Miroslav Téra

Ing. Miroslav Téra
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1990
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
LDS
KDS
ODA
Narození7. února 1948
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Téra (* 7. února 1948[1]) byl český a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za ČSL, později za menší pravicové formace (Liberálně demokratická strana a Křesťanskodemokratická strana). V 90. letech náměstek ministra financí za ODA.

Biografie

Profesně je k roku 1990 uváděn jako vedoucí provozní ekonom podniku JUTA, bytem Trutnov.[2]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 80 – Dvůr Králové nad Labem, Východočeský kraj) jako poslanec za ČSL. Ve Federálním shromáždění setrval do svobodných voleb roku 1990. Znovu se do nejvyššího zákonodárného sboru vrátil v únoru 1992, kdy jako náhradník nastoupil do Sněmovny lidu, nyní jako poslanec za KDU-ČSL. V parlamentu pak zasedal v klubu LDS-KDS. Setrval zde do voleb roku 1992.[3][4][5]

Později v 90. letech se Miroslav Téra uvádí jako náměstek ministra financí a člen Občanské demokratické aliance. V roce 1995 hrál roli v aféře ODA okolo půjčky ve výši 52 milionů Kčs, kterou si ODA vzala před volbami u velkých bank. Tato pohledávka byla pak převedena na firmu Marklap. Právě Téra byl zmiňován jako osoba, která zařídila autorský posudek firmě Marklap, jenž pomohl navýšit základní jmění společnosti o 52 milionů korun.[6] V letech 1995-1999 se Ing. Miroslav Téra zmiňuje coby generální ředitel firmy Unipetrol.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Miroslav Téra [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  6. ↑ Rejman, Daniel: Fenomén malých stran s liberálním elektorátem zastoupených v českém parlamentu v letech 1992-2010 [online]. theses.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rozvojové programy Poradenství [online]. inventa.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-15. 

Externí odkazy