Miroslav Krejčí

Miroslav Krejčí
Základní informace
Narození4. listopadu 1891
Rychnov nad Kněžnou, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. prosince 1964 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryopera, klasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Krejčí (4. listopadu 1891 Rychnov nad Kněžnou29. prosince 1964 Praha) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život

První skladbičky zapsala jeho matka, když mu byly čtyři roky. Od šesti let hrál na klavír. Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a přírodopis, zeměpis a hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze. Souběžně studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. Vyučoval na středních školách v Praze a v Litoměřicích. Od roku 1943 byl rovněž profesorem skladby na Pražské konzervatoři. V roce 1946 se stal členem České akademie věd a umění a v roce 1953 odešel do důchodu.

Byl to neobyčejně plodný skladatel, který zasáhl do prakticky všech hudebních forem. Pokračoval ve stopách svého učitele Vítězslava Nováka. Jeho silnou stránku byla lyrika a ve svých skladbách často využíval polyfonní techniky. Jeho dílo bylo prováděno předními československými umělci a získalo řadu ocenění.

Dílo

Velká vokální díla

  • Léto (opera podle Fráni Šrámka, 1937)
  • Poslední hejtman (také názvy Mária resp. Hejtman Talafús, opera podle Bratrstva Aloise Jiráska, 1944)
  • Svatební píseň (kantáta, 1926)
  • Českému lidu (kantáta, 1939)
  • Smrt Kristova (oratorium, 1937)
  • Láska pěknější (kantáta, 1955)
  • Mše D-dur (1945)
  • Rodné zemi (kantáta, 1958)
  • Mír (1959)

Orchestrální skladby

  • Suita op. 4 (1917)
  • Král Lávra, veselá skladba o králi ušatci (1917)
  • Mokrovratská serenáda pro malý orchestr (1926)
  • Malá suita (1927)
  • Život a čas (1927)
  • Lidová slavnost (1941)
  • Z Havlíčkova Brodu (1941)
  • Partita ve starém slohu (1943)
  • Taneční suita (1950)
  • Jaro ve vlasti (1956)
  • Symfonie f-moll (1915)
  • Symfonie g-moll (1946)
  • České tance op. 75 (1948)
  • Veselé tance op. 96 (1953)
  • Symfonie D-dur, Radostným zítřkům vstříc (1954)
  • Čtyři skladby podle obrazů Maxe Švabinského (1955)
  • Symfonie A-dur, Pax hominibus (1957)
  • Koncert E-dur pro violu a orchestr, op. 72 (1947)
  • Koncert pro klarinet a orchestr (1949)
  • Koncertní capriccio pro violu s průvodem dechových nástrojů a kotlů, op. 83 (1950)

Klavírní skladby

  • O radostech a lásce (1914)
  • Chvalozpěv (1915)
  • Tance (1916)
  • Ze života (1921)
  • Hrst bukvic ježatých (1922)
  • Taneční hudba pro 4 ruce (1928)
  • Suita in D (1942)
  • Variace na téma Vítězslava Nováka (1952)

Varhanní skladby

  • Tři skladby (1926)
  • Preludium a fuga na chorál „Hle vstalť jest nyní Kristus Pán“ (1927)
  • Chorální předehry na staročeské písně duchovní (1947)
  • Pastorale, variace a fuga (1948)
  • Toccata, arioso a ciaconna (1954)
  • Sonáta gis-mol (1943)
  • Sonáta b-moll (1954)

Skladby pro jiné sólové nástroje

Dua

  • Tři skladby pro housle (nebo violu) a klavír, op. 34 (1932)
  • Sonáta G-dur pro housle a klavír (1926)
  • Sonáta A-dur pro housle a klavír (1952)
  • Tři skladby pro violu a klavír (1932)
  • Sonáta cis-moll pro violu a klavír, op. 57 (1941)
  • Sonáta cis-moll pro violu a klavír (1958)
  • Sonáta A-dur pro violoncello a klavír (1943)
  • Sonáta pro kontrabas a klavír (1952)
  • Sonáta pro hoboj a klavír (1951)
  • Tři skizzy pro klarinet a klavír (1942)
  • Sonáta pro klarinet a klavír (1950)
  • Sonáta pro fagot a klavír (1952)
  • Sonáta pro lesní roh a klavír op. 39 (1935)
  • Sonáta pro lesní roh a klavír op. 119 (1959)
  • Sonáta pro basetový roh a klavír (1950)
  • Sonáta pro flétnu a klavír (1958)
  • Suita pro lesní roh a klavír (1956)
  • Tři smyčcová dua (1944–1950)
  • Nénie a Paián pro housle a harfu (1955)

Tria

  • Smyčcové trio a-moll (1942)
  • Klavírní trio d-moll (1941)
  • Sonatina d-moll pro housle, klarinet a klavír (1940)
  • Tercetto pro hoboj, klarinet a fagot (1925)
  • Dvě kasace (1949)
  • Dvě tria (1956)

Kvartety

  • Smyčcový kvartet F-dur (1913)
  • Smyčcový kvartet G-dur „O mládí a moudrosti“ (1918)
  • Smyčcový kvartet e-moll (1926)
  • Smyčcový kvartet Es-dur s altovým sólem na text Josefa Hory: Zpěv rodné zemi (1941)
  • Smyčcový kvartet Des-dur (1943)
  • Smyčcový kvartet A-dur (1953)
  • Smyčcový kvartet C-dur (1955)
  • Tři korejské písně
  • Klavírní kvartet (1932)
  • Dechový kvartet B-dur (1938)
  • Dechový kvartet e-moll (1939)
  • Dechový kvartet „Listy z dálky“ (na dopisy J. Týmla z koncentračních táborů, 1938)
  • Kvartet pro hoboj, klarinet, fagot a klavír (1955)
  • Tři skladby pro tři violy a klavír (1957)

Kvintety

  • Smyčcový kvintet A-dur (1920)
  • Smyčcový kvintet „Na památku mé matky“ (1926)
  • Smyčcový kvintet e-moll (1948)
  • Smyčcový kvintet C-dur (1951)
  • Divertimento pro dechový kvintet (1926)
  • Serenáda pro 5 klarinetů (1932)

Sextety

  • Smyčcový sextet (1935)
  • Suita pro dechový kvintet a klavír (1934)
  • Divertimento pro dechový sextet (1942)
  • Dechový sextet (1949)

Jiné komorní skladby

  • Septet G-dur (1945)
  • Venkovské septeto (1950)
  • Oktet C-dur (1942)
  • Dechový oktet (1956)
  • Nonet F-dur (1940)
  • Nonet C-dur (1954)
  • 3 polky pro nonet (1952)
  • Decet (1952)
  • Divertimento pro 10 dechových nástrojů (1958)

Kromě toho zkomponoval mnoho písní, písňových cyklů a sborů. Komponoval i estrádní hudbu. Sestavoval a upravoval pásma národních písní, upravoval a připravoval k vydání díla starých českých mistrů a byl činný i publicisticky. Řada jeho děl byla ztracena.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“