Miroslav Mareček

Miroslav Mareček
Narození21. září 1954 nebo 1952
Kyjov
Úmrtí7. října 2008 nebo 2008
Kyjov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Mareček (21. září 1954 Kyjov[1]7. října 2008 Kyjov) byl český disident, signatář Charty 77 a hladovkář.

První hladovka

První hladovku držel již před listopadem 1989. Pracoval ve sklárnách, později jako topič v kotelně, kde na tiskárně množil a rozšiřoval prohlášení Několik vět, které bylo svým zaměřením neslučitelné s totalitním režimem a jeho signatáři žádali o reformu státní správy. Byla u něj udělána prohlídka a StB nalezla tiskárnu. Byl převezen k výslechu a obviněn z pobuřování. Proti obvinění držel od září 1989 svoji první hladovku. Po 35 dnech ho příslušníci VB odvlekli násilím do nemocnice.[2] Později byl převezen do psychiatrické léčebny, kde byl označen za nesvéprávného. Prohlášení Několik vět rozšiřoval v Kyjově a okolí spolu s chartistou Petrem Kozánkem.

Hladovka po listopadu 1989

Na začátku roku 1992 držel hladovku s požadavkem potrestání lidí odpovědných za trestní stíhání šiřitelů petice Několik vět, bez jídla vydržel údajně zhruba devadesát dní. Tehdy prý navíc odmítal platit zdravotní pojištění VZP. Dluh byl vymáhán strážníky a soudním vykonavatelem, na které se nebál vytáhnout mačetu, za což dostal nepodmíněný trest. Sám Mareček pak naopak zažaloval strážníky, že neoprávněně vnikli do jeho bytu, a žádal odškodné ve výši dvacet tisíc korun. Svým postojem dokázal přilákat i pozornost z vysoké politiky tehdejšího Československa. V Kyjově ho navštívil třeba šéf generální prokuratury Jiří Šetina nebo dokonce místopředseda federální vlády Jozef Mikloško.

V roce 2006 svoji situaci komentoval pro tisk jako boj s větrnými mlýny: „Byl to boj s větrnými mlýny, ale myslím, že to svůj význam mělo, i když já jsem na tom rozhodně jenom tratil.[3]

Závěr

Nakonec nedosáhl splnění svých požadavků, nýbrž jen relativní mediální slávy v Československu. Byl prvním hladovkářem, který přitáhl pozornost i samotného prezidenta Václava Havla, novinářů a na jeho podporu se dokonce po několik týdnů konaly demonstrace pod sochou sv. Václava na Václavském náměstí, kde jeho podporovatelé drželi také hladovku. Stáhl se tedy do ústraní a žil nejdříve se svojí matkou, poté již zcela osaměle a s nikým se nestýkal. Jeho dům byl nakonec zcela zpustlý. Zpustle působil nakonec i Miroslav Mareček. Zemřel v roce 2008 a jeho tělo bylo nalezeno až po několika týdnech, vyprahlé jako mumie.[2]

Reference

  1. Archivovaná kopie. cibulka.com [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-28. 
  2. a b https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/223562235300034/ Kalendárium 1. 10. 2023
  3. VACULOVÁ, Helena. Zemřel proslulý hladovkář Miloslav Mareček. iDNES.cz [online]. 2008-10-31 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy