Miroslav Vacek
| Armádní generál Ing. Miroslav Vacek | |
|---|---|
| ministr národní obrany ČSSR/ČSFR | |
| Ve funkci: 3. prosince 1989 – 18. října 1990 | |
| Předseda vlády | Ladislav Adamec Marián Čalfa |
| Předchůdce | Milán Václavík |
| Nástupce | Luboš Dobrovský |
| poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
| Ve funkci: 1. června 1996 – 19. června 1998 | |
| poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 24. května 1986 – 5. června 1990 | |
| 5. náčelník Generálního štábu Československé lidové armády | |
| Ve funkci: 13. listopadu 1987 – 27. prosince 1989 | |
| Předchůdce | Miloslav Blahník |
| Nástupce | Anton Slimák |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ KSČM |
| Narození | 29. srpna 1935 Kolín  Československo |
| Úmrtí | 31. prosince 2022 (ve věku 87 let) Karlovy Vary Česko |
| Alma mater | Vojenská akademie Brno Voj. akademie GŠ SSSR |
| Profese | politik, voják a důstojník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Vacek (29. srpna 1935 Kolín[1] – 31. prosince 2022 Karlovy Vary[2]) byl český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.
Biografie
Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával funkci velitele 20. motostřelecké divize (1976–1979), náčelníka štábu – 1. zástupce velitele 1. armády (1979–1981), 1982–1983 velitele 1. armády a následně funkci náčelníka štábu – 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu (1985–1987).[3][4]
XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5][6] V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR.[4][7]
Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 22 – Tábor, Jihočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9]
Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v první vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) a krátce i v druhé vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k jeho vytlačení z federální vlády.[7]
Koncem roku 1990 se účastnil „mise dobré vůle“ do Iráku, s cílem odvézt do ČSFR československé občany, kteří tam byli izolováni v důsledku napětí v předvečer války v Perském zálivu. V roce 1991 odešel z armády do zálohy. Publikoval vzpomínkové a politické knihy Proč bych měl mlčet…, Na rovinu a Rozsoudí nás čas, aneb život není na povel.[4][10] Věnoval se také podnikání.[7]
Do vrcholné politiky promlouval ještě v 90. letech. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a mandát zastával do konce funkčního období, tedy do předčasných voleb v roce 1998.[11]
Vyznamenání
Medaile Za službu vlasti, 1955
Medaile Za zásluhy o obranu vlasti, 1962
Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani[12], II. stupeň, 1972
Pamětní medaile k 25. výročí Vítězného února, 1973
Řád rudé hvězdy, 1974
Pamětní medaile k 30. výročí národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou, 1975
Jubilejní medaile 60 let ozbrojených sil SSSR[13], 1978 (SSSR)
Medaile Za upevňování bojového přátelství[14], 1982 (SSSR)
Medaile bratrství ve zbrani[15], zlatá (NDR)
Pamětní medaile 40. výročí osvobození ČSSR, 1985
Medaile Za zásluhy o ČSLA I. stupně
Odkazy
Reference
- ↑ Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel bývalý komunistický ministr obrany Vacek, oznámili exposlanci KSČM. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 566. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ a b c Galerie náčelníků Generálního štábu [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29.
- ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Kdo byl kdo. 566
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. – neplatný odkaz !
- ↑ Generál Miroslav Vacek se dožívá 75 let [online]. hranicke-listy.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Válka.cz, Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani
- ↑ Válka.cz, Jubilejní medaile 60 let ozbrojených sil SSSR
- ↑ Válka.cz, Medaile Za upevňování bojového přátelství
- ↑ Válka.cz, Medaile bratrství ve zbrani
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Vacek
- (česky) Miroslav Vacek v parlamentu
- (česky) Armádní generál Miroslav Vacek
- (česky) Ptejte se arm.gen.v.v. Miroslava Vacka na FORUM.CSLA.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Medaile Za službu vlasti - stužka
Stužka na sponu - Medaile Za zásluhy o obranu vlasti
Планка ордена Красной Звезды (ЧССР)
Ribbons - Pamětní medaile k 30. výročí národně osvobozeneckého boje našeho lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou
Ribbon bar of the Soviet medail for merit in "Strengthening of Brotherhood in Arms".
Stužka: Pamětní medaile k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou – Československo.
Stužka: Medaile "Za zásluhy o ČSLA" – I. stupeň – Československo.
"Medal Brotherhood in Arms" of the NPA of the GDR (tree classes), here ribbon bar - Gold.
Ribbon - Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani - 2. stupeň
Ribbon - Pamětní medaile k 25. výročí vítězného února