Miroslav Pelta

Miroslav Pelta
Miroslav Pelta (2012)
Miroslav Pelta (2012)
5. předseda Fotbalové asociace ČR
Ve funkci:
17. listopadu 2011 – 6. června 2017 [1]
PředchůdceIvan Hašek
NástupceMartin Malík
Zastupitel města Jablonec nad Nisou
(do roku 2012 také radní města)
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 6. října 2018
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1992)

Narození27. listopadu 1964 (59 let)
Varnsdorf
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vztahyženatý
DětiKateřina, Dominika, Adam
PříbuzníPetr Majer (tchán)
SídloJablonec nad Nisou
Alma materStřední průmyslová škola stavební v Liberci
Profesepolitik, sportovní funkcionář a fotbalista
CommonsMiroslav Pelta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Pelta (* 27. listopadu 1964 Varnsdorf) je bývalý český fotbalový brankář, podnikatel, v letech 20112017 předseda Fotbalové asociace ČR, v letech 1994 až 2018 zastupitel města Jablonec nad Nisou, bývalý člen ODS.[2]

Mládí

S fotbalem začal v šesti letech v TJ Krásná Lípa, z které přešel do žákovského týmu Slovanu Varnsdorf. Při studiu Střední průmyslové školy stavební v Liberci se na internátu seznámil s vychovatelem Vlastimilem Caklem, jedním ze zakladatelů jablonecké ODS.[3] Díky němu ve věku patnácti let začal působit jako brankář v TJ LIAZ Jablonec. V dresu Jablonce odchytal 25 druholigových utkání (1982/83 – sestup 1985/86), jedno další si připsal během vojny ve VTJ Tábor (1983/84). Hráčskou kariéru ukončil předčasně kvůli zdravotním problémům.[4]

Po vojně se usadil v Jablonci, kde žije dodnes.

Sportovní funkcionář

Roku 1991 byl zvolen do čela představenstva FK Jablonec, který vedl až do roku 1999. Pod jeho vedením se Jablonec dostal ze třetí ligy do nejvyšší české soutěže Gambrinus ligy. Poté přešel do Sparty Praha, kde v letech 19992005 zastával funkci generálního ředitele. Po odchodu ze Sparty pracoval dva roky jako obchodní ředitel marketingové společnosti svazu STES. V roce 2007 se vrátil do představenstva FK Jablonec, kde jako místopředseda působí dodnes.[5]

Předseda Fotbalové asociace České republiky

Po odchodu Ivana Haška z čela FAČR v červnu 2011 oznámil Pelta svoji kandidaturu na předsedu. Na valné hromadě 17. listopadu 2011 byl předsedou zvolen (protikandidáty byli Jindřich Rajchl a Tomáš Paclík).[6] V červnu 2013 svoji pozici obhájil[2], jeho protikandidátkou měla být Markéta Haindlová, která ale nakonec ve volbách nefigurovala, neboť neobdržela dostatečné množství nominací od klubů.[7]

Během Peltova předsednictví bylo zaznamenáno několik úspěchů, mj. zisk pořadatelství mistrovství Evropy do 21 let v roce 2015 a projekt Členství oceněný Evropskou fotbalovou unií UEFA coby nejlepší počin za rok 2012 v kategorii speciálních projektů.[zdroj?] Také za jeho předsednictví započala výstavba nového sídla FAČR.[8] V listopadu 2013 vyřešil spor dvou pražských klubů s názvem Bohemians, jenž se vlekl osm let.[9] Po neúspěšné kvalifikaci na MS 2014 v Brazílii, v jejímž průběhu odstoupil trenér Michal Bílek, předložil nabídku trenérovi Pavlu Vrbovi, který se v lednu 2014 stal novým hlavním trenérem českého národního týmu.[9]

Místopředseda Českého olympijského výboru

Na konci října 2016 byl Miroslav Pelta hladce zvolen místopředsedou pro sport Českého olympijského výboru,[10][11] v působnosti má práci se sponzory.

Kauza sportovních dotací

Pelta je často kritizován za své údajné napojení na fotbalové podsvětí.[12][13] Proslulým se stal především jeho výrok „všechno bylo cinklý“[14], na základě kterého byl vyšetřován pro podezření z uplácení. Řízení však bylo zastaveno a Pelta vystupoval v kauze Synot pouze jako svědek.[2] Sám Pelta se v online rozhovoru vyjádřil, že si tento výrok již v českém fotbale tvrdě odpracoval.[15] Kritizován je také silný vliv místopředsedy asociace a údajného představitele fotbalového podsvětí Romana Berbra.[8][16][17] V červnu 2013 v Jablonci nad Jizerou, kde Miroslav Pelta předával cenu pro vítěze krajského poháru, ho napadl opilý soukromý zemědělec Pavel Janata, který jako důvod svého útoku uvedl, že není spokojen s tím, „jací lidé zastupují český sport“. Výsledkem nebylo žádné zranění (nepočítaje poškrábanou ruku předsedy FAČR).[18]

V květnu 2018 byla kárným senátem Nejvyššího správního soudu potrestána soudkyně Sylva Mašínová za to, jak rozhodovala v květnu 2016 spor na ochranu osobnosti fotbalových funkcionářů Romana Berbra a Dagmar Damkové a také za to, že její chování neslo už nádech klientelismu. Mašínová i její advokát přiznali, že měla vztah s Miroslavem Peltou, díky tomu měla od Pelty nejrůznější benefity – VIP vstupenky na fotbalová utkání, letenky a ubytování po světě. Jejich vztah údajně trval krátce a odehrál se několik let před rokem 2016, kdy Mašínová rozhodovala případ Berbra a Damkové. Případ však rozhodla ve prospěch Berbra a Damkové takovým způsobem, který odvolací soud označil jako popření práva žalovaného na spravedlivý proces a navíc v den jednání udržovala intenzivní telefonický kontakt s Peltou, který měl podle Pavla Šámala, předsedy Nejvyššího soudu, na úspěchu Berbra a Damkové zájem. Pelta popřel, že by s Mašínovou byli milenci a že by měl nějaký zájem na výsledku sporu, který Mašínová rozhodovala.[19]

Policejní vyšetřování a soudy

Policie provedla 3. května 2017 razii v sídle asociace a dalších institucí v souvislosti s přerozdělení státních dotací ze strany ministerstva školství pro rok 2017. Během akce byl kromě jiných zadržen i Pelta.[20] Byla na něj uvalena vazba,[21] z níž byl propuštěn 7. června téhož roku.[22]

Dne 26. listopadu 2021 byl nepravomocně odsouzen k šesti letům nepodmíněného trestu odnětí svobody, pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech korporací a peněžitému trestu ve výši pěti milionů korun.[23][24] Vrchní soud v Praze ale tento rozsudek zrušil a věc vrátil k novému projednání a doplnění dokazování.

Dne 27. dubna 2023 pražský městský soud mu udělil šestiletý nepodmíněný trest odnětí svobody, pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech korporací a peněžitý trest ve výši pěti milionů korun. [25]

Dne 3. září 2024 byl napotřetí nepravomocně odsouzen k pětiapůl letům nepodmíněného trestu odnětí svobody, k pětiletému zákazu činnosti činnosti ve statutárních orgánech korporací a peněžitému trestu ve výši pěti milionů korun.[26]

Politická kariéra

Miroslav Pelta je letitý člen Občanské demokratické strany, kam ho dostal stejně jako do fotbalu Vlastimil Cakl.[3] Od roku 1994[27]působil jako zastupitel města Jablonec nad Nisou, do roku 2012 působil i jako radní.[28]

V roce 2012 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Libereckého kraje.[2] V komunálních volbách v říjnu 2014 kandidoval opět v Jablonci za ODS a byl zvolen do obecního zastupitelstva.[29] Ve volbách v roce 2018 již nekandidoval.[30]

Obchod s nemovitostmi

Pelta po revoluci začal kupovat nemovitosti, na což si dle svých slov půjčil od bank. V roce 2010 mu patřilo šest domů a dvě haly.[3] Má podíl ve společnosti Prosečská investiční.

Kritika

Objevují se názory, že „skoupil celý Jablonec za babku a město mu šlo při prodejích na ruku.“[3] Podezření si získal především nákup nevyužitých luk a polí od města na Prosečí v roce 2008. S těmito pozemky územní plán města z roku 2011 počítá, že se změní na parcely. Hodnota Peltových pozemků se tímto plánem ztrojnásobila.[31]

Soukromý život

Je ženatý, má tři děti. Nejstarší Kateřina se narodila v roce 1987, prostřední Dominika v roce 1993 a nejmladší syn Adam v roce 1997.

Ve svém volném času se věnuje houbaření.[3]

Je zetěm bývalého fotbalisty, trenéra a bývalého vedoucího A-mužstva Jablonce Petra Majera.[32]

Odkazy

Reference

  1. Stíhaný Pelta už není šéfem fotbalu, na pozici předsedy rezignoval. iDNES.cz [online]. 2017-06-06 [cit. 2017-07-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d Miroslav Pelta [online]. Economia, 2013-07-12 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  3. a b c d e FROUZOVÁ, Kateřina. Muž tří tváří, kterého proslavil fotbal i Čtvrtníčkův Ivánek. Miroslav Pelta. Ahaonline.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2009-08-25 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. ISSN 1214-8997. 
  4. VITNAR, Petr. Miroslav Pelta - Představujeme zastupitele města. Jablonecký měsíčník [online]. 2008-02-29 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  5. HRUBAN, Martin. Nový šéf českého fotbalu Miroslav Pelta: schopný boss s trochu cinklou pověstí. iHNed.cz [online]. 2011-17-11 [cit. 2013-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-25. 
  6. Novým předsedou FAČR se stal Miroslav Pelta, ceskatelevize.cz, citováno 22. 7. 2013
  7. Fotbalový rozhodčí ze skandálního zápasu postoupil do ligy, iDNES.cz, citováno 22. 7. 2013
  8. a b MALÝ, Jan. Symbol Peltovy vlády: nedůvěra. Hospodářské noviny [online]. 2013-06-06 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  9. a b Nebyl to souboj mezi mnou a panem Paclíkem, řekl Pelta k rozhodnutí Vrby, iDNES.cz, citováno 18. 11. 2013
  10. Jiří Kejval zůstává na další čtyři roky předsedou ČOV, místopředsedou nově a překvapivě i Pelta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-26, rev. 2016-10-26 [cit. 2017-5-12]. Dostupné online. 
  11. MÁDL, Luděk. Branky, body, intriky: Ječmínek zradil Hušáka, teď svrhli jeho. U voleb ČOV špína teče, Pelta stoupá. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-26 [cit. 2017-5-12]. Dostupné online. 
  12. KÁNINSKÝ, Josef. Co se Pelta naučil, jako by našel. Hospodářské noviny [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  13. STANĚK, Luděk. Český fotbal si zaslouží jediné - totální bojkot. Reflex [online]. 2013-05-25 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  14. KMENTA, Jaroslav. Pelta v odposlechu: Všechno bylo cinklý. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2005-05-18 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  15. Dal bych jim amnestii, reagoval kandidát na předsedu Pelta na návrat fotbalistů. Sport.cz [online]. 2011-11-16 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  16. KUKLÍK, Vladimír. Přehlasovat Berbra pro mě není problém, řekl Pelta. A hned to dokázal. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-06-20 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  17. MALÝ, Jan. Pelta vyhlásil Berbrovi nulovou toleranci. Ještě jeden exces a půjde z kola ven, řekl předseda. iHNed.cz [online]. 2013-06-08, rev. 2013-06-10 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. Šéfa českého fotbalu Peltu fyzicky napadl opilý fanoušek, iDNES.cz, citováno 22. 7. 2013
  19. Soudkyně Mašínová přiznala poměr s Peltou, soud jí snížil plat o třetinu. Novinky.cz [online]. Borgis, 30. 5. 2018. Dostupné online. 
  20. Policie spustila razii kvůli sportovním dotacím. Zadržen Jansta, Pelta i Březina
  21. Šéf Fotbalové asociace Pelta půjde kvůli dotační kauze do vazby, rozhodl soud. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-05 [cit. 2017-05-05]. Dostupné online. 
  22. Expředseda fotbalové asociace Pelta byl propuštěn z vazby
  23. Exšéf fotbalu Pelta dostal šest let vězení, musí zaplatit pět milionů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-26 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. 
  24. Soud poslal Peltu za dotace do vězení na 6 let, Kratochvílovou na 6,5 roku. České noviny [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  25. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/miroslav-pelta-rozsudek-sportovni-dotace_2304271312_ako Pelta a Kratochvílová jsou vinni, rozhodl i napodruhé soud. Zmanipulovali sportovní dotace
  26. ČTK. Soud potřetí uznal Peltu vinným v kauze sportovních dotací. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  27. LÉKO, Kristián. Volal Pelta. A co chtěl? Být předsedou svazu. [online]. Česká pozice, 2011-07-21 [cit. 2013-07-20]. Dostupné online. 
  28. SZABAN, Oldřich. Pelta odstoupil, už nebude jabloneckým radním. Naše Jablonecko [online]. 2012-01-27 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  29. Občanská demokratická strana. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014
  30. Pelta se stahuje z politiky i veřejného života. Nebudu ODS zatěžovat, říká fotbalový boss. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-08-28 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. 
  31. BRABENCOVÁ, Lenka. Fotbalový boss Pelta koupil louku, Jablonec ji promění na parcely. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-08-26 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 
  32. Kdo je ten sklerotik, co zapomněl vzít na zápas do Kladna registračky jabloneckých fotbalistů? Peltův tchán!. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-18 [cit. 2013-07-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pelta.JPG
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Miroslav Pelta, předseda FAČR (2012)