Miroslav Svoboda (1924–1942)
| Miroslav Svoboda | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 15. května 1924 Kroměříž  Československo |
| Úmrtí | 7. března 1942 (ve věku 17 let) Mauthausen  Německá říše |
| Místo pohřbení | Kroměříž |
| Národnost | Češi |
| Povolání | odbojář |
| Rodiče | Ludvík Svoboda a Irena Svobodová |
| Příbuzní | Zoe Klusáková-Svobodová (sestra) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Svoboda (15. května 1924 Kroměříž – 7. března 1942 Mauthausen)[1] byl český odbojář, jediný syn generála Ludvíka Svobody.
Život
Vystudoval Reálné gymnázium v Kroměříži, avšak v lednu 1942 byl vyškrtnut ze seznamu studentů poté, co byl odsouzen stanným soudem v Brně za účast v protinacistickém odboji na území v Protektorátu. Gestapo dostalo informace o rodině Svobodových, kteří údajně skrývali partyzány společně s jejich vysílačkou, kteří byli vysláni ze Sovětského svazu.[2] Dne 2. 11 1941 byl zatčen gestapem u svého strýce Jaroslava Stratila, mlynáře v Nezamyslicích, společně s dalšími členy rodiny a spolupracovníky, kteří se podíleli na ukrývání parašutistů z výsadku S1/R.[3] Zemřel v koncentračním táboře Mauthausen v březnu 1942.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Miroslav Svoboda [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-06-03 [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ ŽIVOTY SLAVNÝCH. Ludvík Svoboda: Jaký měl podíl na dvou zásadních tragédiích našich dějin?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ "Encyklopedie Kroměříže" [online]. Knihovna Kroměřížska [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Svoboda na Wikimedia Commons - Miroslav Svoboda v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Miroslav Svoboda (1924 1942).jpg
Miroslav Svoboda (* 15. května 1924 Kroměříž – 7. března 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář, jediný syn generála Ludvíka Svobody a jeho manželky Ireny Svobodové. Dne 2. listopadu 1941 byl zatčen gestapem u svého strýce Jaroslava Stratila, mlynáře v Nezamyslicích, společně s dalšími členy rodiny a spolupracovníky, kteří se podíleli na ukrývání parašutistů z výsadku S1/R. V lednu 1942 byl odsouzen stanným soudem v Brně za účast v protinacistickém odboji na území Protektorátu Čechy a Morava k trestu smrti.
Miroslav Svoboda (* 15. května 1924 Kroměříž – 7. března 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář, jediný syn generála Ludvíka Svobody a jeho manželky Ireny Svobodové. Dne 2. listopadu 1941 byl zatčen gestapem u svého strýce Jaroslava Stratila, mlynáře v Nezamyslicích, společně s dalšími členy rodiny a spolupracovníky, kteří se podíleli na ukrývání parašutistů z výsadku S1/R. V lednu 1942 byl odsouzen stanným soudem v Brně za účast v protinacistickém odboji na území Protektorátu Čechy a Morava k trestu smrti.