Miroslav Kasáček

Miroslav Kasáček
Narození16. října 1937 (86 let)
Litohoř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánídělník a podnikatel
OceněníCena města Brna (2017)
Cena Jihomoravského kraje (2017)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2020)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Kasáček (* 16. října 1937 Litohoř) je český spisovatel, spoluautor publikace o komunistické represi v Babicích na Třebíčsku.

Miroslav Kasáček se narodil v Litohoři u Moravských Budějovic, dnes bydlí v Troubsku, je však výrazně spjatý s Brnem, kde v roce 1957 maturoval na První vyšší průmyslové škole strojní. Protože jeho manželka pochází z rodiny, která patřila mezi perzekvované v souvislosti s tragickými událostmi v Babicích na Třebíčsku, začal v 60. letech 20. století shromažďovat písemná svědectví, vzpomínky pamětníků i další informace nejen o babickém případu, ale také o protikomunistickém odboji a perzekuci odpůrců komunistického režimu. Ta po roce 1968 zasáhla i jeho samotného. Nuceně musel opustit původní zaměstnání v Elektrotechnických závodech Julia Fučíka (EJF), dnes ABB, a nastoupit jako dělník do Brněnských veletrhů a výstav. Po roce 1989 zde zastával ředitelskou funkci závodu výroby a montáže a následně začal soukromě podnikat.[1]

Od roku 1968 začal shromažďovat materiály k objasnění „babického případu“; písemná svědectví i vzpomínky pamětníků. Spolu s Luďkem Navarou napsali knihu Mlynáři od Babic, jež tuto tragickou událost mapuje. I v další knize autorské dvojice Navara – Kasáček Příběhy třetího odboje vzpomínají na tragické události lidé, s nimiž se osobně seznámil v šedesátých letech či později při svém sběru informací o protikomunistickém odboji a následné perzekuci. V roce 2016 vydali Miroslav Kasáček a Luděk Navara knihu A přece budu blízko, věnovanou životu a mučednické smrti kněží Jana Buly a Václava Drboly, která byla představena u příležitosti otevření pamětní síně P. Jana Buly 10. září 2016.[2]

Ocenění

Dne 5. července 2018 byl spolu s Luďkem Navarou oceněn Pamětní medailí České biskupské konference. Oceněna byla jejich dlouholetá aktivní práce v oblasti odkrývání a mapování zvůle totalitního režimu. Již v roce 2016 je ocenil medailí sv. Cyrila a Metoděje brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Poděkoval jim tím za dlouhodobé úsilí věnované studiu a prezentování osudů obětí totality s přihlédnutím k tehdy vydané publikaci „A přece budu blízko“.[3]

V roce 2017 se stal nositelem Ceny Jihomoravského kraje za činnost, která výrazným způsobem reprezentuje Jihomoravský kraj.[2]

V roce 2020 obdržel Stříbrnou medaili předsedy Senátu.[4]

Reference

  1. ↑ Miroslav Kasáček [online]. Brno [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b CENU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE LETOS PŘEVZALO CELKEM 10 OSOBNOSTÍ JIŽNÍ MORAVY [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Na Velehradě ocenili také osobnosti brněnské diecéze [online]. biskupstvi.cz [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ REPUBLIKY, Kancelář Senátu Parlamentu České. Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“