Miroslav Lamač

PhDr. Miroslav Lamač
Narození7. dubna 1928
Praha
Úmrtí7. ledna 1992 (ve věku 63 let)
Praha
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníkunsthistorik, kurátor, kritik umění a teoretik umění
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Lamač (7. dubna 1928 Praha – 7. ledna 1992 tamtéž) byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění.

Život

Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (prof. J. Pešina, J. Květ, J. Neumann). Absolvoval roku 1953.[1] Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců.

Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu (Teoretik, reg. č. 6851) prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka (krycí jméno Patera) a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován.[2]

Ocenění

  • 1967 Cena Antonína Matějčka
  • 1989 výroční cena nakl. Odeon za knihu Osma a Skupina výtvarných umělců

Dílo

Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna,[3] která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu (1958). Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II (léta dvacátá), Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Vary.

Publikoval monografie o Josefu Mánesovi, Hanuši Schwaigerovi, Edvardu Munchovi, Paulu Kleeovi, Vincentu van Goghovi, Janu Zrzavém, Georgesi Braquovi a Františku Kupkovi a řadu textů do katalogů výstav (Skupina Holan-Holý-Kotík-Kotrba, 1959, Bohumil Kubišta, 1960, Čestmír Kafka, 1963, Suprematisme, Paříž 1967, V. Sychra, 1970, J. Zrzavý, 1970)

Zabýval se českou výtvarnou avantgardou v souvislosti s evropským výtvarným uměním.[4][5] Mezi jeho zásadní díla patří Myšlenky moderních malířů, kde se zabývá pohledem umělců 20. století na umění prostřednictvím jejich citátů. Jeho zájem o českou předválečnou avantgardu vyvrcholil v díle Osma a Skupina výtvarných umělců o umělecké skupině Osmě a Skupině výtvarných umělců.

Bibliografie

  • Josef Mánes, Orbis, Praha 1952, NČVU Praha1956
  • David (Jacques Louis David), Výtvarné nakladatelství TVAR, 1953
  • Hanuš Schwaiger, SNKLHU Praha 1957
  • Zdenek Seydl Grafika, NČVUPraha 1958
  • Contemporary Art in Czechoslovakia, Orbis, Praha 1958 (též fr., něm.)
  • Alois Fišárek, NČVU Praha 1961, Odeon Praha 1987
  • Edvard Munch, SNKLU Praha 1963
  • Maliari o sebe a o svojom diele, Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, Bratislava 1963
  • Antonín Pelc, NČVU Praha 1963
  • Paul Klee, SNKLU Praha 1965
  • Vincent van Gogh, Odeon Praha 1966
  • Výtvarné dílo Adolfa Hoffmeistera, NČVU Praha 1966
  • Moderne Tschechische Malerei (Anfänge der Avantgarde 1907 - 1917), Artia, podnik pro zahraniční obchod, Praha 1967 (též angl.)
  • Myšlenky moderních malířů, NČVU Praha 1968, Odeon Praha 1989
  • Jiří Kolář, Köln 1968, Obelisk Praha 1970 (s D. Mahlow)
  • Jan Zrzavý, Odeon Praha 1980
  • Georges Braque, Odeon Praha 1983
  • Vincent van Gogh, Odeon Praha 1983
  • František Kupka, Odeon Praha 1984
  • Osma a Skupina výtvarných umělců 1907-1917, Odeon Praha 1988
  • 1909-1925 Kubismus in Prag, Düsseldorf 1991
  • Cubisme Tchèque, Paris 1992

Reference

  1. ↑ Rigorózní práce: Venkovský lid v českém malířství první poloviny XIX. století 1800-1860. Příspěvek ke vzniku realismu v českém malířství 19. století.
  2. ↑ Mirek Vodrážka, Výtvarné umění a jeho subverzní role v období normalizace, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, z.s., Praha 2019, , s. 92-93
  3. ↑ Zakladatelé českého moderního umění, kat. výstavy, DUmB, 1957
  4. ↑ Miroslav Lamač, Česká malířská avantgarda 1907-1917 ve světových souvislostech, Výtvarné umění 14, 1964, s. 267-283
  5. ↑ Miroslav Lamač, Il cubismo ceco 1907-1917, La Biennale di Venezia 15, 1965, č. 59, s. 13-17

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 795-796, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy