Miroslav Rafaj

Miroslav Rafaj
Narození25. dubna 1934
Zubří (u Rožnova pod Radhoštěm)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. prosince 1987 (ve věku 53 let)
Opava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílesní inženýr, redaktor a prozaik
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola zemědělská a lesnická v Brně
Příbuzní
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Rafaj (25. dubna 1934, Zubří (u Rožnova pod Radhoštěm)5. prosince 1987, Opava) byl český lesní inženýr, redaktor a prozaik, bratr (dvojče) literárního kritika a básníka Oldřicha Rafaje.[1]

Život

Vyrůstal v rodině krejčího. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Jičíně roku 1953 vystudoval na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně obor inženýrské stavby lesnické a roku 1958 získal titul inženýr. Od roku 1960 žil v Opavě, kde do roku 1968 působil jako stavbyvedoucí a projektant v podniku zemědělských meliorací. Pak řídil opavskou Okresní správu silnic a v letech 19711972 byl vedoucím odboru výstavby Městského národního výboru ve Vítkově. Roku 1973 se stal šéfredaktorem nakladatelství Profil v Ostravě a tuto funkci vykonával až do své smrti. Zároveň se roku 1977 stal tajemníkem severomoravské pobočky normalizačního Svazu českých spisovatelů.[1]

Dílo

Náměty pro své prózy čerpal především z pracovních prostředí, které osobně poznal. Jeho hrdinové v nich překonávají pracovní těžkosti a vzájemná nedorozumění a nacházejí k sobě cestu tím, že zapomínají na osobní zájmy ve prospěch společného díla, čímž demonstrují zrání nového socialistického člověka. V letech tzv. normalizace byly proto jeho knihy vyzvedány jako vzor tzv. angažované literatury. Jeho prozaické dílo doplňuje několik divadelních, televizních a rozhlasových her.[1]

Bibliografie

Prózy

  • Neustále kolem tebe (1963), cyklus povídek ze života kopáčů na melioračních stavbách v severomoravském pohraničí.
  • Obtíže rovin (1973), román z prostředí melioračních prací o vytváření odpovědného vztahu k práci.
  • Výzvy k soukromým slavnostem (1975), soubor povídek a novel o osudech současných lidí.
  • Slepá kolej (1975), sbírka povídek z prostředí vodohospodářských staveb popisujících situace, kdy jde o řešení namáhavého a důležitého pracovního úkolu.
  • Slaný sníh (1976), román z podhorského kraje jehož hrdina, předák party silničářů, ztrácí pro svůj až fanatický přístup k boji s přírodním živlem vztah ke své rodině.
  • Zahrada po rodičích (1979), soubor črt, povídek a novel.
  • Průzkum větrných mlýnů v Oderských vrších (1979), román, jehož hrdina, stárnoucí dělník z kamenolomu, si uvědomí vztah svého života k životům minulých generací a snaží se v kraji, kde dříve byly stovky větrných mlýnů, alespoň jeden znovu postavit.
  • Hořící kůň (1980), sbírka povídek, jejímiž hrdiny jsou většinou přímí účastníci partyzánské hnutí, které formovalo jejich myšlení (autor konfrontuje tragickou dobu nacistické okupace s mírovým životem za socialismu).
  • Obklopen blaženými postavami (1984), sbírka povídek o prostých lidech z Valašska.
  • Pěší lidé (1985), sbírka povídek, ve kterých autor vyzývá k lidské solidaritě.
  • Čas bez slitování (1986), výbor z autorova povídkového díla.

Dramatická tvorba

  • Hrst země (1972), rozhlasová hra.
  • Vánice (1973), rozhlasová hra.
  • Chléb s medem (1975), rozhlasová hra.
  • Dostihy v Odrách (1976), divadelní hra.
  • Cesta do vnitrozemí (1976), divadelní hra.
  • Chuť na rozinky (1977), televizní hra.
  • Most naděje (1980), televizní hra.

Filmové a televizní adaptace

  • Obtíže rovin (1975), televizní film, režie Alois Müller.
  • Muž s orlem a slepicí (1978), film, režie Ivo Novák.
  • Slaný sníh (1984), televizní film, režie Otakar Kosek.

Odkazy

Reference

  1. a b c Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 294-295

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“