Miroslav Servít

Miroslav Servít
Narození17. prosince 1886
Kukleny
Úmrtí6. dubna 1959 (ve věku 72 let)
Libonice
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílichenolog a botanik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Servít (17. prosince 1886 Kukleny u Hradce Králové – 6. dubna 1959 Libonice u Hořic) byl pedagog a přírodovědec.

Život

Miroslav Servít se narodil v Kuklenách u Hradce Králové. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a stal se významným badatelem v oborech morfologie a ekologie lišejníků, řas, mechů a mikromycet.

Pedagogická a vědecká činnost

Po studiu nejprve působil jako středoškolský učitel na Vyšší hospodářské škole v Hořicích v Podkrkonoší. Dne 15. září 1923 se stal jejím správcem. Poté, co byla škola v roce 1925 změněna na dvouletou hospodářskou odbornou školu, byl zvolen jejím ředitelem.

Miroslav Servít vedl nově založenou zemědělskou výzkumnou stanici a stal se redaktorem časopisu „Žatva“. Mimo jiné se plně věnoval zušlechťování hořického ječmene, pšenice a hořického ovsa. Ministerstvem zemědělství byl pověřen pořádáním odborných kurzů pro sedláky a rolníky. Servít byl členem Československé botanické společnosti, publikoval vědecké studie v češtině, němčině a latině.

„Intenzivně se zabýval šlechtěním a pokusnictvím, zaměřil se rovněž na výzkum pyrenokarpních lišejníků.“[1]

Mezi léty 1936[2] a 1943 působil jako ředitel rolnické školy v Kuklenách, poté byl z politických důvodů předčasně penzionován. Po druhé světové válce se vrátil k pedagogické činnosti a v říjnu roku 1945 byl jmenován do funkce ředitele Vyšší rolnické školy v Kadani. Ve školním roce 1945/1946 je zde poprvé vyučovacím jazykem čeština, v prvním ročníku studuje 45 studentů. Servít není zaměřený pouze na školu, ale je uchvácen i rozmanitostí přírody na Kadaňsku.

Nesnáze v době komunismu

V únoru roku 1948 se Miroslav dostává do sporů s komunistickými mocipány. V červnu roku 1950 je opět z politických důvodů donucen opustit školství a znovu je penzionován. Kvůli obživě přijal místo učitele v jednotřídce v Petlerech u Klášterce nad Ohří, kde zároveň uklízel a dělal školníka.

„Málokdo tehdy na Kadaňsku věděl, že nenápadný učitel Servít je významným vědcem, který i přes klatbu komunistického režimu spolupracoval externě s Československou akademií věd v Praze a s pomocí svých akademických přátel i nadále publikoval.“[1]

Historický odkaz

Po několika letech strávených v jednotřídce se přestěhoval do Podkrkonoší. RNDr. Miroslav Servít po sobě zanechal velmi významné přírodovědné dílo. Je autorem několika knih, studií a článků. V roce 1992 byla založena Nadace RNDr. Miroslava Servíta a 19. června 1999 byla odhalena pamětní deska na budově zemědělské školy v Kadani.

Miroslav Servít zemřel v zapomenutí 6. dubna 1959.

Dílo

  • Cena výběru individuí při zušlechťování hospodářských rostlin (1926)[3]
  • Pokusy s populacemi hospodářských rostlin
  • Nové druhy Verrucarií a příbuzných rodů
  • Rostlinopis pro rolnické školy a odborné hospodářské školy (1937)[4]
  • Československé lišejníky čeledi Verrucariaceae (1953)[4]
  • Klíč k určování lišejníků ČSR (1956, spoluautor[4])

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
  2. ↑ Žatva. Věstník Hospodářsko-průmyslové jednoty okresu hořického. Zemědělsko-odborný měsíčník pro kraj podkrkonošský, Hořice 1. října 1936, str. 181
  3. ↑ https://books.google.cz/books/about/Cena_výběru_individuí_při_zušlechť.html?id=O4ytYgEACAAJ&redir_esc=y
  4. ↑ a b c http://casopis.vesmir.cz/clanek/miroslav-servit-vedec-a-pedagog

Literatura

  • HLAVÁČEK, P. Svědkové minulosti. Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Kadaň : [s.n.], 2008.
  • HLAVÁČEK, P. Královské město Kadaň. Kadaň, 2008.