Miroslav Macháček

Miroslav Macháček
Narození	8. května 1922 Nymburk Československo Československo
Úmrtí	17. února 1991 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Nymburk Hřbitov
Choť	Věra Štiborová
Partner(ka)	Jana Břežková
Děti	Kateřina Macháčková
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Macháček (8. května 1922 Nymburk – 17. února 1991 Praha) byl český herec a divadelní režisér.

Miroslav Macháček se narodil 8. května 1922 v Nymburce. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval tři roky herectví. K jeho profesorům patřil např. Miloš Nedbal. Po absolutoriu konzervatoře byl od roku 1948 v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, od roku 1950 v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze. V témže roce byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí s ním byl rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. V roce 1952 jej angažoval I. Glanc do Českých Budějovic, kde působil v letech 1952–1954 jako režisér, později až do roku 1956 jako hlavní režisér činohry. V roce 1956 se vrátil do Prahy – nejdříve jako režisér do Městských divadel pražských (1956–1959)^[1], od sezóny 1959/1960 působil jako režisér činohry pražského Národního divadla^[2].

S inscenací hry bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou režíroval a která měla premiéru v roce 1965^[3], navštívilo pražské Národní divadlo během tří let jedenáct měst v osmi zemích Evropy (Velká Británie, Londýn, březen 1966 – NSR, Mnichov, březen 1966 – Polsko, Varšava, červen 1967 – SSSR, Moskva, červen 1967 – NDR, Berlín, říjen 1967 – Maďarsko, Budapešť, březen 1968 – Jugoslávie, Novi Sad, Bělehrad, Rijeka, Lublaň, červen 1968 – Rumunsko, Bukurešť, prosinec 1968).

Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce života. Věnoval se i herectví (v divadle a ve filmu – v televizi a rozhlasu pro něj platil zákaz vystupování) a hostování v jiných divadlech (např. Činoherní klub, Viola). Počátkem roku 1975 přednesl v Národním divadle kritický referát a krátce poté byl hospitalizován v psychiatrické léčebně Bohnice, Během pobytu si psal deník, který byl posmrtně vydán po názvem Zápisky z blázince^[4][5].

V roce 1989 se aktivně účastnil revolučních událostí, se situací v Národním divadle byl velmi nespokojen. Na konci svého života, když bojoval s rakovinou, se sblížil s Vilmou Cibulkovou. Byla skoro o 45let mladší. Jejich vztah trval, když bojoval s nemocí. Podporovala ho dlouho, ale byla mladá a bylo to na ni moc, tak utekla. Zemřel po těžké nemoci dne 17. února 1991 v Praze, pohřben je v Nymburce.

Zasloužilým umělcem byl jmenován v roce 1968.

Patřil k hercům, kteří svou roli prožívají s velkou autentičností, ať už se jednalo o komedie či tragédie. Z jeho hereckých rolí na diváka působilo silné kouzlo osobnosti.

Jeho dcera, pocházející z jeho manželství s Věrou Štiborovou, Kateřina Macháčková, je také herečkou.

Začíná slavná komedie bratří Čapků "Ze života hmyzu", uvedená poprvé v Brně v roce 1922, jedno z největších děl českého divadelnictví. V Národním divadle je po Honzlovi režíruje na Svobodově scéně M. Macháček. (…) Macháčkovi patří zásluha, že v Národním divadle lze vidět moderní a aktuální inscenaci českých klasiků. Představení obohacuje jevištní tradici díla, má mimořádně dobrou Svobodovu scénu, patřící k tomu nejlepšímu, co se dnes na světě na jevišti staví, je tu mistrovský výkon Peškův.

František Černý (Rudé právo, 22. ledna 1965)^[6]

• 1957 Eduardo De Filippo: Neapol, město milionů, Komorní divadlo, 77 repríz
• 1957 A. N. Tolstoj: Raketa, Komorní divadlo, 42 repríz
• 1958 Vratislav Blažek: Třetí přání, Divadlo komedie, 115 repríz
• 1959 Ilja Ilf, J. Petrov: Zlaté tele, Divadlo Komedie, 26 repríz
• 1959 Michail Bulgakov: Útěk, Komorní divadlo, 23 repríz
• 1960 D. A. Granin: Po svatbě, Tylovo divadlo, 27 repríz
• 1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Tylovo divadlo, 156 repríz
• 1962 Peter Karvaš: Antigona a ti druzí, Národní divadlo, 30 repríz
• 1963 Sofoklés:Oidipus vladař, Smetanovo divadlo, 31 repríz
• 1965 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Národní divadlo, 175 repríz
• 1966 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Tylovo divadlo, 26 repríz
• 1971 William Shakespeare: Jindřich V., Národní divadlo, 102 repríz
• 1974 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Tylovo divadlo, 102 repríz
• 1976 Maxim Gorkij: Měšťáci, Tylovo divadlo, 53 repríz
• 1979 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Tylovo divadlo, 161 repríz
• 1980 Oldřich Daněk: Vévodkyně valdštejnských vojsk, Tylovo divadlo, 78 repríz
• 1980 Karel Čapek: Bílá nemoc, Tylovo divadlo, 15 repríz
• 1982 William Shakespeare: Hamlet, Smetanovo divadlo, 128 repríz (titulní role: František Němec, záznam představení byl vydán na DVD v edici X krát divadlo)
• 1988 Shelagh Delaney: Chuť medu (A Taste of Honey), ND – Nová scéna, 42 repríz

• 1952 A. Kornejčuk: Chirurg Platon Krečet, titul. role, Krajské oblastní divadlo České Budějovice, režie V. Vasiljev ^[7]
• 1969 William Shakespeare: Macbeth – Macbeth, Národní divadlo^[8]
• 1982 William Shakespeare: Hamlet – kapitán, 1. člen herecké družiny, Národní divadlo
• 1985 Karl Gassauer: Casanova na duchcovském zámku (Casanova auf Schloß Dux) – Casanova, divadlo Reduta Praha^[9]
• 1988 William Shakespeare: Král Jindřich IV. – Král Jindřich IV.
• 1990 Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa – Serebrjakov

• 1963 Ikarie XB 1 – role: Marcel Bernard
• 1980 Cukrová bouda – role: antifašista Alfred Bartl zvaný Freda
• Ďáblova past
• Smrt si říká Engelchen
• Obžalovaný
• Královský omyl
• Údolí včel
• …a pátý jezdec je Strach
• Případ pro začínajícího kata
• Vražedné pochybnosti
• Proč nevěřit na zázraky
• Skalpel, prosím
• Vlčí bouda
• Stín kapradiny
• Dobří holubi se vracejí
• Dva lidi v zoo

• 1969 Rozhovory (TV film) - role: muž (průvodce)

• 1968 Tom Stoppard: Albertův most (Albert's Bridge), role: Fraser, překlad Josef Červinka, režie: Charles Lefeaux, Český rozhlas
• 1981 Lesja Ukrajinka: Lesní píseň, překlad a dramatizace Václav Daněk, režie: Karel Weinlich, Český rozhlas

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 95, 97, 101, 110–7, 120, 125, 127
• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 162, 173, 180, 184, 276
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 251, 259, 276, 278
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 253, 256, 259
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 53, 54, 56
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 8, 137, 228, 257–9, 267, 285, 312–5, 342, 352, 355, 384–5, 407, 415, 439, 489, 491, ISBN 978-80-200-1502-0
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 300, 310–1, 313, 325, ISBN 80-207-0419-1
• Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 394
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 133, 239, 251, ISBN 80-204-0493-7
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 543
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 287–8
• Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 222, 330, 332–5, 342, 398–402
• František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 286–7, 316–9
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 189, ISBN 978-80-239-9604-3
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 191–3, 195, 197, 201, 208, 210, 214–6, 222, 239, 240, 256, 263, 270, 301–2, 384–5, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 15–6, 18, 20, 21, 24, 42, 53, 64, 81–3, 86, 89, 95, 103, 117, 169, 171, 191, 196, ISBN 80-7243-121-8
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 224, 240, 253, 279, 291, 296, 300, 307–9, 312, ISBN 80-85625-19-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Macháček na Wikimedia Commons
• Osoba Miroslav Macháček ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Macháček
• Miroslav Macháček v České divadelní encyklopedii
• Miroslav Macháček v databázi Archivu Národního divadla
• Miroslav Macháček v Česko-Slovenské filmové databázi
• Miroslav Macháček na Kinoboxu