Miroslava Tomanová-Saková
Miroslava Tomanová | |
---|---|
Rodné jméno | Miroslava Emilie Saková |
Narození | 9. října 1906 Hradec Králové Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. dubna 1991 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Povolání | prozaička, dramatička a scenáristka |
Rodiče | Václav Sak Emilie Saková-Elledrová |
Manžel(ka) | Josef Toman |
Příbuzní | Bohumil Sak (bratr) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miroslava Tomanová-Saková,[1][2] v matrice Miroslava Emilie, (9. října 1906 Hradec Králové[3] – 25. dubna 1991 Praha) byla česká spisovatelka a politička.
Životopis
Narodila je v Hradci Králové v roce 1906 v rodině živnostenského inspektora Václava Saka (* 27. září 1871 Libeň) a Emilie Sakové-Elledrové (* 24. srpna 188 Litovel). Rodiče se brali 14. dubna 1902 v Litovli. Měli ještě staršího syna Bohumila (* 21. prosince 1903).[4] Z Hradce Králové se rodina přestěhovala do Černovic na Ukrajinu, pak roku 1911 do Olomouce, kde Miroslava Tomanová-Saková navštěvovala obecnou školu a gymnázium (1916–1920). Gymnázium dokončila v Praze (maturovala 1925). Téhož roku 8. srpna uzavřela sňatek se spisovatelem Josefem Tomanem, se kterým jako spisovatelka z povolání spolupracovala. Po válce vstoupila do komunistické strany.
Byla prozaička a dramatička, autorka epických obrazů dějinných i soudobých sociálních zápasů. V letech 1972–1978 byla členkou redakční rady časopisu Literární měsíčník. Přispívala do novin a časopisů: Čtenář, Hlas revoluce, Květy, Listy, Literární noviny, Nová svoboda, Nové knihy, O knihách a autorech, Práce, Praha-Moskva, Právo lidu, Rozhlas, Rudé právo, Svět práce, Svět socialismu, Tribuna, Tvorba, Vlasta, Výběr z nejzajímavějších knih, Zemědělské noviny, Život strany. Za svou literární činnost získala v letech 1968–1976 tři vyznamenání, v roce 1972 byla jmenována zasloužilou umělkyní.[5]
Zemřela 25. dubna 1991 v Praze.
Dílo
Próza
- Táborový oheň – Josef a Miroslava Tomanovi; ilustroval Zdeněk Filip, Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1953
- Kde lišky dávají dobrou noc – Josef a Miroslava Tomanovi. Praha: Československý spisovatel, 1957 [do maďarštiny Fordította Zólyomi Antal, do ukrajinštiny, do němčiny Bruno Liehm]
- Italská paleta – Josef a Miroslava Tomanovi; s kresbami Karla Svolinského. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1962
- Stříbrná pláň – Miroslava Tomanová. Praha: Melantrich, 1970 [do ukrajinštiny Dmytro Andruchiv, do slovenštiny Matej Andráš, do ruštiny Jurij Bondarev]
- Zvon mého města: dramatická romance – Miroslava Tomanová. Praha: Dilia, 1971
- Rozjímání o nezvěstném – Miroslava Tomanová. Praha: Československý spisovatel, 1981
- Sokrates – Josef Toman, Miroslava Tomanová; ilustroval Karel Teissig. Praha: Československý spisovatel, 1987 [do němčiny Karl Klausnitzer, do ukrajinštiny Dmytro Andruchiv, do slovenštiny Ivan Mojík, do němčiny, do rumunštiny Jean Grosu, do polštiny Antoni Kroh, do ruštiny N. Arosevoj, do estonštiny Leo Metsar]
Sborníky
- Nástup: třicet let české prózy – Praha: Československý spisovatel, 1975
- Druhý sjezd Svazu českých spisovatelů: Praha, 1.–2. března 1977: [sborník sjezdových materiálů] – Praha: Československý spisovatel, 1977
- O mužích ve zbrani: výbor ze světové válečné literatury – Praha: Albatros, 1978
- Spolu ve jménu života: výbor z českých a slovenských povídek s protifašistickou tematikou – výbor uspořádali, povídky vybrali a medailóny o autorech napsali Jaromíra Nejedlá a Libor Knězek; doslov Vítězslav Rzounek – Praha: Československý spisovatel, 1978
- Česká a slovenská literatura 1930–1980 v boji proti fašismu a válce Sborník Václavkova Olomouc
Divadelní hry
- Přítelkyně: komedie o třech jednáních – Josef a Miroslava Tomanovi. Praha: Alois Neubert, 1936
- Žába na prameni: veselohra o třech jednáních – Josef a Miroslava Tomanovi. Vyškov: F. Obzina, 1938
- Vinice: hra o 5 jednáních – Josef a Miroslava Tomanovi. Praha: Melantrich, 1941
- Zvon mého města: dramatická romance – Miroslava Tomanová. Praha: Českomoravský Kompas, 1944
- Lidový král: hra o dvou dílech v patnácti obrazech podle pověsti O králi Václavovi IV. z Jiráskových Starých pověstí českých – Josef a Miroslava Tomanovi; pro malé scény a soubory upravili Fr. Smažík a D. Papež; kresby původní výpravy Adolf Wenig; nápěvy písní Zd. Davidová. Praha: Osvěta, 1951
- Svatební koláče: Veselohra o třech dějstvích – Miroslava Tomanová; předmluvu Obraz nového života naší vesnice napsal Emanuel Janský; režijní poznámka Ema Armandová; hudba Luděk Pacák; text Vilém Dubský; kresby původní výpravy Ladislav Moucha. Praha: Osvěta, 1951
Rozhlasové hry
- Zkáza Titaniku – Josef a Miroslava Tomanovi, 1939
- Na lvy dáme zlatou, maminko! – 1975
V kultuře
- V roce 1980 byla na počest Miroslavy Tomanové a jejího manžela Josefa Tomana, pojmenována Městská knihovna manželů Tomanových v Rožmitále pod Třemšínem.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ ZIZLER, Jiří. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Redakce Jiří Opelík. Svazek S–T. Praha: Akademie věd České republiky. Ústav pro českou literaturu, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 953–954.
- ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 864.
- ↑ Státní oblastní archiv Zámrsk. Matrika narozených [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv Zámrsk. Matrika narozených [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Tomanová, Miroslava, 1906-1991 | Městská knihovna manželů Tomanových Rožmitál pod Třemšínem. ic.tremsinsko.cz [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Vznik a vývoj Knihovny manželů Tomanových v Rožmitále pod Třemšínem [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2013 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
Literatura
- Miroslava Tomanová: k 70. narozeninám Miroslavy Tomanové – k tisku připravila Olga Hrivňáková. Praha: Československý spisovatel, 1976
- Josef Toman: Miroslava Tomanová – Josef Polák; odpovědná redaktorka E. Šimůnková; graficky upravil Josef Týfa. Praha: Československý spisovatel, 1978
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslava Tomanová-Saková
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“