Miroslav Stöhr

Miroslav Stöhr
Narození4. července 1859
Vamberk
Úmrtí6. srpna 1929 (ve věku 70 let)
Praha-Královské Vinohrady
Povoláníarchitekt, obchodník a stavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Stöhr (4. července 1859 Vamberk[1] – 6. srpna 1929 Praha-Královské Vinohrady[2]) byl český architekt. Realizoval celou řadu budov, především v Praze, postavených v historizujícím slohu.

Život

Narodil se ve Vamberku do rodiny tamního barvíře Jana Stöhra (psáno též Štera) a jeho manželky Marie, roz. Fridrichové. Vystudoval stavitelství a architekturu. Roku 1886 se v Praze oženil s Blankou Červinkovou.[3] Roku 1891 si otevřel vlastní projekční kancelář na Smíchově. Rovněž ve své prodejně na Smíchově a posléze také v Lazarské ul. 3 (dům Domácnost) prodával litinová kamna a topidla, mj. amerických značek.

Na konci 19. století si v Černošicích nechal podle vlastního návrhu postavit letní dům, tzv. Stöhrovu vilu.[4]

Zemřel 6. srpna 1929 ve Státní nemocnici v Praze na Královských Vinohradech na zánět močového měchýře a ledvin. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[2]

Dílo (výběr)

  • Projekt Nového židovského hřbitova na Olšanech, Praha-Olšany (1890, s arch. Bedřichem Munzbergerem)[5]
  • Pavilony na Jubilejní zemské výstavě, Holešovické výstaviště, Praha (1891)
  • Smíchovská aréna, Smíchov (dřevostavba, 1891, zbořeno 1938)[6]
  • Nájemní dům, Dlouhá 11, Praha-Staré Město
  • Městský palác, Biskupská 1752/7, Praha-Nové Město (1893)
  • Městský palác, Dlouhá 13-15, Praha-Staré Město (1899)
  • Stöhrova vila, Dr. Janského 399, Černošice (konec 19. století)
  • Nájemní dvojdům, Holečkova 121 a 123, Praha-Košíře
  • Nájemní dvojdům, Plzeňská 104 a 106, Praha-Košíře
  • Tři nájemní domy, Plzeňská 55, 57 a 59, Praha-Košíře
  • Nárožní nájemní dům, Řeznická 21, Praha-Nové Město
  • Městský palác, Štěpánská 27 a 29, Praha-Nové Město
  • Neuhauserova vila, Badeniho 2, Praha-Letná (1902, pozdější sídlo Velvyslanectví Izraele v ČR)[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Černošice: "nová šlechta" objevila venkov díky železnici. Z Prahy donesla eleganci. Aktuálně.cz [online]. 2022-02-03 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b KAUZA3.CZ, Obcanske sdruzeni. Malá velká architektura pod břečťanem. www.kauza3.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Databáze divadelní architektury / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Architektonický obzor. Praha: Spolek architektů a inženýrů v Království českém, 1.3.1905, 4(9), s. [4]. ISSN 1803-3350. Dostupné online[nedostupný zdroj]
  • Český dům: časopis hájící zájmy majitelů domů, jakož i stavitelů. Praha: Frant. Malota, 01.03.1902, 7(5), s. 52. Dostupné online
  • Technické listy. 20.1.1891, 4(3), s. 28. ISSN nepřiděleno20306. Dostupné online

Externí odkazy