Miroslav Klinger

Miroslav Klinger
Miroslav Klinger v roce 1928
Miroslav Klinger v roce 1928
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Generální tajemník ČSS
Ve funkci:
1948 – 1960
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS
Narození20. ledna 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. února 1979 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesesportovní gymnasta, politik a právník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMS 1922 - Lublaňdružstvo
zlatoMS 1922 - Lublaňkůň našíř
stříbroMS 1922 - Lublaňbradla
stříbroMS 1922 - Lublaňhrazda

Miroslav Klinger (20. ledna 1893 Praha[1] – 10. února 1979 Praha[2][3]) byl český a československý sportovec, olympionik, politik Československé strany socialistické a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.


Biografie

Působil jako dlouholetý přední funkcionář Sokola, aktivní sportovec a účastník olympijských her. Soutěžil za ČSR v Letních olympijských hrách v roce 1920 a Letních olympijských hrách v roce 1924. Na mistrovství světa v gymnastice získal několik medailí.

Za první republiky pracoval jako úředník ministerstva národní obrany, později ministerstva zdravotnictví a trvale zasedal ve vedoucích pozicích v Sokole.[4] V letech 1927–1932 byl zástupcem náčelníka a pak v období let 1932–1939 náčelníkem Československé obce sokolské.[5] Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře.[4] Byl vězněn v Dachau a Buchenwaldu.[5]

Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty se stal generálním tajemníkem ČSS.[6] V roce 1948 se uvádí jako úředník a člen předsednictva ČSS, bytem Praha.[7] Z funkce generálního tajemníka ČSS byl odvolán v roce 1960. Šlo o výsledek tlaku KSČ proti socialistické straně a v ČSS došlo tehdy k několika dalším personálním výměnám.[8]

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSS ve volebním kraji Plzeň.[9] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (nyní za volební obvod Praha-město). V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.[10]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Narození P. Marie Michle
  2. ↑ Miroslav Klinger [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Klinger Miroslav [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b NETÍK, Jaromír. Revoluce na objednávku. [s.l.]: Konfrontace, 1982. 230 s. Dostupné online. ISBN 9783857701078. S. 218. 
  5. ↑ a b KVASIL, Bohumil. Malá československá encyklopedie, 3. [s.l.]: Academia, 1984. Dostupné online. S. 407. 
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1272. 
  7. ↑ Pravda, 6. 6. 1948, s. 3.
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1275. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Miroslav Klinger in 1928.jpg
Czech gymnast and functionary Miroslav Klinger in 1928