Miroslav Martan

Miroslav Martan
Narození10. listopadu 1919
Borovany
Úmrtí31. prosince 2003 (ve věku 84 let)
Povoláníekonom,
překladatel,
spisovatel
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma materVysoká škola obchodní v Praze
Žánrscience fiction
Tématapřeklad a science fiction
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Martan (10. listopadu 1919 Borovany31. prosince 2003) byl český ekonom, spisovatel a překladatel vědecko-fantastické literatury především z angličtiny, výjimečně z francouzštiny.[1][2]

Život

Po skončení střední školy začal studovat na Vysoké škole obchodní v Praze. Po nacistickém uzavření českých vysokých škol byl zatčen a strávil tři roky v koncentračním táboře. Po skončení druhé světové války pokračoval ve vysokoškolském studiu, které ukončil roku 1947. Pak do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval jako ekonom v několika podnicích a institucích. Od roku 1945 byl členem Československé strany sociálně demokratické a od roku 1948 (po násilném sloučení ČSSD s KSČ) až do roku 1989 členem komunistické strany.[1]

O science fiction se zajímal už jako středoškolák. Stal se aktivním členem fandomu, kam jej počátkem osmdesátých let přivedl Stanislav Švachouček. Podílel se na znovuobnovení Klubu Julese Vernea roku 1984 a až do své smrti byl jeho předsedou. Překládal sci-fi převážně z angličtiny a kromě knižních vydání byly jeho překlady povídek otiskovány také v různých časopisech (například Zápisník, 100+1 nebo Ikarie). Do němčiny přeložil několik povídek Václava Vlka.[1]

Překlady

  • 1986William Tenn: Bernie coby Faust, povídka.
  • 1986 – Andrew M. Stephenson: Velký ničitel, povídka.
  • 1986 – John Wood Campbell: Věc, povídka.
  • 1986 – John Wood Campbell: Sebevražda, povídka.
  • 1986 – Theodore Sturgeon: Killdozer!, povídka
  • 1987Cyril M. Kornbluth: Kráčející tupci, povídka.
  • 1988Charles E. Fritch: Bloodmobile, povídka.
  • 1988 – William Tenn: Projekt Brooklyn, povídka.
  • 1988 – Alfred Bester: Hvězdo má, vzdálená..., povídka.
  • 1988 – Alfred Bester: O čase a Třetí avenui, povídka.
  • 1988 – Alfred Bester: Eskamotérské číslo, povídka.
  • 1988 – Poul Anderson: Kosmičtí křižácí, zkrácená verze románu.
  • 1988 – Charles West Runyon: V případě nebezpečí NTXIBW PRSP!, povídka.
  • 1988 – Murray Leinster: Etické rovnice, povídka.
  • 1988 – Murray Leinster: Země obrů, povídka.
  • 1988 – Larry Niven: Válečníci, povídka.
  • 1988 – Larry Niven: Příliv, povídka.
  • 1989Gordon R. Dickson: S počítači se nediskutuje, povídka
  • 1992Stanley G. Weinbaum: Odyssea na Marsu, povídková sbírka, spolupřekladatel.
  • 1992 – John Creasey: Mlha děsu, román..
  • 1992 – Darrell Schweitzer: Každý z nás je legenda, povídková sbírka, společně s Ivanem Adamovičem.
  • 1992 – Richard Bessiere: Hledá se pokusný králík, román.
  • 1992 – Robert Sheckley: Bílá smrt, román.
  • 1992 – A. E. van Vogt: Okřídlený muž, román.
  • 1993 – A. E. van Vogt: Vládci času, povídka.
  • 1993 – Fredric Brown: Ten bláznivý vesmír!, román.
  • 1996 – Larry Niven: Svět Ptavvů, román.
  • 1996 – Larry Niven: Protektor, román.
  • 1997Jon Kirkwood: Fantastické pohledy na gigantické stroje, literatura faktu pro mládež.
  • 1998F. Paul Wilson: Až do morku kostí, román.

Vlastní práce

  • Známý vesmír (1996), průvodce světem klasika akční sci-fi L. Nivena, esej.[3]
  • Pivo u protinožců, aneb, Trampujte v Austrálii (2001), kniha, vydaná k autorovým osmdesátinám, obsahuje jeho zážitky z roční cesty do Austrálie, kam odjel za svým bratrem, australským námořním důstojníkem.

Odkazy

Reference

  1. a b c Kdo je kdo v české a slovenské scifi. Praha: Nová vlna 2000, 2. Vydání, S. 45.
  2. Za Miroslavem Martanem - Interkom
  3. Miroslav Martan - The Internet Speculative Fiction Database

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“