Miroslav Pich-Tůma
| Miroslav Pich-Tůma | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Vojenská služba | |
| Přezdívka | Tůma |
| Hodnost | politický komisař |
| Velel | Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus |
| Narození | 22. srpna 1919 Havlovice  Československo |
| Úmrtí | 9. ledna 1995 (ve věku 75 let) Trutnov Česko |
| Národnost | Češi |
| Zaměstnání | Státní bezpečnost |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Pich-Tůma (22. srpna 1919 Havlovice – 9. ledna 1995 Trutnov[1]) byl český a československý vrah[2], odbojář z druhé světové války, poválečný politik Komunistické strany Československa a poslanec Prozatímního Národního shromáždění. Po roce 1948 byl funkcionářem Státní bezpečnosti s podílem na bezpráví v 50. letech.
Život
Za druhé světové války působil v odboji. V roce 1940 přešel do Sovětského svazu, později byl členem Rudé armády. Byl zařazen do důstojnické školy pro specialisty na partyzánský boj a stal se komisařem partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Na jaře 1945 se podílel na boji Na Dlouhé[zdroj?!] a velel partyzánské brigádě Mistra Jana Husa. Existují spekulace o jeho roli při tomto bojovém střetnutí, které skončilo smrtí téměř všech partyzánů. Někteří autoři ho obviňují ze spolupráce s gestapem, jasné důkazy ale chybí.[3] V roce 1945 vytvořil vlastní skupinu F-15, která se zabývala získáváním archivů gestapa a vydíráním agentů, kteří byli v těchto archivech uvedeni.[4] V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ, respektive za Svaz české mládeže. V parlamentu setrval do března 1946. Pak rezignoval na mandát a po krátký zbytek funkčního období do parlamentních voleb v roce 1946 místo něj zasedal v parlamentu Rostislav Závodský.[5]
Byl předsedou Československého svazu partyzánů. Klement Gottwald ho pověřil vybudováním tajné zpravodajské organizace uvnitř KSČ a svazu partyzánů. Působil u Státní bezpečnosti, kde plnil úkoly proti ostatním politickým stranám a měl velký podíl na zničení československé demokracie[6], po roce 1948 se podílel na násilnostech a justičních zločinech. V den nalezení těla politika Jana Masaryka se pohyboval v 7 hodin ráno na místě činu. Nedokázal nikdy tuto okolnost vysvětlit. V roce 1964 závěry inspekce ministra vnitra potvrdily, že v letech 1948–1949 osm příslušníků StB v čele s Tůmou zlikvidovalo tři vyšetřované osoby. Dvě byly bez soudu popraveny, třetí měla být utlučena v průběhu výslechu. Jeho vyjadřování bylo velmi jednoduché, jeho primitivnost se projevovala nelidským postupem vůči vyšetřovancům. Používal nejsurovější metody a figuroval ve většině případů, kdy došlo ze strany orgánů Státní bezpečnosti k páchání násilné trestné činnosti.[4] Již po roce 1953 byl za „porušování socialistické zákonnosti“ Tůma krátce odsouzen, ale v roce 1956 mu byl zbytek trestu přeměněn na podmíněný a v roce 1960 byl amnestován. Do vazby se dostal opět v letech 1968–1969. Před Vojenským soudem v Příbrami se znovu ocitl roku 1990 a ten jej pak v červenci 1991 rehabilitoval, což vyvolalo kritickou odezvu, protože spolutvůrce zločinů 50. let tak byl postaven na roveň politickým vězňům. V první polovině 90. let byla jeho osoba objektem zájmu médií, byl kritizován za svou roli v komunistickém teroru 50. let a připravovalo se nové vyšetřování. V lednu 1995 se oběsil na půdě svého domu v Trutnově.[3][7][8][9][10]
Odkazy
Reference
- ↑ Miroslav Pich-Tůma [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2022-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Partyzáni bojovali do posledního dechu. U Leškovic padli před desítkami let se ctí [online]. havlickobrodsky.denik.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠEDIVÝ, Zdeněk F. Velká operace – Pokus státní bezpečnosti o likvidaci třetího odboje.. [s.l.]: Papyrus, 1996. 173 s. ISBN 80-85776-68-5.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Prokop. Příslušník StB Miroslav Pich-Tůma. Cheb: Svět křídel, 2022. 328 s. ISBN 978-80-7573-096-1.
- ↑ 30. ročník DÁLKOVÉHO POCHODU ODBOJEM A KRÁSAMI ... a zároveň 13. ročník POCHODU "PADESÁTKA" [online]. organizacni.vybor.sweb.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-30.
- ↑ Pich-Tůma vyzýval partyzány k fízlování a donášení už na konci roku 1945 [online]. pametnaroda.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Po Václavu Bendovi [online]. listy.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Surovy vysetrovatel z padesatych let Pich-Tuma spachal sebevrazdu [online]. lsv.cesnet.cz [cit. 2012-01-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Miroslav Pich-Tůma, spis.