Miroslav Vitouš

Miroslav Vitouš
Miroslav Vitouš.jpg
Základní informace
Narození6. prosince 1947 (75 let)
Československo Praha, Československo
Žánryjazz, Jazz fusion
Povoláníkontrabasista, skladatel
Nástrojekontrabas, baskytara
VydavatelECM
Partner(ka)Magdalena Dietlová
PříbuzníAlan Vitouš (sourozenec)
Webmiroslavvitous.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Vitouš (* 6. prosince 1947, Praha) je český jazzový kontrabasista, baskytarista a hudební skladatel.

Miroslav Vitouš (2014)

Studium a život

V šesti letech začal hrát na housle, v deseti na klavír, ve čtrnácti letech již hrál na kontrabas a složil na tento nástroj přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř. Studoval ji v letech 1962-1968 u prof. Františka Pošty. Jedna z jeho prvních skupin se jmenovala Junior Trio. Na bicí s ním hrál jeho bratr Alan a na klávesy jiný známý český muzikant Jan Hammer. Vítězstvím v mezinárodní hudební soutěži ve Vídni si zajistil stipendium na Berklee College of Music v americkém Bostonu, a tak v 19 letech odjel do Spojených států. Tam působil až do roku 1988, kdy se vrátil do Evropy a žil v Itálii. Roku 2017 se přestěhoval do České republiky a žije většinou v Praze, s partnerkou Magdalénou Dietlovou. [1]

Svůj život a kariéru vylíčil v autobiografii, vydané česky roku 2020.[2]

Hudební kariéra

Je virtuózním hráčem na kontrabas a baskytaru. Patří mezi nejlepší kontrabasisty světa vedle Niels-Henninga Ørsteda Pedersena, Briana Bromberga, Christiana McBridea, Scotta LaFara a Davea Hollanda.[zdroj?] Významné je jeho album Now He Sings, Now He Sobs (1968), na kterém se podíleli Chick Corea a Roy Haynes. Píseň My One and Only Love, která pochází z tohoto alba, se řadí mezi jazzové standardy a album samo se v roce 1999 dostalo do Grammy Hall of Fame Award.

Jako zakládající člen jazz fusionové skupiny Weather Report spolupracoval s muzikanty jako jsou Jan Hammer, Freddie Hubbard, Miles Davis, Chick Corea, Wayne Shorter, Joe Zawinul, Michel Petrucciani.[3]

Dále založil a vedl svou skupinu Alan Vitous Group, s níž nahrál stejnojmenné album.

Zahrál si i s dalšími světovými hudebníky, jako Herbie Mann, Jack DeJohnette, John McLaughlin, Terje Rypdal, Herbie Hancock, Jan Garbarek nebo Stan Getz.[4]

V současnosti se věnuje také klasické hudbě, skládá svou první symfonii.[1]

Diskografie

  • 1969 – Infinite Search (Mountain In The Clouds) (Embryo)
  • 1970 – Purple
  • 1976 – Magical Shepherd
  • 1976 – Majesty Music
  • 1977 – Miroslav (Freedom)
  • 1978 – Guardian Angels
  • 1979 – First Meeting (ECM)
  • 1980 – Miroslav Vitous group (ECM)
  • 1982 – Journey's End (ECM)
  • 1985 – Emergence (ECM)
  • 1991 – Star (ECM)
  • 1992 – Atmos (ECM)
  • 1992 – Big hand for Hanshin
  • 2003 – Universal Syncopations (ECM)
  • 2007 – Universal Syncopations 2 (ECM)
  • 2009 – Remembering Weather Report (ECM)
  • 2015 – Wings (Narodowy Instytut Audiowizualny), s Adamem Pierończykem
  • 2017 – Ad-lib Orbits (PAO Records), s Adamem Pierończykem

Autobiografie

  • Miroslav Vitouš: Klíč k životu. Galén Praha 2021, ISBN 9788074925375

Film

  • Dokumentární film Miroslav Vitouš – jazzová legenda (2017) natočil scenárista a režisér Petr Kaňka.[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Miroslav Vitouš.jpg
Autor: Edwin Goed Fotografie, Licence: CC BY 3.0
Miroslav Vitouš.