoškolských učebnic. Mezi lety 1994 a 2020 byl přednostou Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.[1]

Osobní život, studium a počátky kariéry

Miroslav Hirt se narodil v Brně na jaře roku 1950, původem však jeho rodina pochází z jihomoravských Ivančic, kde v dětství žil.[2] V roce 1974 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Lékařská fakulta Masarykovy univerzity). Jeho kariéru ještě v průběhu studia ovlivnil profesor Aleš Rejthar, patolog a onkolog, a ve třetím ročníku začal pracovat jako pomocná vědecká síla na patologii brněnské svatoanenské nemocnice[2]. Během svého působení na I. patologicko-anatomickém ústavu svatoanenské fakultní nemocnice absolvoval zahraniční postgraduální vědecké studium na Semmelweisově lékařské univerzitě v Budapešti.[1]

Patologii se věnoval 19 let, během nichž v oboru získal obě atestace.[2] Druhou atestaci skládal u profesora Blahoslava Bednáře.

Jako jezdec se účastnil historických rekonstrukcí bitvy u Slavkova. Věnoval se jachtingu. Po složení kapitánské zkoušky přeplul kanál Lamanšský průliv na trase DunkerqueDover jako připomínku evakuace britských vojáků na začátku druhé světové války.[2]

Jeho manželka je zubní lékařka.[2]

Kariéra

Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Po devatenácti letech, během kterých se věnoval patologii, přešel na soudní lékařství. Na počátku 90. let nastoupil do ústavu soudního lékařství a 1. září 1994 se stal jeho přednostou[1]. Ústav je dodnes jedním z největších ústavů soudního lékařství na území České republiky. Do jeho spádové oblasti patří region jižní Moravy s cca dvěma miliony obyvatel. Dlouhodobě se pod jeho vedením vědecké aktivity ústavu s vysokým počtem publikovaných odborných prací v časopisech i v podobě odborných monografií zaměřovaly na problematiky zejména střelných poranění, forenzní alkohologie a dopravních nehod.[1]

Pod jeho vedením se brněnský ústav soudního lékařství několikrát zhostil pořádání česko-slovenských výročních sjezdů soudních lékařů a toxikologů. Dále také založil tradici v společném setkávání soudních lékařů a traumatologů na společné konferenci v Mikulově a pravidelnou jarní akci Dopravní úrazy, která je stále vyhledávána odborníky z mnoha příbuzných oborů.[1]

Pedagogická kariéra

Celou svou pedagogickou kariéru spojil s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1994 se habilitoval a získal titul doc., v roce 2004 byl prezidentem republiky jmenován profesorem pro obor soudní lékařství. Jeho přednášky byly posluchači velmi kladně hodnoceny.[1] Jeho pedagogická činnost se nezaměřuje pouze na budoucí absolventy všeobecné medicíny, ale přednáší také pro budoucí zubaře. Rovněž vyučuje předmět soudní lékařství pro budoucí právníky na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[3] Pedagogické kompetence Miroslava Hirta vedly ke znovuobjevení a garantování povinně volitelného předmětu Vybrané kapitoly z dějin medicíny, určeného pro studenty LF MU.[3]

Stal se také hlavním autorem učebnice soudního lékařství a ojedinělého Slovníku soudního lékařství.[1]

Ostatní

Je šéfredaktorem časopisu Soudní lékařství,[4] česko-slovenského soudně lékařského časopisu. Mimo to je předsedou poradního sboru předsedy Krajského soudu v Brně pro znalce v oboru zdravotnictví, působil jako člen a předseda Akreditační komise ministerstva zdravotnictví, garant specializačního vzdělávání pro soudní lékařství na LF MU i ve FN. u sv. Anny v Brně a v mnoha dalších funkcích. V letech 2010–2014 zaštiťoval obor soudní lékařství jako předseda výboru České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V této funkci se zasadil o  zajištění financování soudně lékařské služby v  době, kdy ministerstvo zdravotnictví náhle odmítlo přispívat na provoz soudně lékařských pracovišť. Od roku 2010 je díky němu v sazebníku výkonů hrazených z prostředku veřejného zdravotního pojištění uveden tzv. UNICOD, tedy zdravotní pitva provedená na pracovišti soudního lékařství. V roce 2014 založil Sternbergovu společnost.[1]

V pozici soudního znalce vypovídal například v případě vraždy v Brně-Ivanovicích, kterou spáchal Kevin Peter Dahlgren.[5] Působil jako externí člen vědecké rady Ústavu soudního inženýrství VUT.[3]

Kriminální seriály

Jako odborný poradce se podílel na tvorbě seriálu Četnické humoresky v režii Antonína Moskalyka.[2] V seriálu se několikrát objevil. Poprvé v prvním díle v roli vesnického opilce, v dalším pak v postavě lékaře.[2]

Vybrané publikace

  • HIRT, Miroslav a František VOREL. Soudní lékařství I. a II. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5680-6
  • HIRT, Miroslav, František VOREL a Petr HEJNA. Velký výkladový slovník soudnělékařské terminologie. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-247-1979-5
  • HIRT, Miroslav a Michal BERAN. Tupá poranění v soudním lékařství. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4194-9
  • HIRT, Miroslav. Dopravní nehody v soudním lékařství a soudním inženýrství. Praha: Grada, 2012. ISBN 9788024743080
  • HIRT, Miroslav a Tomáš VOJTÍŠEK. Medicína a trestní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-210-5508-7
  • HIRT, Miroslav a František VAVERA. Soudní lékařství pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 978-80-271-3280-5

Reference

  1. a b c d e f g h VOJTÍŠEK, Tomáš; KRAJSA, Jan. Miroslav Hirt sedmdesátiletý. Soudní lékařství. Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2020, roč. 2020, čís. 3, s. 73. ISSN 1210-7875. 
  2. a b c d e f g STETOSKOP podcast LF MU / 5. díl: Tělo jako důkaz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. a b c prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc.. www.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  4. Časopis Soudní lékařství [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  5. Dahlgren u Krajského soudu v Brně. Den druhý. Deník.cz. Dostupné online [cit. 2022-07-08]. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“