Miroslav Kříženecký

Miroslav Kříženecký (* 1. června 1946 Malšice^[1]) je český právník a politik. V letech 1990 až 1994 byl hlavním vojenským prokurátorem České republiky, později si založil advokátní praxi. Na přelomu let 2002 a 2003 kandidoval na prezidenta České republiky.

Narodil se v Malšicích, absolvoval střední všeobecně vzdělávací školu v Táboře a pak práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.^[1]

Nejprve se věnoval práci žalobce a byl od roku 1974 nejprve řadovým a nakonec od října 1990 hlavním vojenským prokurátorem.^[1][2] Jako prokurátor obžaloval například agenta tajných služeb Václava Wallise za prodej utajovaných informací Viktoru Koženému, ten byl – až po zániku vojenské prokuratury – před soudem osvobozen.^[3] Před zrušením trestu smrti sám dvakrát nejvyšší trest navrhl, například v případu vojáka, který v opilosti střílel v roce 1977 do davu.^[4] Přitom podle vlastních slov trest smrti nepodporuje.^[4]

Po sametové revoluci podle svých slov zabránil společně s generálními prokurátory Ivanem Gašparovičem a Ludvíkem Brunnerem „revolučnímu teroru“, což hodnotí jako svou velkou zásluhu.^[5]

Po zrušení vojenské prokuratury ale ze sféry žalobců přešel na stranu obhájců a založil si v Českých Budějovicích vlastní advokátní kancelář.^[3]

V roce 2002 obhajoval politika Karla Srbu, se kterým se dlouho znal^[6] a který byl obžalovaný z přípravy vraždy novinářky Sabiny Slonkové.^[3] Soud Srbu nakonec odsoudil k dvanácti letům vězení.^[7] Hájil také jednoho z obviněných v kauze H-System Petra Smetku,^[3] podnikatele Františka Mrázka,^[4] nebo vojenské piloty, kteří pilotovali stíhačky, jež se srazily nad Českými Budějovicemi v roce 1998^[6] (odsouzeni k podmíněným trestům^[8]). Byl též obhájcem agentů Státní bezpečnosti obviněných z podílu na smrti oběti komunistického režimu, faráře Josefa Toufara.^[6] Uspěl s obhajobou muže obviněného z vraždy, u nějž nakonec soud uznal obranu za nutnou; tento případ považoval za svůj největší.^[4]

V roce 2013 vystoupil na obhajobu kontroverzní amnestie, kterou vyhlásil dosluhující prezident Václav Klaus, a zejména její aboliční článek označil za příliš mírný. Při té příležitosti též ostře kritizoval stav české justice a právního řádu.^[9] Amnestie se týkala také kauzy H-Systemu.

Byl též aktivní v politice. Do konce 80. let byl členem Komunistické strany Československa.^[3] Nástupnickou Komunistickou stranu Čech a Moravy, za kterou přitom v roce 2002 kandidoval na prezidenta, po listopadu 1989 kritizoval, ale komunismus nikoli.^[5] Odsoudil také komunistické zločiny v Československu 50. let, zato vyzdvihl údajnou schopnost komunistů Chruščovova typu očistit se od kultu osobnosti.^[5]

V roce 1994 vedl jako nezávislý kandidátku ČSSD v komunálních volbách do zastupitelstva Českých Budějovic. Byl zvolen,^[10] koalici ale sestavila ODS v čele s novým primátorem Miroslavem Benešem. Kříženecký zůstal v zastupitelstvu dva roky.^[6]

Ve sněmovních volbách v roce 1996 kandidoval za Levý blok jako lídr v Jihočeském kraji, ale strana se do sněmovny nedostala.^[11]

V roce 2002 ho KSČM zvolila za svého kandidáta do voleb prezidenta republiky.^[2] Kandidaturu přijal podle vlastních slov zejména proto, aby udělal reklamu své advokátní kanceláři.^[4] Sliboval zastání obyčejným občanům proti úřadu a předložit návrh zákona, který by zavedl kontrolní mechanismy do právní sféry.^[12] V prvním kole získal 44 z 200 hlasů poslanců, přičemž KSČM měla jen 41 poslanců. V Senátu získal Kříženecký dva hlasy. Nepostoupil tak ani do druhého kola.^[12]

Je podruhé ženatý. S manželkou Věrou žijí na Českobudějovicku. Mají dvě děti, syna Miroslava a dceru Věru.^[1][4]