Miroslav Táborský
| Mgr. MgA. Miroslav Táborský | |
|---|---|
.jpg) Miroslav Táborský (2020) | |
| Narození | 9. listopadu 1959 (64 let) Praha  Československo |
| Alma mater | AMU v Praze Univerzita Hradec Králové |
| Choť | Kateřina Táborská |
| Děti | dva synové |
| Oficiální web | Profil na webu domovského divadla |
| Umělecké ceny | |
Goyova cena | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Táborský (* 9. listopadu 1959 Praha) je český herec, dabér a komik.
Život
Jeho profesionální herecké začátky byly poměrně těžké, celkem třikrát se pokoušel o přijetí na DAMU, ale přijat byl až napočtvrté. Zatím v roce 1985 dokončil studium na pedagogické fakultě[1] (obor fyzika a základy techniky). V roce 1987 absolvoval na DAMU a nastoupil do prvního angažmá v kladenském divadle. Později působil v Divadle E. F. Buriana, Studiu GAG, Divadle pod Palmovkou a v Divadle Labyrint. V roce 1996 začalo jeho angažmá v Divadle v Dlouhé.[1] Od roku 2011 vystupuje též v Divadle Járy Cimrmana (v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký (Bystrozraký), ve hrách Záskok (Doktor Vypich), České nebe (Jan Hus)[2] a Švestka (Vechtr Hájek). Daboval také Lorda Voldemorta ve filmech Harry Potter.
Divadelní role, výběr
- 1997 – Josef Topol: Konec masopustu, Jindřich, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2000 – Terry Pratchett: Soudné sestry, Šašek, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2001 – Hana Burešová, Štěpán Otčenášek, Jan Vedral: Obrazy z Francouzské revoluce, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2002 – Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Běsi, Grigorjev, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2002 – Ronald Harwood: Garderobiér, Norman, Divadlo v Dlouhé, režie Martin Huba
- 2004 – George Tabori: Goldbergovské variace, Goldberg, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2004 – John Millington Synge: Hrdina západu, Christy Mahon, Divadlo v Dlouhé, režie Janusz Klimsza
- 2006 – Terry Pratchett: Maškaráda čili fantom opery, Štandlík, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2006 – Michail Bulgakov: Moliere, Jean Baptiste Poquelin de Moliere, Divadlo v Dlouhé, režie Sergej Fedotov
- 2007 – Lucius Annaeus Seneca: Faidra, Theseus, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2007 – Alena Morávková: Posedl mě ďábel, On, Divadlo v Dlouhé, režie Miroslav Táborský
- 2008 – Kchung Šan - žen: Vějíř s broskvovými květy, hodnostář Jang, Divadlo v Dlouhé, režie Jan Antonín Pitínský
- 2008 – Daniel George: Souborné dílo WS, Pan Miroslav, Divadlo v Dlouhé, režie Jan Borna
- 2008 – Irena Dousková: Oněgin byl Rusák, Karel Freistein, Divadlo v Dlouhé, režie Jan Borna
- 2009 – Pedro Calderón de la Barca: Lékař své cti, Don Guttiere, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2011 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Filip Dubský, Divadlo v Dlouhé, režie Jan Borna
- 2011 – Paul Claudel: Polední úděl, De Ciz, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2012 – Nikolaj Vasiljevič Gogol: Hráči, Švochněv, Divadlo v Dlouhé, režie Jan Borna
- 2012 – Alexandre Dumas: Tři mušketýři, Planchet, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2013 – Michel de Ghelderode: Slečna Jairová, Jairos, Divadlo v Dlouhé, režie Hana Burešová
- 2011 – Jára Cimrman: Dlouhý, široký a Krátkozraký, Divadlo Járy Cimrmana, režie Ladislav Smoljak
- 2017 – Jára Cimrman: Záskok, Divadlo Járy Cimrmana, režie Ladislav Smoljak
- 2018 – Jára Cimrman: České nebe, Divadlo Járy Cimrman, režie Ladislav Smoljak
- 2022 – Jára Cimrman: Švestka, Divadlo Járy Cimrmana, režie Ladislav Smoljak
Filmové a seriálové role (výběr)
- 1991 – Tankový prapor (desátník Plíhal)
- 1992 – Černí baroni (Voháňka)
- 1993 – Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek - (Kaprál)
- 1993 – Konec básníků v Čechách, Svatba upírů
- 1996 – Kolja (kpt. Novotný), Lotrando a Zubejda (Hálí)
- 1997 – Jezerní královna, Sněhurka
- 1998 – Dívka tvých snů (Španělsko – český tlumočník Václav Passer)
- 2000 – Duna (hrabě Hasimir Fenring), Tmavomodrý svět (Vilda Hout), Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (Tom Lomal)
- 2002 – Děti Duny
- 2003 – Jak básníci neztrácejí naději, Mazaný Filip, Četnické humoresky
- 2004 – Eurotrip, Místo nahoře (Lukeš)
- 2005 – Hostel, Kletba bratří Grimmů
- 2007 – Crash Road, Maharal – Tajemství talismanu, Vratné lahve (vedoucí prodejny Šubrt)
- 2008 – Bobule, Nejkrásnější hádanka
- 2009 – Peklo s princeznou (generál), Normal (Klein), 2Bobule
- 2010 – Kuky se vrací (Vodák, hlas)
- 2011 – 4teens, Borgia (Gianbattista Orsini)
- 2012 – Ententýky (Arnošt Smutný), Probudím se včera (profesor Maznička)
- 2013 – Špačkovi v síti času (klaun)
- 2014 – Pojedeme k moři (taxikář), Vinaři (Jan Fuksa), Tři bratři (lékař)
- 2015 – Život je život (Josef Kalina), Celebrity s.r.o. (číšník)
- 2016 – Jak básníci čekají na zázrak (Hanousek), Dvojníci (policista), Bezva ženská na krku (starosta), Lída Baarová (generální ředitel Ludwig Klitzsch), Na vodě, Atentát
- 2017 – Miluji tě modře (ředitel Národní galerie), Zahradnictví: Dezertér a Zahradnictví: Nápadník (František Stárek), Po strništi bos (Košťál), Labyrint (profesor Vrbata), Mazalové (kouzelné zrcadlo Leopold)
- 2018 – Toman (Jindřich Veselý)
- 2019 – Na střeše (učitel Nouza), Vodník (Kryštof Třebovický), Velké dobrodružství Čtyřlístku (vypravěč)
- 2020 – Případ mrtvého nebožtíka (náčelník kriminálky Drátek), 3Bobule (Kozderka)
- 2021 – Zločiny Velké Prahy (vrchní komisař), Hlava Medúzy (Vilém Sosna), Hvězdy nad hlavou
Práce pro rozhlas
- Adelbert von Chamisso: Podivuhodný příběh Petra Schlemihla, povídka byla zpracována v roce 2013 v Českém rozhlasu jako šestidílná četba na pokračování. V překladu Jiřího Konůpka a režii Lídy Engelové četl Miroslav Táborský.[3]
Ocenění
- 1997 – Cena Světa a divadla (předchůdkyně Ceny Alfréda Radoka) za postavu Jindřicha ve hře Konec masopustu (Divadlo v Dlouhé)
- 1998 – Goyova cena (španělská filmová cena – obdoba Českého lva, v kategorii herec – objev roku) za roli českého tlumočníka Václava Passera ve filmu Dívka tvých snů
- 2004 – Cena Elsa za postavu Lukaše v seriálu Místo nahoře[4]
Audioknihy
- 2013 – Adelbert von Chamisso: Podivuhodný příběh Petra Schlemihla[3]
- 2015 – Rothschildova flaška (vydavatel Audiotéka)
- 2015 – Přiznání Alana Turinga (vydavatel Audiotéka)
- 2017 – Spalovač mrtvol (vydavatel Audiotéka)
- 2018 – Siddhárta (vydavatel Tympanum)
Odkazy
Reference
- ↑ a b http://www.lidovky.cz/herec-miroslav-taborsky-slavi-padesatiny-miluje-vyzvy-a-svou-praci-11m-/lide.aspx?c=A091109_120319_lide_glu
- ↑ Mým čtenářům!!. S. 1 a 3. Cimrmanův zpravodaj [online]. 2011-01-30 [cit. 2011-01-30]. Roč. IX., čís. 2692., s. 1 a 3. Dostupné online.
- ↑ a b Adelbert von Chamisso: Podivuhodný příběh Petra Schlemihla. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.divadlovdlouhe.cz [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Táborský na Wikimedia Commons - Miroslav Táborský ve Filmové databázi
- Miroslav Táborský na Kinoboxu
- Miroslav Táborský v Česko-Slovenské filmové databázi
- Miroslav Táborský v Internet Movie Database (anglicky)
- Miroslav Táborský na stránkách Česká televize
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Miroslav Táborský (2020).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Miroslav Táborský (2020)
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Miroslav Táborský (2020)