Miroslav Ivanov

PhDr. Miroslav Ivanov
Narození10. dubna 1929
Josefov nad Metují
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. prosince 1999 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, literární historik, fotbalista, novinář, redaktor a publicista
Alma materUniverzita Karlova
Tématapróza, žurnalistika, literatura faktu a dějiny
OceněníCena Egona Erwina Kische (1994)
Cena Egona Erwina Kische (1999)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Ivanov (10. dubna 1929 Josefov nad Metují23. prosince 1999 Praha) byl český spisovatel a publicista, zabývající se především historií a literaturou faktu.

Život

Narodil se do rodiny legionáře a důstojníka Antonína Ivanova (1890-1942), původním příjmením Joba z Roznberku u Brna[1] – otec si příjmení změnil při pobytu legie v Rusku. Za účast v protifašistickém odboji byl při heydrichiádě Antonín Ivanov zastřelen.[2]

V roce 1948 odmaturoval Miroslav Ivanov na gymnáziu v Jaroměři. Rok pracoval v různých povoláních a poté začal studovat češtinu a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval v roce 1953. Do roku 1960 byl asistentem na Filosofické fakultě UK. V šedesátých letech pracoval jako redaktor časopisu Hlas revoluce. V roce 1967 přešel na dráhu spisovatele z povolání. Věnoval se především kauzám z české historie – rukopisné spory, smrt svatého Václava a další. Byl dlouholetým předsedou Klubu autorů literatury faktu. Po roce 1989 se stal členem předsednictva Klubu Dr. Milady Horákové.

V Cibulkových seznamech je uveden jako důvěrník StB, krycí jméno Adne, evidenční číslo 15 065.[3]

Klub autorů literatury faktu spolu s rodinou Miroslava Ivanova vyhlašuje od roku 2001 cenu Miroslava Ivanova.[4]

V roce 1994 obdržel čestné občanství v rodné Jaroměři.[5]

Dílo

  • Bohové odešli, 1959
  • Lenin v Praze, 1960
  • Historie skoro detektivní, 1961
  • Slunce zašlo za mraky, 1963
  • Nejen černé uniformy, 1963 (později přeprac. jako Atentát na Reinharda Heydricha)
  • Modrá ozvěna, 1963
  • Bengt, tvůj kamarád ze Švédska, 1964
  • Anna proletářka a ti druzí
  • Gaston, tvůj kamarád z Francie, 1965
  • Noc hnědých stínů, 1966
  • Černý dostal mat, 1967
  • Tajemství RKZ, 1969
  • Lenin a Praha, 1970
  • Smrt na čekané, 1970
  • Záhada Rukopisu královédvorského, 1970
  • Labyrint, 1971
  • Akce Tetřev, 1974
  • Vražda Václava, knížete českého, k níž údajně došlo na dvoře bratra jeho Boleslava v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána, 1975
  • Martova pole, 1974
  • Všude čeká dobrodružství, 1975
  • A hořel snad i kámen, 1975
  • Český pitaval aneb Kralovraždy, 1976
  • Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi, 1977
  • Jak ledňáček bloudil Prahou, 1978
  • Přípitek na Šipce, 1978
  • Podivuhodné příběhy, 1979
  • Atentát na Reinharda Heydricha, 1979
  • Požár Národního divadla aneb Příliš mnoho náhod, 1981
  • Kdy umírá vojevůdce..., 1983
  • Novosvětská, 1984
  • Proč se vůbec scházíme aneb O literatuře faktu bez předsudků, 1985
  • Tajemství Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, 2000
  • Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu, 1990
  • Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové, 1991
  • Zahrada života paní Betty (později Boženy N.), 1992
  • Čech v Kanadě, 1994 biografie Jiřího G. Corna
  • Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998

Odkazy

Reference

  1. https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/8382?image=216000010-000253-003381-000000-017725-000000-00-B03195-00620.jp2
  2. https://cs.isabart.org/person/144642
  3. Archivovaná kopie. www.cibulka.com [online]. [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-26. 
  4. http://www.ucl.cas.cz/ceny/?c=23
  5. Čestní občané. město Jaroměř [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 223–226. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 343–344. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 267. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 566. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“